Samotín
Ladislav Fikar
Ve sbírce Samotín se lyrický subjekt vrátil do času dětství, prvních lásek, k blízkým mrtvým. S velkou smyslovou intenzitou i myšlenkovou hloubkou vyslovil Fikar zejména téma opuštěnosti, okouzlení i žal z bytí. Poetický svět a hodnotový řád Fikarových básní ustaluje zvláště okruh vracejících se očistných, takřka archetypálních motivů.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1992 | Samotín |
2005 | Pod čarou |
1988 | Kámen na hrob |
1960 | Na zemi vyšlo plno lamp: Čínská lidová poezie Velkého skoku |
Samotín se asi nezařadí mezi mé nejoblíbenější knihy, ale zase nemůžu říct, že by mne čtení této sbírky vysloveně nebavilo. Lyrické motivy včetně Fikarových vzpomínek a touhy vrátit se do dob dětství byly krásné a přitom tak smutně bolestné - bůh ví proč mne to okouzlovalo.
Konečně po dlouhé době poezie, u níž jsem věděla, o čem vlastně básník píše, takže za mne z tohoto hlediska určitě plus.