Sára. Kniha první
Jerry Hicks , Esther Hicks
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35058/bmid_sara-kniha-prvni-pbk-35058.png
4
332
332
O věčném přátelství dvou blízkých duší. Sára je plachá, uzavřená desetiletá dívka, která není příliš šťastná. Má zlomyslného bratra, který ji neustále provokuje, kruté a bezcitné spolužáky, a ve škole ji to moc nebaví. Je zkrátka jako mnoho jiných dnešních dětí. To všechno se změní, když potká Šalamouna, moudrou nadpozemskou sovu, která jí ukáže, jak se na svět dívat jinak, očima bezvýhradné lásky. Naučí Sáru, jak přijímat čistou, pozitivní energii. Sára poprvé vidí, kým skutečně je a jak neomezené možnosti má. Jako čtenáři si uvědomíte, že je to mnohem víc než dětská knížka. Je to návod, jak získat radost a štěstí, které jsou naším vrozeným právem. Budete se Sárou sdílet její vzlety i propady na cestě k většímu naplnění a uvědomíte si, že takové dítě je v každém z nás.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2010 , SynergieOriginální název:
Sara. Book 1, 1998
více info...
Přidat komentář
Audiokniha :
Příjemné poslouchání, opravdu vhodné pro děti. Kniha plna mouder, kdy ze špatného může vzejít něco dobrého. Mně až tak tolik kniha nedala.
Ta knížka byla pěkná, ale nijak bombasticky mě nezaujala. Při čtení jsem si spíš říkala „Hele, tohle dělám taky tak!" A moc se mi líbila druhá část.
Příběh je sám o sobě pěkný, ale nemůžu říct že bych se se vším v něm ztotožňovala. Hledat si v ošklivých situacích to dobré je fajn, ale ne vždy je to možné. V některých si opravdu nic dobrého nenajdete. A zavítat před tím oči a říkat si, že vše je vlastně v pořádku, mi nepřijde jako ta správná cesta.
Nějak nevím, co si o knížce myslet. Hlavní myšlenka a poslání příběhu jsou jasné a ač se nebráním různým řekněme alternativním pohledům na svět a přístupům k životu, z této útlé knížky jsem dost na rozpacích. Ano, je nesmírně důležité, aby byl člověk napojen vlastně sám na sebe, znal sám sebe a mohl na různé životní situace reagovat tak, aby nezažíval negativní emoce a uchovával si vlastní pohodu. S tím souhlasím. Jelikož odpojený člověk většinou nejedná v souladu sám se sebou a pak se ty negativní emoce a reakce objeví a trápí ho. S tím taky souhlasím. Co mi ale na knížce opravdu značně vadilo, je fakt, že ve mně vyvolala dojem, že bychom měli v některých situacích své negativní pocity až jakoby potlačit. To jako opravu mám cítit pohodu, když vedle mě někdo trpí, v mém okolí se děje něco opravdu zlého nebo mi někdo zemřel? To si mám jako s klidem říct, že to tak mělo prostě být?
Zřejmě proto, že nejsem příznivcem teorie kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem, ani nejsem úplný nadšenec duchovní literatury, přišla mi kniha hodně přepjatá. Je sice prezentovaná jako dětská literatura, ale nechtěla bych, aby si moje dítě bralo za vzor některé její teze (navíc myslím, že malé dítě knihu nepobere a větší nebude zajímat). Moc tedy nevím pro koho je taková kniha určena. Přesto chápu, že pro některé lidi může být zajímavá.
Pokud jsem v knize našla něco opravdu pozitivního, pak tedy to, že nejdůležitější je zůstat napojený na zdroj pohody a také že opravdovou svobodu zažiješ až tehdy, když objevíš, že tvé štěstí nezávisí na nikom jiném než na tobě samém.
Knihu jsem začala číst na doporučení. Ze začátku jsme byla malinko rozčarovaná a říkala jsem si, jestli jsem si vzala tu správnou knihu. Ale nakonec jsem byla velmi ráda, že jsem ji neodložila.
Sáru jsem nečetla poprvé, připadá mi, že je fajn si ji čas od času přečíst a připomenout si ty krásná moudra, která v knížce jsou. Celá knížka je jako něžné pohlazení.
Abych řekla pravdu tak mě velice překvapila. Protože když jsem jí uviděla, tak jsem si řekla že to bude blbost, ale hnedka po pár stránkách mě přesvědčila že se mílím. Děj je úžasný a nejde se od toho jen tak odtrhnout.
Krásná kniha nad kterou l se musíte zamyslet. Mě při čtení někdy připadalo, že se vznáším. Nádhera!
V knize nejde ani tak o příběh jako o myšlenky a názory. S některými věcmi úplně souhlasím a mám to tak nastavené i ve svém životě. S něčím naopak nesouhlasím a o některých pasážích nevím, co si mám myslet.
Asi každý si v knize najde to, co je mu blízké.
Nevím, jak knihu chápou děti, pro které je primárně určená... Osobně mi pár myšlenek, hlavně v závěru knihy, přišlo pro děti nevhodných. Nechtěla bych, aby se moje dítě takovými myšlenkami řídilo a bralo si je za vzor.
(SPOILER)
Z knihy jsem dost rozpačitá a zaráží mě, že všichni knihu adorují a obdivují.
SPOILER
Za mě je to jakýsi pelmel skutečné moudrosti (učení o vděčnosti, rozpoznávání mezi soucitem a lítostí, kdy lítost je energie negativní, narozdíl od soucitu) a sluníčkářské pseudopozitivní pseudopsychologie ("Opravdu si myslíš, že jsou zlí?" [když zabíjí a týrají malé bezbranné tvory], usmívej se a buď milá, tím si přitáhneš do života jen to dobré - co na tom, že tě tlupa neurvalců srazila do bláta a roztrhla sis šaty).
Strašně mi v knize chybí interakce Sáry s rodiči, rovněž mě hodně zarazilo, jak se Sára stará o úklid celého domu, to bylo takové zvláštní, i když to bylo v knize jen jednou. Příklad s "nemůžu se utopit" mi přijde hodně na hraně a rozmýšlela bych se, zda dát k samostatnému čtení menšímu dítěti.
Kniha je za mě určitě spíše pro větší děti, nebo pro dospělé, kteří zde mohou najít inspiraci a cestu k tomu, jak některé věci dětem vysvětlit - vděčnost, spolupráci, otevřenost.
Na druhou stranu mi v knize chybí téma hranic a laskavosti především k sobě.
Za mě tak 50 %. Další knihy o Sáře už určitě číst nebudu.
Moc zajímavá četba. Porovnávala jsem své čtení a čtení desetiletého syna. Knihu pochopil zcela jinak. Vidí jako příběh, dobrodružství. Já ale už vidím hloubku a jako puzzle zapadající pravdu. Knihu jsem přečetla za dva dny, ačkoliv jako dospělému, který nad slovy Šalamouna přemýšlí, mi dalo trochu práci se soustředit. Syna bavila a přečetl ji za týden (což je u něj úspěch).
Kniha má jistě svoji hloubku. Stojí za to si ji přečíst.
Na to, že jsem knihu četla někdy ve druhé třídě, tak bych si ji klidně přečetla znovu. Příběh Sáry a moudré sovy Šalamouna byl tak kouzelný a plný všelijakých emocí. Na příběhu se mi převážně líbily různé citáty a rady, které utkvěly v mé hlavě. Doporučuji.
Kniha pro děti. Ale je zde hodně životních úvah, které podle mě děti ještě nemohou úplně pochopit. Tedy je to i zajímavé čtení pro dospělé. Hodně k zamyšlení.
Ale mě to nesedlo. U knihy jsem se nudila a pohled na svět mi přijde až moc duhový. Mám raději, když lidi jsou pozitivně naladěný, ale stojí nohama rovně na zemi.
Možná ji zkusím za pár let. Až ji budu číst dceři.
Toto je naprosto úžasné dílo. Skvělé! Knihu jsem četla sama pár kapitol dopředu, abych mohla vstřebat ty myšlenky. Poté jsem to četla dětem. Některé pasáže jim dovysvětluju. U některých se zastavíme a diskutujeme o nich. U některých se smějeme. Taky zkoušíme létat :) A zkoušíme vidět bez očí, slyšet bez uší... :) Je to krásné čtení a Sára nám změnila život. Ne jednou se mi stalo, že mi dcera poradila: "Mami, ty máš teď zavřený ventil."
Knihu jsem četla na doporučení svým dětem (10 a 6 let), ale nedočetla jsem. Pro děti je to příliš filozofické a bez děje, pro dospělého zase velmi kostrbaté (otevřený ventil radosti, kropení hadicí pohody atd.). Nevím pro jakou cílovou skupinu je kniha určená, ale my se do ní netrefili.