Saola aneb největší zoologické objevy posledních let
Jan Hošek
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74310/bmid_saola-aneb-nejvetsi-zoologicke-objevy-poslednich-let.jpg
5
19
19
Po roce 1992, kdy byl objeven ve vietnamské džungli dosud neznámý kopytník saola, následovaly brzy další podobné nálezy, a odstartovaly tak novou éru zoologie. Zároveň tyto vědecké senzace upozornily na to, že naše planeta není zdaleka definitivně prozkoumána, jak se zdálo a tvrdilo. Znovuobjeveno bylo také několik druhů živočichů pokládaných za vyhubené. Zdá se, že věk romantiky a dobrodružství se vrací, a právě toto je ústřední myšlenka titulu.... celý text
Přidat komentář
Originální, skvěle napsaná i ilustrovaná kniha. Často se k ní vracím.
Podrobnou recenzi jsem publikoval už dříve, odkaz na ni jsem vložil do sekce Recenze.
Takhle kniha mi v knihovně ležela minimálně dekádu a je mi líto, že jsem se k ní dokopala až teď. Zajímavé informace ze světa zvířat, lidsky psané, občas s humorem, je vidět, že autor má k tomuto tématu citově blízko. Ráda bych si od něj přečetla nějakou další knížku (pro dospělé), protože očividně jeho talent netkví jen v ilustracích.
Každopádně jestli se jako laici zajímáte o živočišnou říši, určitě touto knížkou nešlápnete vedle. A i když už není nejaktuálnější, příběhy o objevování těchto druhů rozhodně nezestárnou.
Saola patří na to nejčestnější místo v knihovně, tolik ucelených informací na jednom místě se hned tak nenajde. Kéž by bylo více takovýchto klenotů.
Koho baví zoologie, ten tuhle knížku musí zhltnout jedním dechem. Saola je graficky moc hezky zpracovaná, informacemi nabitá (několik tabulek s údaji o nedávno objevených ptácích, kopytnících, primátech atd.), ale hlavně výborně a poutavě napsaná kniha. Ať už jde o objev saoly, znovuobjevení některých druhů jako je buřňáček malý nebo datel knížecí, odhalení kryptických druhů (třeba Pipistrellus pygmaeus) nebo spekulace nad tím, zda některé druhy vůbec existují (Pseudonovibos spiralis), Hošek vše podává s nádechem detektivního příběhu, od kterého je těžké se odtrhnout. Jedna z nejlepších zoologicky zaměřených knih, co jsem kdy četla.
Štítky knihy
kryptozoologie evoluce zvířata, fauna vynálezy a objevy biologie ochrana zvířat přírodovědné expedice biologie živočichůAutorovy další knížky
| 2007 |  Saola aneb největší zoologické objevy posledních let |
| 1992 | Život bez vody |
| 2012 | Domácí zvířata |
| 2018 | Kdo k sobě patří? |
O tom, jak se objevuje druh. A o tom, že ani v posledních desetiletích to nemusí být jen v laboratoři, pomocí molekulární biologie. Může se to stát v pralesích někdejší Indočíny, ve stopách domorodých lovců – jako vlajková saola v roce 1992. Nebo na asijských trzích, kde si nálezce koupil nejen dosud neznámého králíka (Timminsova), nýbrž také cosi jménem khanyou, z čeho se vyklubal nejprve zástupce nové čeledi, a posléze dokonce zástupce čeledi miliony let vyhynulé (ehm, teoreticky).
Kuriozity lze, žel, sbírat také na silnici, kde ornitologové našli ohořelou mrtvolku lelka nachisarského (víc než křídlo z něj už nikdy nikdo neviděl) nebo papouška nočního, jednoho z nejvzácnějších ptáků světa. A třebaže popisy nových druhů v depozitářích muzeí, kde jejich preparáty pelichají desítky let, nejsou nijak ojedinělé, přece jen mezi nimi vyniká případ jednoho druhu papoušků lorikulů, definovaného díky jasnozřivému štítku „Pozor, možná jde o samostatný druh?!“.
Hoškova kniha ale nabízí víc než historky z terénní zoologie, jakkoli jsou tyto příběhy vzrušující, romantické, vtipné a (hlavně) poučné. Zabývá se také otázkami spojenými s druhem jako takovým. Lze přijmout Mayrovu definici druhu jako jednotky, která se reprodukuje navzájem, ale ne s jinými druhy, pokud se v praxi setkáváme i s křížením rodů a čeledí – jako v případě velfínů, potomků delfína a kosatky?
Po jedné kapitole autor věnuje rovněž druhům kryptickým ("maskovaným" za jiný druh) a lazarským (třeba pes pralesní – nejprve vykopaný coby druh fosilní, načež se svému objeviteli zjevil in vivo). Stranou neponechává ani pojmenování nových organismů (Nabokov, který nebyl o nic méně entomologem než spisovatelem, křtil své modrásky po postavách z Lolity...) a upozorňuje na kontroverzní praxi, kdy se možnost pojmenovat organismus draží.
Pro mě byl nejzajímavější spor mezi taxonomy a některými terénními zoology či ochranáři, jestli je opravdu nutné dodat k nově popsanému druhu i jeden zamordovaný exemplář. Cením si všech, kdo uvedenému pravidlu ukázali prostředníček, jako třeba ornitolog Edmund Smith, jenž obrazně prorazil hlavou zeď a svého ťuhýka vrátil na svobodu. Hošek je naopak pro holotypy, a když čtu jeho argumenty, divím se, že nepožaduje dodávat i po jednom preparátu od každého nově objeveného lidského etnika.
Celkově je to krásná kniha – nejen díky autorovým ilustracím a zdařilé grafice, zahrnující infoboxy. Kniha plná zajímavých, vzácných a cenných informací. Kniha, která si zvolila téma originální a potřebné. Přeji jí, aby tenhle objev v literární džungli učinilo víc čtenářů než dosud!