Sapiens: Stručné dějiny lidstva
Yuval Noah Harari
Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno: 2017 , LedaOriginální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind, 2011
více info...
Přidat komentář
Kniha se spíš měla jmenovat "Co si Y. N. Harari myslí o dějinách lidstva".
Napsat objektivní text je strašně těžké, to vím, ale autor se o to ani moc nesnažil a občas mi vadilo, že jeho "názory na věc" a podložená fakta mají v knize zhruba stejné postavení. Jako jedna z mnoha knih na toto téma je to super, ale je potřeba přečíst i další tematicky podobné knihy, aby to člověka opravdu někam posunulo a něco mu to dalo.
Jako populárně naučná literatura je to zábavné a zajímavé, kdybych to ale posuzovala jako odborný text, strašlivě to zkritizuju. Takže to budu brát jen jako čistě to první, popularizující příručku "Anthropology for Dummies", sloužící hlavně k pobavení. A z tohoto úhlu pohledu je to dobré.
Na doporučení jsem si to poslechla ve výborném přednesu Luboše Ondráčka. Myslím, že Metla dostala tolik palců právem a přidala jsem i svůj. Vlastně skoro nevím, co bych dodala. Vypravěčsky to autor opravdu umí. Ale po nějaké době mi to připadalo jako reklama, takže jsem k tomu zaujala ostražitý náhled. Pak jsem si všimla, že je tato kniha uvedena v letošní ČV, tak si ji tam taky přidám, ale kategorii bych pro tuto záležitost nazvala spíše Literatura populárního faktu!
Děkuji také elcapitanovi za odkaz na další čtení o této záležitosti.
Určitě velmi zajímavé čtení. Na jednu stranu nemám ráda literaturu faktu, která obsáhne velmi široké téma, ale zůstává jen na povrchu, což je přesně případ této knihy. Takový text nemůže být seriózní vědeckou publikací, ale "jen" populární literaturou. Na druhou stranu jako příběh o dějinách lidstva kniha funguje skvěle. Stručně, čtivě a srozumitelně vysvětluje vývoj člověka a jeho důležité momenty a dává je do nečekaných souvislostí. Také otevírá spoustu zajímavých filosofických a vědeckých otázek, kterým se ale nevěnuje do hloubky.
Dávám tři hvězdy, protože jsem čekal víc, knihu totiž předchází určitá aura výjimečnosti. Čekal jsem především serioznější práci, ale toto je v zásadě takový popík - myšleno, že kniha tak nějak klouže po povrchu, málokde jde do hloubky, prakticky necituje jiné názory a autory (případně velice selektivně)... Co se vědomostí / informací týká, tak je kniha na úrovni, řekněme, střední školy a mnoho nových faktů a informací se čtenář nedozví. Je pravda, že kniha poměrně uceleně a často dává věci do překvapivých souvislostí, to mne bavilo.
Dále bohužel musím konstatovat, že autor velmi často míchá názory s fakty, někdy jsem měl dojem až určitého kázání a moralizování a chtělo se mi autorovi oponovat. Na druhou stranu je to kniha provokativní a určitě k zamyšlení.
Slyšeno jako audiokniha - výborně zopracovaná.
..ještě doplním, v diskuzi o autorovi jsem narazil na tento článek, kde je to popsané naprosto přesně a navíc fundovaně:
https://www.currentaffairs.org/2022/07/the-dangerous-populist-science-of-yuval-noah-harari
Začátek se mi líbil hodně, postupně mě ale některé věci začaly rušit. Harari totiž občas staví své teorie na problematických definicích. Některé pojmy od začátku shodí prostě tím, s jakým nenápadným despektem je definuje (příklad: humanismus). Přišlo mi to nefér a vlastně kontraproduktivní. Protože knihu pak vnímám spíš jako popis provokativního názorového proudu, než jako skutečně fakticky založenou vědeckou publikaci.
„Máme více moci, ale nevíme, jak s ní naložit. A co je horší, chováme se nezodpovědně. Počínáme si jako bohové, kteří stvořili sami sebe, uznávají jen fyzikální zákony a nikomu neskládají účty. Zabíjíme a ničíme ostatní tvory i přírodu, ženeme se za pohodlím a zábavou, ale spokojenost nenacházíme.
Může být něco nebezpečnějšího než nespokojení a nezodpovědní bohové, kteří nevědí, co chtějí?“
Autor se populárně naučnou formou zamýšlí a spekuluje nad vývojem lidstva - od první buňky až kamsi k budoucím kyborgům. Mnohé jeho postřehy považuji za velmi zajímavé, nabízející nové úhly pohledu a čerstvá témata k prohnání mozkovými závity, pilinami, či jaká výplň se nechází v mé dutině lebeční. Ovšem některé dohady mi připadaly poněkud nepodložené a občas byla na hraně objektivita. Například Evropané, přesněji všichni běloši, musí být vždy připraveni přijmout kritický kopanec (obvykle zasloužený), zatímco kolem dalších ras, převážně těch kdysi utlačovaných, je našlapováno nesmírně opatrně, hlavně se vyhnout jakékoliv negaci. Píše se o tom, jak škodíme Zemi, o přemnožení lidstva ani slovo (tedy počty jsou průběžně zmiňovány, nicméně jaksi globálně, bez naznačování a vyvozování důsledků). Zbavit se kniha ideologického nátěru, zafungovala by na mě líp, přesto hodnotím kladně: o spoustě rozebíraných věcí jsem dříve neslyšela, nečetla, nepřemýšlela, nebo je neviděla z jiného úhlu – oceňuji ten přínos. 75%
Žijeme s představou, že historii lidstva dobře známe. A pak jsou tu takové knihy jako Sapiens, které člověka nutí se zastavit a zapřemýšlet, zda je nám opravdu tak známá. Všeobecná fakta se zvratem na konci a důrazem na to, že neexistuje pouze jeden pohled na svět. Vidět ho na chvíli skrze Harariho slova určitě stálo za to.
Skvela kniha! Sice tam bylo par “nesmyslu”, ale jsem s tim v pohode, bylo jich tak malo a uzitecne informace tolik prevazovali ty neuzitecne, ze nedokazu dat jinak nez plnej pocet.
Ačkoli mi kniha leží v knihovně, vyslechl jsem ji nakonec v audioverzi v podání Luboše Ondráčka (a musím tuto verzi doporučit, je skutečně výborně načtená). Kniha je dobře strukturovaná, vypráví plynule příběh člověka, zastavuje se u zásadních mezníků společnosti. Ne, že by mi přinesla nějaké velký objem nových vědomostí, člověk s gymplem, co sleduje dění a čte, by měl mít dostatečné znalosti odpovídající obsahu knihy. Ale kniha nabízí myšlenky a souvislost, nad kterými se stojí za to zamyslet, rozkračuje se na pomezí psychologie, sociologie, historie a dalších spřízněných oborů, s jejichž pomocí se snaží objasnit vývoj společnosti a jho základní milníky. Ale abych zase moc nechválil, vadila mi míra zjednodušení a také fakt, že až na jednu, dvě výjimky všechny informace podával autor jako jasná fakta, i když, jak se domnívám, značná část z nich byla spíš pouhou hypotézou. Dokážu si představit, že to bylo z důvodu přehlednosti a plynulosti a nejspíš i snadnějšího stavění myšlenkových konstrukcí, zabředávání do odborných polemik by příběh rozbilo, ale v mých očích to zařadilo knihu vyloženě do populární četby. Pasáže, kde se autor pouští na tenký led a někdy opravdu hodně fantazíruje, jsou více či méně zřetelné. Proto jsem byl na rozpacích z hodnocení - jako beletrie je to za 5*, jako odborná literatura ignorující základní vědecká pravidla za 2*, tudíž zvolil jsem kompromis. Jak jsem zaznamenal v éteru po vydání knihy, přílišné zjednodušování, zkratkovitost a neověřené domněnky vydávané za fakta vyústily v řadu odborných polemik, které se chystám pročíst. Některé kritiky jsou dosti rozsáhlé a argumentují výzkumy, které jsou v kontrastu s uváděným nebo neodpovídají některým závěrům, případně pohled na věc nestavějí tak jednoznačně. Není divu - Harari má řadu tvrzení za základní premisy, na nich vystavěl logické kontrukce ... které by se mu ale sesypaly jako domek z karet, kdyby některá z cihliček do stavby neseděla, a proto mi připadlo, že si je občas tak trochu upravuje či domýšlí. Tak či onak, není divu, že kniha je tak populární, snaží se věci líčit srozumitelně, v logickém sledu, podává čtivou formou základní přehled o vývoji lidstva a hlavních momentech, který ten vývoj ovlivnily. Aniž by nabízela nějaké názorové alternativy, staví logické konstrukce, dává věci do souvislostí, zároveň uvádí řadu jednoduchých příkladů, nezřídka vtipných. Tato kniha by měla být základní povinnou četbou studentů základních a středních škol, ale především jako základ k debatě a polemice, nikoli jako faktografie. Určitě si ji nechám v knihovně.
Skvělá kniha, která především stručně, srozumitelně a hlavně poutavě předkládá historii lidské existence včetně zamyšlení o naší budoucnosti. Kniha je psaná opravdu natolik jednoduše, že by mohla klidně zaujmout i starší žáky nebo studenty. Tím nechci říci, že knihu nevnímám jako čtení pro dospělé. Ba naopak. I dospělému umí nabídnout v populárně-naučné podobě velké množství informací a podnětů k dalšímu zamyšlení. Popsat historické události složitě a s nejmenšími detaily umí možná leckterý historik. Ale umět tu obrovskou složitost naší historie zjednodušit na úplnou podstatu, ale bez opomenutí důležitých faktů, je výzva. A tu autor za mě splnil na výbornou.
Tak tahle kniha rozhodně stála za to, nedivím se, že ji tolik lidí doporučuje, kudy chodí. Historie lidstva - z pohledu biologického, sociologického, ekonomického. Autor nabízí odpovědi na mnohé z otázek, které jsem si už párkrát (marně) pokládala. Zajímavá byla kapitola o posedlosti štěstím. Vše mi přišlo podnětné a k zamyšlení. Zní to nějak moc dobře, než aby to byla pravda? No, přečtěte si Sapiens taky a pak se o tom pobavíme.
„Může být něco nebezpečnějšího než nespokojení a nezodpovědní bohové, kteří nevědí, co chtějí?“
hodně divné čtení na tuto dobu. v mnohém jsou Harariho úvahy inspirativní, překvapující pohled na svět a historii nenechají čtenáře na pokoji. není to žádná selanka, protože myšlenky v knize vyvolávají řadu otázek, na které není snadné odpovědět.
protože jsem využil výhodné nabídky a koupil celou sadu za cenu 1 a půl knihy, rozhodně se v nejbližší době pustím do dalšího dílu.
a úplně odjinud – byl jsem zvědav, co říká Harari na současnou situaci. přece filosof s takovým záběrem musí mít vyhraněný postoj k zásadním momentům. a byl jsem nemile překvapen, když jsem se dočetl, že autor souhlasil s vydáním cenzurovaného textu v Rusku. nejspíš zásady nebudou jeho silnou stránkou... takže co – číst, nebo nechat ležet?
Vynikající kniha. Budu se k ní určitě vracet. Otevírá nové možnosti, jak se dívat na dějiny člověka.
(SPOILER)
Sapiens je pre mňa rozhodne kniha, ktorú by sme mali mať vo svojej "knižnej výbave". Poučí, doučí a s trefnými, občas ironickými, poznámkami autora dotvorí veľmi čitateľný komplex.
Je jasné, že sa nemusíme stotožniť s autorom v každom riadku, avšak, keď sa na to pozriem objektívne, vravím si, že mal "sakra" pravdu, a to v mnohom.
V hlave mi ustala myšlienka zo samého začiatku knihy, a asi na ňu nikdy nezabudnem, a to že, parafrázujem, čo si my ľudia vlastne o sebe myslíme? Žijeme v domnienke, že nám patrí svet, že sme vrchol ľadovca a nad nás už nie. Avšak, keď sa pozrieme čo i len na vývin hoc akého zvieraťa na našej Zemi, tak môžeme vidieť, ako zostávame za ad jeden určite fyzickým vývinom, tak možno aj v ranných fázach za tým kognitívnym.
Sapiens ma prinútilo zastaviť sa, poobzerať sa vôkol seba. Toť môj pohľad, krásny deň
Takové shrnutí lidských dějin. Čte se dobře, s něčím souhlasím,něco se mi zdá jakoby autor přizpůsoboval svým názorům. Ale nejsem ani antropolog,archeolog,historik ,takže nevím.
Kniha se ale čte dobře .
Jednoduchá čtivá kniha, která nejde příliš do hloubky.
Přiložené odkazy na články o knize byly bohužel smazány.
Rozsáhlá a zajímavá kniha, která se zabývá dějinami ve smyslu jak se žilo, což mě vždy v dějepise zajímalo víc než panovníci a války. Kombinuje hodně teorií, skvělá četba na zamyšlení.
Ale upachtěné 4* hlavně díky závěru.
Tím, že jsem nejdřív četl Homo Deus, tak jsem víceméně věděl, do čeho jdu. Bohužel, alespoň z mého pohledu, jde Hararimu futurologie a kladení provokativních a znepokojivých otázek mnohem lépe než historie. V Sapiensovi se musí držet toho, co už bylo. A přesto, že historii podává z trochu jiného pohledu než je běžné, je to stále v podstatě mainstream. Což nemusí být nutně na škodu, pokud si odpustí faktické chyby a subjektivní ideologické soudy (Coca Cola ani Peugeot nejsou společnosti s ručením omezeným - byť tady může mít máslo na hlavě překladatel, protože v problematice obchodních společností se v různých právních systémech může objevovat různá termonologie; Koperníkův "objev" heliocentrismu nebyl nijak převratný, protože o něm mluvili už pythagorejci a vážně ho brali i někteří církevní představitelé, např. Mikuláš Oresme či Mikuláš Kusánský už před Koperníkem; celá problematika náboženství je podávána značně tendenčně; Kolumbův příběh a jeho "objevení" Ameriky je taky podáno "kanonicky" atd.). Takhle to před člověka neodbytně staví otázku, jak je to doopravdy v těch oblastech, ve kterých nemá sám dostatek vědomostí.
Co oceňuji, je Harariho schopnost psát čtivě i o složitých tématech a pokládat otázky, které si většinou nepřejeme ani slyšet, natož se nad nimi zamyslet. Právě proto je, alespoň pro mě, Homo Deus mnohem lepší.