Šarlák
Petr Mano
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/192833/bmid_sarlak-qtC-192833.jpg
4
18
18
Podtitul: Dvanáct obrazů z periferie světa [Písek 1980-1992]. Šarlák nás zavádí do jihočeského Písku 80. a 90. let minulého století. Manova autobiografická kniha ukazuje jeho odvrácenou tvář – všední a syrové žití v bezútěšné době, kde jakýkoli cíl jako by byl předem odsouzen k nedosažitelnosti a vše kolem plulo v podivném bezčasí. Autor popisuje svých dvanáct zaměstnání, která vystřídal v průběhu dvanácti let, a jedinečně vykresluje génia míst v atmosféře doby... celý text
Přidat komentář
Sbírka dvanácti povídek z Písku z období 1980-1992,kde a kdy autor,zběhlý pedagog,prošel četnými zaměstnáními.Je to literatura naprosto autentická,která neanylyzuje,ale poctivě,bez příkras zaznamenává a výtečně evokuje atmosféru tehdejšího bezčasí.
Moc jsem se těšila na tuto jednohubku (formát cca A6) a předpokládala jsem, že ji slupnu během chvilky jak malinu. Omyl! Text je psán vzletným jazykem, jak se na bohémského umělce sluší a patří, a navíc to vlastně ani nebyly moc pěkné věci, které jsem o svém městě četla. Kniha mi často připomínala Orwellovo dílo "Na dně v Paříži a v Londýně" - prostředí lidí na okraji společnosti, kteří se životem prodírají ode zdi ke zdi, smysl jejich existence jim úspěšně uniká a neví, co s životem, protože jsou na světě poprvé... O to smutnější je, když se do tohoto prostředí dostane inteligentní člověk, nechá se jím pohltit a utápí se v nihilistickém bahně všedních dnů. Škoda všech těch dnů, pane autore, ne? Písek je prezentován jako město neustále přikryté inverzí, plné podivných existencí, sem tam nějaký komunista. Kniha je pojmenována po poslední kapitole, ve které autor pracoval poblíž stejnojmenného rybníku, zahnívacího, smrdutého, plného rybích zdechlin - a přesně tak se mu jevil celý Písek. Nevím, jestli některé výroky o některých postavách byly úplně fér, ale to je úskalí autobiografií a jejich subjektivity. Doporučuji všem, které zajímá, co je to pravý bohémský život. Kdybych mohla, dám 3,5 hvězdičky, ale nemůžu a dávám jen tři.
Na závěr jedna věta, která mě zaujala: "Člověk, který nestihne svou dobu, je jako chmýří ve větru, nemá se kde zachytit."
Štítky knihy
prvotina 80. léta 20. století autobiografické prvky socialismus 90. léta 20. století Písek bohémský život
Autorovy další knížky
| 2014 |  Šarlák |
| 2016 |  Kalužiny (Písek 2005-2008) |
| 2018 | Penziopolis |
| 2022 | Velká bílá tůň |
Tato sbírka povídek mě bavila. Autor používá trefně úderný umělecký jazyk, který je stále čtivý a nezahltí. Přesto, že jsem v době, o které autor vypráví, ještě nežila, uměla jsem si vše živě představit. Tuto dobu mám vylíčenou mým otcem, jenž byl téměř stejně starý jako autor knihy. A dělal a zažil s kamarády dost podobné věci a shodou okolností i v Písku.
Navíc všechny ty putyky, hospůdky a ožralecká doupata z knihy vidím stále před sebou v jasných barvách - jako děti jsme kolem nich chodili skrz město a i v pravé poledne bylo některým radno se vyhýbat dostatečným obloukem.