Sapiens: Stručné dějiny lidstva
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447963/bmid_sapiens-strucne-dejiny-lidstva-iuF-447963.jpg
4
1255
1255
Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno:
2017
,
Leda
Originální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind, 2011
více info...
Přidat komentář
Po přečtení knihy jsem přemýšlel nad jejím hodnocením.
Je napsaná čtivě, i když dost zdlouhavým stylem, některé pasáže jsou i docela nudné.
Co mě však opravdu dostalo, je podnadpis knihy - "Stručné dějiny lidstva".
Chtěl jsem si utřídit informace o historii lidstva, ale tady v knize se tomu věnovala tak max. první třetina knihy. Nejstarší historie vývoje a rozšíření Homo Sapiens je popsána perfektně a přehledně. Tedy za mě 5*
Dále už to není o historii lidstva na celém světě, ale o vlivu a zásazích evropských koloniálních mocností v různých nově objevených částech světa. Kam Evropan šlápnul svojí nohou, tam ničil, podroboval a uzurpoval. Ale jako by neexistovalo nic jiného kolem, není zde žádná detailnější zmínka o vývoji jiných než evropských civilizací. Za všechny objevy přece nemůže jen Evropa. Jen krátké zmínky o konci a likvidaci mnoha civilizací, ale jejich historie a přínos pro dějiny lidstva - v knize 0. Takže za mě tak max. 3*.
No a poslední část knihy? Tak podle mě celá kniha byla vlastně napsána kvůli této části. Nechci hodnotit, zda motivace autora je připravit lidstvo na změnu a nebo varovat. Obzvlášť, když jsme se teď posunuli o pár let dále a experiment se dostal do další fáze, může se zdát, že tato kniha byla přípravou na věci příští, podobně jako spousta jiných knih a desítky filmů. Třetí část poodkrývá některé nepříliš známé skutečnosti a tady dávám 5*.
Svůj krátký komentář zakončím citací ze strany 496 mého výtisku knihy: "Co když se medicína pustí do vylepšování lidí?"
Já osobně přidávám komentář: "Co když jsme se v současné době dostali do stavu, kdy se někdo pustil do ne-vylepšování lidí?"
Na přebalu knihy tuto knihu doporučuje "mecenáš a vizionář" Bill Gates.......
Jako mám načteno pár horrorových autorů, ale z téhle knížky (a obzvlášť z posledních stránek) mám husí kůži ještě teď... Ze začátku sranda, když autor formou ´jabka a hrušky´ velice pochopitelným způsobem popisuje historii Homo Sapiens, čím blíže je však přítomnosti, tím těžší čtení to je a výhled do budoucnosti...no fuj... Snad dostaneme rozum...
Fantastické. Príliš o tom písať asi ani nemá moc zmysel.
Som rád, že konečne niekto presne povedal to isté o budhizme čo ja (ze je náboženstvo presne asi tak ako marxizmus v ZSSR). A par veci dúfam ze sa nestane (svetová vláda). Par veci mi prišlo samozrejmych a známych.
Ale veľmi sa mi páčil popis života lovcov zberacov a aj dosť negatívny opis neolitickej revolucie (s ktorým úplne nesúhlasím ale je to zaujmavy pohľad). Nikde inde som zatiaľ o tomto nečítal takže som rad. Každopádne Homo Deus je lepší.
Vetšinu myšlenek člověk zná a ví, ale některé věci jsou podané z úhlu, který mě třeba vůbec nenapadl. A našlo se i pár takových, které mě nenapadly vůbec. Z knihy jsem nadšená a doporučila bych ji každému k zamyšlení.
Makrohistorie, kterou se autor zabývá a o níž se zde opírá, mu dává velké možnosti v konstruování obdivuhodných teorií, které se báječně čtou, neustále nutí k zamyšlení, ale také ke kritickému přístupu čtenáře, což pro mě vyšlo nějak jako: úžasné, zajímavé, překvapivé, skvělé, objevné, občas ale ne úplně přesvědčivé.
90 % (zatím 861 hodnotících s průměrem 89 %).
…
Nevěřte zeleným aktivistům, kteří tvrdí, že naši předci žili v harmonii s přírodou. To soužití rozhodně skřípalo. Už dávno před nástupem průmyslové revoluce držel Homo sapiens mezi ostatními organismy rekord v počtu druhů rostlin a zvířat, které přivedl k záhubě. Právem si zasloužíme nezáviděníhodný titul nejvražednějšího druhu v dějinách biologie.
…
Po miliony let se mamutům dařilo téměř na celé severní polokouli, ale když Homo sapiens osídlil Eurasii a potom i Severní Ameriku, jejich stáda řídla a vymírala. Před deseti tisíci lety jich už přežíval jen malý počet, a to pouze na odlehlých arktických ostrovech. Tam se jim dařilo ještě několik tisíc let, ale po příchodu prvních lidí před čtyřmi tisíci lety náhle zmizeli.
…
Mezi nejstarší čínské texty patří věštební kůstky z období kolem roku 1200 př.n.l., které se užívaly k předpovídání budoucnosti. Na jedné je vyryta otázka: „Dopadne porod paní Hao dobře?“ A k tomu odpověď: „Pokud se dítě narodí na den ding, tak ano, pokud na den geng, tak skvěle.“ Paní Hao ale porodila v den džiajin a text končí chmurnou poznámkou: „O tři týdny a jeden den později, na den džiajin, se dítě narodilo. Nedopadlo to dobře. Byla to holčička.“
…
Stresujeme se méně? Rozhodně ne. V dobách, kdy elektronická pošta neexistovala, lidé obvykle psali dopisy jen tehdy, když potřebovali sdělit něco důležitého. A nepsali, co je právě napadlo. Pečlivě zvažovali, co chtějí říct, jak to co nejlépe vyjádřit, a očekávali podobně promyšlenou odpověď. Většina lidí napsala a dostala jen několik dopisů za měsíc a člověk měl jen zřídka pocit, že by měl okamžitě odpovídat. Dnes dostáváme každodenně desítky mailů a všichni očekávají okamžitou odpověď. Mysleli jsme si, že si ušetříme čas, ale místo toho jsme jen mnohonásobně zvýšili každodenní shon a naše dny jsou mnohdy naplněné větší úzkostí, nervozitou a roztěkaností, než tomu bylo dříve.
Samozrejme 80 percent informácií tejto knihy čitateľ pozná. Najlepšie sú na tom práve chronologické súvislosti, kde sa dajú tie informácie skladať ako puzzle do komplexného obrazu vývoja na všetkých frontoch. Tomu napomáhajú aj (často zábavné) polopatistické vysvetľovačky (historické pikošky). Vcelku - poučné, aj zábavné, napísané popularizačnou ľahkou rukou pre konvenčného čitateľa.
Kniha se nezabývá systematicky takovými jednotlivosti, jako jsou králové, císaři, říše. Spíše filosoficky probírá zlomové události umožňujícími další vývoj lidské rasy. Argumenty a vývody jsou mnohdy překvapující, ale s dokonalou vnitřní logikou, bohužel však také někdy dost nudnou. Také se zabývá možnými trendy budoucnosti, ale sympaticky přiznává, že všechno bude pravděpodobně jinak. Vcelku náročné čtení, které však není k zahození, ale především k zamyšlení a inspiraci.
Odbornou stránku nehodnotím, nicméně je to podnětné čtení až na poslední část, to pro homo sapiens nevyznívá moc nadějně.
Jestli se směsici vybraných faktů, dohadů a zbožných přání určité ideologie říká historie, to teda nevím. Občas jsem se musela smát jeho vývodům, jindy mě autor svým neotřelým pohledem na věc přinutil k přemýšlení. A to poslední oceňuji na téhle rozvernosti asi nejvíc.
Kniha má 4 časti. Začiatok je výborný, mal som problém odtrhnúť sa od čítania. Hovorí o počiatkoch ľudstva. Obsahuje množstvo faktov, ale je písaná ľahko stráviteľnou formou príbehu. Práve vďaka príbehom som sa dozvedel súvislosti danej doby, vďaka ktorým si získané vedomosti zapamätám na dlhšie.
Tretia časť (zjednotenie ľudstva) už trochu stráca tempo. Nájdu sa v nej aj časti - hlavne o náboženstve, kde s autorom nesúhlasím. Svoje názory na náboženstvo prezentuje ako fakty, ale pritom táto časť obsahuje najmenej referencii a teda overiteľných faktov. Keby sa v tejto časti autor viac venoval faktom, bolo by to kratšie, údernejšie a hodnotnejšie.
Štvrtá časť zasahuje do našej doby, dokonca až do budúcnosti a tým je obsiahnutá celá história človeka.
Ak by som hodnotil iba prvú polovicu, tak by to bola jedna z najlepších vedecko-populárnych kníh aké som čítal. Ako celok je to “len” veľmi dobrá kniha.
Celkem nenáročné, pro laika pochopitelné. přidává několik zdrojů k tvrzením. Dává průřez celým vývojem lidstva se všemi hlavními činiteli - biologická evoluce, sociologie, náboženství, ekonomie
Tato kniha splnila všechna má očekávání a přinesla ještě něco navíc! Doporučuji a těším se na další knihy od autora.
Yuval Noah Harari a první díl trilogie o historii, současnosti a budoucnosti lidstva. Většinou témat knihy jsem byla nadšená, kniha nabízí pohled na témata, o kterých (alespoň průměrně vnímavý a všímavý) člověk bezděčně a intuitivně přemýšlí, zde jsou myšlenky rozvedeny do detailů a poskytují novou perspektivu. Z celé trilogie hodnotím právě první knihu nejvýš (i proto, že v dalších dvou dílech se některé myšlenky často opakují a už nejsou tak svěží, překvapivé). Bylo zajímavé a paradoxní se do knihy začíst právě v době začínající světové pandemie, protože například o tom, že lidstvo dokázalo vyhubit celosvětové epidemie, se Harari také zmiňuje...
27/2021 Podnětná, inspirativní kniha, která mi v některých ohledech pootevřela oči, občas přinesla něco zcela nového nebo alespoň pomohla zasadit mně již známé věci do kontextu. Autor se na ploše pouhých 500 stran pokusil představit některé naprosto zásadní kapitoly lidských dějin, od vzniku života, nástupu druhu Homo, přechodu od sběračů a lovců k zemědelcům, přes průmyslovou a vědeckou revoluci, až k otázkám ideologií, nacismu, komunismu, zřízení jako je kapitalismus či imperialismus, až po otázku hledání lidského štěstí a výhledu do budoucna - to není málo, že? Nelze se proto divit, že občas sahá ke značně zjednodušujícímu výkladu, ale budiž mu ke cti, že si to velmi dobře uvědomuje a pracuje s tím. Nikdy netvrdí, že něco je nějak. Vždy zůstává striktně neutrální a pouze popisuje, jak různí vědci přistupovali k různým problémům a otázkám. Občas popisuje naprosté triviality (5 současných lodí pojme tolik nákladu jako vešekré obchodní loďstvo, které existovalo v 16. století). Občas je až moc pozitivní, nahlíží věci moc optimisticky, z pohledu bílého muže. Zmiňuje problémy, kterým čelí ženy, jako kdyby patřily pouze minulosti a v tuto chvíli žádná diskriminace neexistovala. Nicméně oceňuji, že klade velký důraz na to, jaké utrpení přináší člověk zvířatům, a že zmiňuje ekologické problémy jako jednu z největších hrozeb. Vím, že jsou lidi, kteří tuto knihu hejtují, ale ačkoliv si uvědomuju její limity, tak ji považuji v její ucelenosti za velmi přínosnou.
Dokud se Harari drží historie, je knihu radost číst. Má spoustu nevšedních postřehů, které vznikají srovnáváním jednotlivých etap vývoje lidstva. Všechny aspekty kvality života člověka se průběžně jen nezlepšují, někdy se i dočasně zhorší. Udělal jsem si spoustu výpisků a hromada věcí pro mě byly novinky, nebo aspoň zasazení mých předchozích znalostí do kontextu.
Ke konci se ovšem pustí do odhadování budoucnosti a tam jsem už dost často nesouhlasně mručel. Občas vytvoří falešné dilema. Občas nemá dost víry v to, že se může objevit naprosto nová, neznámá technologie. Obzvlášť markantní to bylo u rozebírání smyslu života. Tam mi například naprosto chyběla možnost "smysl života je přispět svým malým zrníčkem k lepší budoucnosti".
Čtenáři mají občas chaos v rozlišování lieratury faktu, populárně naučné lieratury, vědecké esejistiky, popřípadě dalších méně či více příbuzných „žánrů“. Není divu. Vydává se toho tolik a ne každý čtenář - zejména začátečník – dokáže tyto kategorie odlišit.
Harariho kniha „Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva“ (zcela nelogicky vydáno také pod názvem „Sapiens - Stručné dějiny lidstva“) dle mého soudu není klasická populárně naučná literatura, ale spíše zmíněný esej. Je to ten typ knihy, který se u nás (přesněji řečeno jsem ho pro sebe tehdy objevil já) objevil v roce 1985, když Odeon vydal nedostižný a v mých očích téměř geniální „Vzestup člověka“ Jacoba Bronowského.
Obě knihy mají společného jmenovatele: oslavu člověka, jeho intelektuální schopnosti a kreativitu. Bronowského je velmi výpravná, jak tehdy bývalo zvykem, zatímco Harariho kniha, jak koneckonců vyplývá i z jednoho z českých názvů, obsahuje úvahy i o méně ušlechtilých a pýchy hodných okamžiků evoluce druhu, jenž sám sebe poněkud neskromně nazývá Homo Sapiens Sapiens.
Harariho kniha je, jak už jsem zmínil, spíše esejem, a tudíž má nárok a také ho uplatňuje, na postupy a úvahy, které nejsou krystalickým produktem empiricky podložené vědy, ale (subjektivními) hypotézami a domněnkami, které na svoje potvrzení teprve čekají. V širším kontextu podobné literatury to však takové „ústřely“ nejsou.
Přesto mnozí čtenáři Hararimu tohle právě zazlívají. Částečně, protože nepochopili žánr a částečně proto, že autor boří některé z dogmat, které nám v hodinách dějepisu a biologie pracně implementovali naši učitelé a my se jich tak neradi vzdáváme.
Knihu nelze jednoznačně zařadit ani odborně: je to multidisciplinární dílo na pomezí historie, antropologie, evoluční biologie, kulturní antropologie a filozofie. Je to dílo, které ukazuje na Harariho schopnost podívat se naši minulost, přítomnost a budoucnost s jistým provokativním odstupem. Osobně mám rád knihy, které kladou otázky, na něž musí hledat odpověď sám čtenář.
Ale ani já neshledávám tuto knihu bez chyb, a nejsem si jist, zda jsou přitom produktem autora, nebo českého překladatele a editora. Co mi také vadilo, je přílišná lokalizace (dovolávání se českých reálií) věcného obsahu s ohledem na českého čtenáře. Trochu to odvádí pozornost od toho, co autor původně chtěl říct a z českého čtenáře to dělá ňoumu, který neumí abstrahovat. To je určitě přešlap českého nakladatele.
Přesto tyto maličkosti hodnotím tuto knihu jako velmi povedenou, která dokáže historii lidského druhu poutavě převyprávět – velmi často v nových souvislostech.
Letos mám štěstí na dobré tituly. Sapiens jsou napsáni velmi čtivě a přístupně pro běžného čtenáře. Kvůli svému záběru to bylo trochu letem světem (místy i krapet tendenční), ale bavilo mě to a dozvěděl jsem se spoustu fascinujících věcí o lidstvu. Bavily mě zejména pasáže o osídlování světa a také výhledy do budoucna, ze kterých mírně mrazí. Klidně bych zkusil i nějakou další Harariho knihu.
(SPOILER)
Poutavé a vedoucí čtenáře k netradičnímu způsobu uvažování. Berte knížku všemi deseti a ihned si ji přečtěte.
Ochočil si člověk pšenici, nebo si ochočila ona jeho, když je nyní suverénně nejpěstovanější rostlinou, rozšířenou do všech koutů světa. Kdo z koho více profituje?
Prasata brána jako druh jsou jeden z nejúspěšnějších organizmů na planetě, bráno jejich počtem a rozšířením. Vysvětlujte to ale jednotlivému čuníkovi čekajícímu v malé ohrádce na jatkách...
Na první otevření to vypadá jako historie lidstva, ne-li dokonce filosofie dějin, kterou expert na středověké a raně novověké zásobování a válečnictví poskládal z různých fyzikálních, biologických, neurologických a psychologických hypotéz... Stejně špatné jako jeho Homo Deus.