Sanditon
Jane Austen , Marie Dobbs
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/8303/bmid_sanditon-L2e-8303.jpg
4
402
402
V r. 1999 vyšlo pod názvem Romance u moře. Mladá a bystrá dívka Charlotta přijíždí strávit léto do přímořského městečka Sanditon. Brzy pronikne mezi místní smetánku - dobrosrdečné lidi i pokrytecké snoby, kteří by z ospalého Sanditonu rádi vybudovali věhlasné lázně. Během dopoledních vycházek a odpoledních čajových sedánků, jež často představují jediné povyražení, jaké může městečko nabídnout, se Charlotta seznamuje také s lázeňskými hosty. Poznává sira Edwarda, žvanivého seladona se šlechtickým titulem, krásnou a tajemnou dívku Kláru, která dělá společnici pohádkově bohaté a vrtošivé lady Denhamové, hypochondrické sourozence Parkerovy, podivína Henryho, jenž se přijel léčit do Sanditonu z nešťastné lásky... A protože je Charlotta vybavena neobyčejnou inteligencí, pozorovacím talentem a smyslem pro ironii, dokáže pod slupkou nudných lázeňských dní vidět strhující dramata. Jedno z nich se rozpoutá přímo v jejím srdci, když se objeví muž, díky němuž Charlotta pozná dosud neznámý cit – lásku...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2009 , DaranusOriginální název:
Sanditon, 1817
více info...
Přidat komentář
Já jsem se ke knize nachomýtla až díky seriálu, který mi přišel tak nějak nedotažený. Ke knize ale neumim zaujmout jednoznačný postoj. První část je taková zdlouhavá a popisná, druhá trochu svižnější, těžko říct, zda je to jen změnou autorky. Styl zůstal zachován, takže jsem přesně plně nepostřehla, kde přesně končí Jane a začíná Marie.. Mě osobně by zajímalo, jaký konec měla vymyšlený Jane, škoda....
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Pěkné čtení, jen mi vadilo opakování jmen a rozebírání nemocí.
Dobbsová nie je Austenová a je to poznať. Jej štýl je odlišný, nezvláda priamu reč, ktorá bola pre tvorbu Jane Austenovej taká charakteristická a tak majstrovsky napísaná. Dobbsová namiesto toho používa nepriamu reč a pomocou nej čitateľovi predkladá, čo si má z dialógov, ktoré neodzneli, vziať. Austenová naservírovala čitateľovi výroky postáv a nechala ho, nech si názor na ich charakter a sklony utvorí sám (možno mu občas trošku pomohla). Ale Dobbsová priamou rečou šetrí, zato podrobne vysvetľuje, ako má čomu čitateľ rozumieť. Tiež je vidno, že nemá zažitú vtedajšiu morálku a normy správania sa. Nie, nie je to ono.
Trvalo mi, než jsem se zorientovala ve vztazích mezi jednotlivými postavami; rozjezd byl pomalý, číst mě začalo bavit až zhruba od poloviny. Zkusím seriál, který má poměrně vysoké hodnocení a třeba mě bude bavit víc.
Do přímořského městečka Sanditon přijíždí na pozvání manželů Parkerových mladá slečna, Charlotta Heywoodová. Od prvního dne svého prázdninového pobytu se jí naskýtá možnost seznamovat se s jeho obyvateli, většinou mladými lidmi, ale i staršími váženými osobami.
Román vypráví o povahových rysech mnoha lidí, kteří zde vystupují. Charlotta si drží odstup až do té doby, kdy přijede příbuzný jejích hostitelů. Mladý muž, který vyniká vtipem a smyslem pro organizaci, ji hned zaujme. Ani neví jak se to stalo, zjistí, že se zamilovala.
Jane Austinová popisuje podrobně povahy všech zúčastněných, jejich dobré, ale i špatné rysy. Bohužel zemřela dříve, než mohla svůj román dokončit. Po letech se ho ujala spisovatelka Marie Dobbsová. Těžko se dá vyhledat, kde román psaný Jane Austinovou končí, a kde pokračuje psaním druhé spisovatelky.
Pro mne byl více čtivý až před koncem. Začátky byly občas dost rozvláčné. Dávám čtyři hvězdičky.
Poslední román britské spisovatelky Jane Austinové. Psala jej až do závěru svého života, a už ho nestačila dokončit. Po letech jej dokončila spisovatelka australského původu, Marie Dobbsová.
Kniha mne od prvních stránek nějak moc nezaujala, i když jsem se bavila sledovacím talentem hlavní hrdinky, Charlotty Heywoodové, jiných mladých lidí a rodiny svých hostitelů, od nichž byla pozvána na prázdniny do malých přímořských lázní, Sanditonu.
Charlotta měla odvážného a bystrého sledovacího ducha. Její názory na obyvatele městečka a jeho hosty, jsou někdy až humorné. Špatně jsem se ale orientovala v množství osob, rodiny Parkerovy, Denhamovy a dalších hostů tohoto letoviska. Také mi šly na nervy neustálé vzdechy a popisy nemocí a neduhů, kterými "trpěli" především členové rodiny Parkerovy.
Zhruba od poloviny románu začíná být kniha čtivější a zajímavější. Objevil se nápadník, Sidney Parker, do kterého se velmi opatrná a konzervativní Charlotta zamilovala. Přišly na scénu další osoby, mladí pánové, dámy, a jejich osudy a romantické lásky vyšly na povrch.
Až ke konci se mi kniha zalíbila, myslím, že si zaslouží čtyři hvězdičky.
Milé, bohatý popis jiné doby. Není poznat, kde končí tvorba Austenové a kdy už píše Dobbs.
Přečteno kvůli čtenářské výzvě. Teda musím říct, že to byla příšerná nuda. Knihy od Jane Austen mám moc ráda - třeba Pýcha a předsudek nebo Opatství Northanger jsou úžasné knihy, ale tohle? Do čtení jsem se musela nutit a přeskakovala jsem stránky a ani v polovině se stále nic nedělo. Do toho tam furt pořád někdo hekal, jak je nemocný. Nechápu, jak podle téhle knihy někdo mohl natočit seriál. Na posledních několika desítek stranách se toho zase stalo strašně moc.
V prvních 90 % románu se neodehrává vlastně vůbec nic a je to jen roztomilá studie zajímavých postaviček. V samém závěru se toho odehraje dost. Smekám před Marií Dobbs, která dokázala rozepsaný román dokončit v duchu Jane Austen tak, že není poznat, kde jedna začala a druhá skončila. Skvěle zachovala nadhled, ironii i břitkou satiru původních děl.
Nádherný příběh a jsem ráda, že jsem si ho konečně přečetla. Bavil mě o to víc, že dopadl lépe, než seriál. Celkově se tento příběh řadí mezi mé nejoblíbenější knihy. Austenová navždy.
Začiatok knihy bol pre mňa na čítanie dosť ťažký. Nemohla som sa do toho dostať. Stále som to porovnávala so seriálom, ktorý som videla skôr a asi to bola tá chyba. Koniec knihy ten ťažší začiatok vynahradil.
Mě tahle kniha bohužel nesedla. Snažila jsem se začíst, ale i když je poměrně krátká, tak jsem začala přeskakovat. Vadilo mi hlavně neustálé debatování o nemocech. Každý má v háji nervy nebo žlučník, každý je churavý a citlivý na to či ono. Místy to připomínalo debatu důchodců, který se předhání v tom, koho co víc bolí. Hlavně Parkerovi mi byli dost nesympatičtí a dlouho jsem přemýšlela, co je vlastně pointou této knihy. Asi i dost dělá to, že ji celou nepsala Austinová a já to tam pořád cítila.
V porovnání s jinými tituly Jane Austen byl tento dost netypický svým stylem i vlastním příběhem. Faktem sice je, že knihu autorka nedopsala a větší část knihy tedy dokončil někdo jiný, ale téměř nebylo poznat, kde už se jedná o nastavení nedokončeného příběhu. Sandition, malé přímořské městečko, které se snaží zviditelnit a proto si zřídí lázně. A právě v této době se v něm ocitne Charlotta a seznámí se tu se Sidneym, který přijel podpořit svého nešťastného přítele. Pravdou je, že ani já bych si Sidneyho nejspíš nevybrala. Prostě Darcy je Darcy, co si budeme namlouvat. A na Charlottě mě rozčilovalo, že se tak snadno vzdala, že nebojovala a jen vyčkávala, jestli se Sidney náhodou nedá dohromady s jinou. Ale trochu si mě usmířila svým pohotovým jednáním při únosu.
Každopádně četlo se to docela dobře, ačkoliv na Pýchu a předsudek to zdaleka nemá. Spíš tak trochu lepší průměr.
Nebylo to špatné, ale ani žádná bomba. Dost mi trvalo, než jsem pochopila, co chce autorka říci. Od druhé půlky to bylo lepší, ale Sidneymu jsem nejen nerozuměla, ani bych ho nechtěla. Ne že by ostatní chlápci byli lepší.
Austenová napsala ani ne půlku této knihy, ale přesto se mi moc líbila. Mary Dobbs se dopsání zhostila skvěle. Šlo tak trochu poznat, že má jiný styl, ale zachovala v knize klasické austenovské prvky a hlavní hrdinka své štěstí nachází po mnoha peripetiích až na úplně posledních stránkách knihy, takže jsem spokojena a doporučuju všem milovníkům Jane Austenové. A možná i těm, kterým dosud úplně nesedla, protože mi přijde, že Mary Dobbs nepoužívá tolik popisů
Nakonec dávám 3 hvězdy, ale začátek jsem myslela, že to ani nedočtu. Vůbec jsem se nedokázala začíst a pan Thomas Parker mi byl velmi nesympatický. Naštěstí se pak objevila skutečná hlavní postava Charlotta, ale na jejího vyvoleného jsme opět museli čekat docela dlouho. Konec mě bavil víc, což bohužel není ke cti paní Austen, když ho nepsala. Nezačetla jsem se, nepronikla jsem do postav, přečteno rychločetbou.
Jane Austen mám ráda, je milé, že knihy psané tak dávno od dnešní zrychlené doby, se čtou dobře i dnes, alespoň mně. Hlavní hrdinka Charlotta je mi sympatická. Jen je úsměvné, jak se bojí zamilovat, ale to přičítám konvencím té doby. Marie Dobbs román pěkně dopsala. Kromě lásky je tu i trocha dobrodružství a to mě baví.