Samota velkoměsta
Manuel Gálvez
Román z prostředí argentinského velkoměsta, odráží pocity osamocenosti lidí střední třídy začátkem 30. let 20. století. Hlavní postavou je spisovatel a neúspěšný advokát Gervasio Klaraval, kolem něhož se kupí postavy z jeho rodiny, příbuzenstva i ze zaměstnání, z nichž každý prožívá své životní drama. V pozadí, zcela jemně a nevtíravě vystupuje otázka osobní víry (či nevíry) v Boha...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1947 , Vilém ŠmidtOriginální název:
Hombres en soledad, 1938
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
osamělost Argentina společenské romány argentinská literatura hispanoamerická literatura velkoměstaAutorovy další knížky
| 1947 |  Samota velkoměsta |
| 1936 | Škaredá středa |
| 1941 | Stín kláštera |
| 1948 | Defilé hriechu |
| 1948 |  Noc už pominula |
Přečetl jsem za dva večery s velkým potěšením a dychtivostí, dokud mi oči sloužily! Mistrné vykreslení postav hlavního města Argentiny počátku 30. let. Ač žijí společensky a intelektuálně, v hloubi duše trpí samotou. Idealizují si Evropu, odkud pocházejí a na svou novou vlast vzhlížejí s despektem ("prázdnota pampy"). V popředí je postava spisovatele Gervasia Klaravala (tipuji, že se do ní projektuje sám spisovatel), který je sice inteligentní, vnímavý a vzdělaný, ale neuvědomuje si, že jeho pocit samoty vychází z absence živé víry. Bezútěšnost stavu lidských duší je ukázána na pozadí revoluce, kdy je generálem Uriburou svržen demokraticky zvolený prezident Yirigoyen. Po krátké fázi nadšení přichází opět vlna malomyslnosti, ba je ještě hůř...