Sašenka
Simon Sebag-Montefiore
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110835/bmid_sasenka-i9G-110835.jpg
4
220
220
Uznávaný autor literatury faktu Simon Montefiore, který napsal dvě knihy o Stalinovi, se tentokrát rozhodl svých znalostí využít pro román. Příběh Sašenky Zeitlinové, dívky z bohaté židovské rodiny, která se v roce 1916 vrhla do náruče bolševismu, je skvěle napsaný, napínavý a zároveň pravdivý. To ukazují nejen detaily, ale i historické postavy, které v knize vystupují, a zejména autorovo pátrání po tom, co se stalo se Sašenkou, která zmizela za stalinských čistek – i hlavní hrdinka románu je totiž skutečná postava.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2010 , BB artOriginální název:
Sashenka, 2008
více info...
Přidat komentář
Podobně jako jmenovkyne hlavní hrdinky románu Šťastnou cestu, Sašo, prožívá i naše Sasenka dětství a dospívání v carském Rusku. Její rodina je dobře finančně situována, mladá dívka navštěvuje Smolný ústav, tedy instituci, kde bylo lze získat na tehdejší dobu špičkové středoškolské vzdělání. Za vším vnějším pozlatkem však Alexandra vidí všudypřítomnou bídu, cenzuru, policejní útlak, i zažitý ruský antisemitismus. Postupně nachází klamnou cestu v komunismu - a to se jí stane osudným.
Vynikající roman z přelomového období ruských dějin, o to děsivější, že nejde jen o beletristickou fikci.
Příběh jsem četla jednou v pubertě a musím říct, že byl nádherně napsaný. I když mi přišlo, že by to autor na několika stranách mohl zkrátit a vynechat dlouhé popisy děje, ale bez toho by přece nebyl pořádný román.
Sašenka toho v životě jako židovská holka tehdejší doby toho prožívala už tak dost a ještě se musela stěhovat na zrádný Sibiř. Bolševismus nikdy nebyl jednoduchý a milovaný. Nejvíce nenáviděný byl u rodiny cara Mikuláše II. Ale o tom je jiný příběh...
Ze začátku mi Sašenka nebyla sympatická, ale postupně....písmenko za písmenkem jsem se nechala přemluvit a.....ach, bože.....
Hodně silná exkurze do bolševického sovětského svazu...
"Tohle jsou jiné archivy, je v nich hodně utrpení. Bolševici byli přesvědčeni, že jednají správně a proto všechno zachovali.
V Rusku není pravda psaná inkoustem, ale krví. V suchém šustění stránek uslyšíš dětský pláč, dunění vlaků, ozvěnu kroků sestupujících do sklepa, jednotlivý výstřel z naganu se sedmi gramy olova. Sám papír páchne krví..."
Více v mé recenzi, nebo na FB Tučňákův knižní svět.
Tak moc jsem ji chtěla přečíst, ale dál, než za 50 stránku jsem se prostě neprokousala. Není to kniha k uspávaní dětí :D na mě po náročném dni moc těžká a docela často jsem se ztrácela v ději. Prostě dost přemýšlecí kniha, která v tuhle chvíli pro mě není. Třeba se k ní vrátím v lepším rozpoložení. Zatím hodnotím takto, protože se mi do čtení knihy vůbec nechtělo..
Přiznám se, že mě kniha v první části vůbec nebavila, ale pak jsem ji hltala a pořád nerozumím tomu, jak Rusko vše skrývá a nechce, aby se rodiny dozvěděly, co se dělo s jejich příbuznými.. Hrozné, ale stojí za přečtení..
Čte se jedním dechem, ja ji mam za sebou během let uz asi 5x. Montefiore je prostě Mistr, škoda že jeho knihy u nás vycházejí tak málo, přestože je o ně tak velký zájem. Sašenka je velmi smutný příběh, nečtěte ho, když máte problémy.
Čtivá kniha, dobře vykreslené postavy, výborně zachycená atmosféra doby, ruské mentality i období, o kterém se moc nemluvilo. Když si uvědomím, že to, co je v knize napsáno, se ve skutečnosti dělo, běhá mi mráz po zádech. Je mi líto lidí, kteří to zažili, a vede mě k zamyšlení nad chováním lidí v běhu dějin, které, jak se mi zdá, se moc nemění. I dnes kolem sebe takové vidíme. Dojem z knihy umocnila i moje nedávná návštěva Petrohradu, mohla jsem si alespoň trochu představit místa, v kterých se Sašenka pohybovala, a pochopit, že se snadno nechala ovlivnit dobou i prostředím, v němž žila.
Naprosto strhující román na který jen tak nezapomenu. Zpočátku jsem byla sice v rozpacích z toho samého soudruhování, ale druhá polovina knihy se četla jedním dechem.
Sašenka "Polární liška" přijme těch sedm gramů olova a nechá se semlít v mlýnku na maso? Režim plný hrůz a strachu.
Díky Bohu, že v dnešní době tak stateční být nemusíme.
Tak to byla jedna z nejhezčích knih, kterou jsem v poslední době četla. Velmi čtivé, napínavé, má to duši. Doslova jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Charakteristika postav propracována tak, že jsem si je vyloženě představovala jako ve filmu. Zajímavé bylo i to, jak se postavy měnily dle doby, změny vlády i dle svých přesvědčení a nakonec i zjištěním pravd o hrůzném systému. Autor dal této knize duši a to se vidí málo kdy.
Tenhle příběh jsem četla už několikrát a vždycky je těžké knihu odložit, i když už znám konec. Kniha je součástí Moskevské trilogie, je velká škoda, že u nás je přeložen jen první díl .... to by se mělo určitě napravit!! Autor většinou píše literaturu faktu, ale jeho romány mají duši a díky faktickým znalostem je děj o to uvěřitelnější!!
No, chvíli jsem váhala kolik mám dát hvězdiček. Autor si musel dát hrozně moc práce s dohledáváním materiálu. Mám-li být upřímná do půlky románu to bylo pro mě utrpení. Z oslovovaní soudruhu a soudružko se mi dělalo mdlo a když na scénu přišel soudruh Lenin se soudruhem Stalinem a Sašenka oslovovala své děti po jejich oblíbených hračkách soudruhu zajíčku a soudružko polštářek, tak to bylo i na mě dost silný kafe a to mám silnou kávu docela ráda:). Nebýt Beňa Goldena, který do románu vstoupil, tak tu knihu snad nedočtu. Od té chvíle se nedalo od knížky odtrhnout.
Nechutná doba, nechutí lidé, dcera by snad udala vlastní matku. V této knize mi nebyl sympatický nikdo, možná až na německou chuvu. Autor by si určitě zasloužil vyšší hodnocení za odvedenou práci, já jsem však z knihy (nebo spíše z doby) zhnusena.
No nevím,ale mě teda Sašenky nebylo ani trochu líto.Ani jako mladé rozmazlené šlechtičny,ani jako hýčkané,přepychem obklopené manželky.Nebylo mi lito ani Váni,jejího manžela,vysoce postaveného čekisty který bez zkrupulí týral a vraždil mnohdy nevinné lidi.A nebylo mi ani moc lito jejich dětí.Kniha nebyla špatná,ale zase žadný zázrak se taky nekonal.Spousta dialogů byla značně nerealná stejně jako mnohý děj,především v poslední části.
Uchvatny pribeh, jedna z mych nejoblibenejsich knih, ke kterym se vracim a stale se mi i po letech libi...
Mistrovsky sepsany zivotni pribeh divky z dobrych pomeru na pozadi stalinskeho Ruska. Poucne , desive, nepredstavitelne... Z konce mrazi i po letech. Doporucila jsem nekolika znamym ( muzum i zenam ) a libilo se vsem. S. Montefiore je historik a jeho znalost faktu je pro kvalitu knihy zasadni, roman je rovnez nesmirne ctivy, dej svizny. 110%
Cituji autora z Poděkování: „Historici píšou o mimořádných lidech, kteří utvářeli osudy světa. Ale já jsem v tomto románu chtěl popsat, jak se obyčejné rodiny vypořádávaly s vítězstvím a tragédiemi ruských dějin 20.století.“
Mohu-li srovnat s knihou Patrioti (Sana Krasikov), pak
- 3 generace, takže dlouhý vypovídající lidský i historický pohled,
- skvěle propracované postavy a reálie, takže prožíváte a věříte každému řádku
- rozdělení na časové úseky (Sašenka je přehlednější díky rozdělení knihy na 3 části),
- děj se odehrává v Rusku, resp. SSSR, takže drsné prostředí (Patrioti začínají v USA),
- skuteční lidé, resp. na skutečných rodinách založené, takže se jejich život dostane pod kůži.
Rozdíl je samozřejmě v hrdinech, jejich přístupu k životu, přesvědčení a řekněme osudu nebo štěstí.
Trvalo mi se začíst. 1.část jako doba komunistů a tvůrců zásadního zvratu v ruských (a světových) dějinách mi vždy zvedá žaludek a vře mi krev. Co teprve v pojetí autora! Nevíte, zda Sašence fandit či ji zapudit, mládí plné naivity nebo arogance a odhodlání něco dokázat, sobě, jiným? Sotva se začtete je konec a skočíte o generaci dál, do doby 2.SV a tedy doby další ne-lidské historické kreatury. Nevíte zda byl nepřítel vedle vás nebo se řítil z Německa, lidská nedůvěra nebo boj o přežití? Nadějná 3.část po roce 1990 má taky své, protože v ní se odráží zkušenosti (zlé) minulosti a má to dopad na každého jiný, ale zároveň vše souvisí se vším. Konání jiných nás ovlivňuje, tehdy jako dnes, v rodině, v práci. U cizích lidí se vás to nedotýká, i když i to je zdánlivé a autor o tom dokonale přesvědčí každého – musíte dočíst do posledního řádku ....
Co mne zasáhlo nejvíc byla promyšlenost systému od Lenina přes Stalina, až po ….. Promyšlenost založená na znalosti lidí a na lidství!!! Od lidské slabosti, přes závist až po nenávist. Nejde „jen“ o neuvěřitelné praktiky (Němci se jeví dost pozadu a ničili prioritně cizí, ne vlastní národ), ale o zdánlivou nahodilost, jež vyústí ve skutečný teror. Nesnáším Rusy obecně (nejde jen o důsledky 1945,1968), ale zároveň nechápu, jak dokázali přežít, což zaslouží jistý obdiv. I když těžko soudit jaké brýle mají dnes…. Stejně jako my, naše minulost a dějiny…..
Štítky knihy
stalinismus komunismus carské Rusko Sovětský svaz KGB pátrání v minulosti historické romány mučeníAutorovy další knížky
| 2009 |  Sašenka |
| 2004 | Stalin - Na dvoře rudého cara |
| 2009 | Mladý Stalin |
| 2013 | Jeruzalém - Dějiny svatého města |
| 2009 |  Netvoři - Příběhy nejďábelštějších žen a mužů historie |
Rozhodně se nejednalo o lehké čtení. Kniha je rozdělená na tři části, nejvíce čtivá pro mě byla ta prostřední, kdy Sašenka již jako dospělá stále bojovala za své názory, za své děti a byla přesvědčená za svou pravdu.
První část se mi četla hůře, chvíli trvalo, než jsem pronikla do tajů tehdejší doby, Sašenka je tu vykreslená jako arogantní slečna. A knihy s politickým zaměřením se mi vždy hůře čtou.
Váhala jsem mezi hodnocením tři nebo čtyř hvězdiček. Je tristní, že je příběh založen na reálnosti. Z mnoho popisovaných událostí mi běhal mráz po zádech. A jen mě neustále potvrzuje, že lidstvo se absolutně nemění. Pořád to bude o těch, co si myslí, že jsou nadlidi a lidech, co se musí poddat.
Rozhodně se jedná o knížku, která mi hned tak z mysli nezmizí.