Satanská bible
Howard Stanton Levey
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12129/bmid_satanska-bible-RoE-12129.jpg
3
452
452
V knize Satanská bible objasňuje její autor, věhlasný americký satanista a spisovatel Anton Szandor LaVey filozofii satanismu daleko pronikavěji než kterýkoli z jeho předchůdců. Vysvětluje, proč satanismus nehlásá falešný altruismus, ani nepřikazuje, aby člověk miloval bližního svého - když miluje především sám sebe. Satanismus je výrazně egocentrická filozofie založená na přesvědčení, že lidské bytosti jsou v podstatě sobecká a mnohdy i násilnická stvoření, která dbají především na vlastní prospěch. Satanismus pochopil a nestydí se veřejně hlásat to, co se kolem nás dnes a denně děje, ale co my si nepřejeme vidět a raději setrváváme v iluzích: Nevítězí ten, kdo má pravdu, nýbrž ten, čí je moc. Nežijeme v pohádkové slunečné krajině, kterou ovládá starý hodný král a která oplývá mlékem a strdím, ale ve světě, kde už vybuchly atomové bomby a kde se musí každý postarat sám o sebe. * Zatímco učení všech ostatních církví je založeno na uctívání ducha a popření těla (a mnohdy i intelektu ve prospěch "citu"), LaVey vycítil, že člověk má možná ještě větší potřebu církve jiné, takové, která by oslavila jeho myšlení, jeho pozemské tužby, která by podporovala racionálně motivovaný zájem o vlastní osobu. Proti neopodstatněnému a pokryteckému potlačování smyslnosti staví radost smyslů a volnosti intelektu, proti sebeponižování sílu vlastního já. Tvrzení křesťanské bible, že odměněni budou pokorní, konfrontuje se skutečností, že vždy vítězí silní. * Moderní satanistická církev vznikla poslední dubnové - Valpuržině - noci roku 1966. Hlavním účelem bylo shromáždit skupinu podobně smýšlejících sympatizantů, nikoli obnovit dávné rituály "černé mše" odvozené od křesťanských bohoslužeb. Tehdy už měl LaVey za sebou tři roky služby u americké policie, kde viděl na vlastní oči lidi zastřelené blázny a pobodané přáteli, malé děti rozdrcené v příkopu, kam je odhodila auta řidičů, kteří pak z místa nehody ujeli. Viděl krev, násilí, špínu a hlavně pokrytectví. Otřesen a znechucen od policie odešel a vrátil se k profesionální hře na varhany. Tragické zkušenosti ho však přiměly, aby jednoznačně odmítl bezobsažnou frázi: "Je to vůle boží". * Přijetí LaVeyových filozofických koncepcí jistě nebude snadné a už vůbec ne rychlé, vždyť žijeme ve společnosti, která byla příliš dlouho ovládána falešnou morálkou - kterou navíc nikdy nedodržovala. Není však žádný důvod, abychom se jeho názorů děsili, poněvadž se zakládají na podmínkách reálného světa. LaVeyovo průkopnické dílo naopak pomůže ukázat cestu všem, kteří hledají. Přesvědčí je, že spása člověka nezávisí na odříkaní a zapírání sama sebe. A ostatně, jak říká autorovo Satanské devatero, "Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu."... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Náboženství
Vydáno: 2003 , BaronetOriginální název:
The Satanic Bible, 1969
více info...
Přidat komentář
V podstatě nevinná kniha, která vám ovšem otevře oči, pokud jste dosud chovali o lidech kladné mínění. Já se u čtení výborně bavila už jen proto, jak LaVey shrnul všechny mé názory. Učinil tak ve své době určitě odvážně, protože se nebál nahlas konečně říci to, co zbytek lidstva pokrytecky tajně po celé dějiny žil . Druhá část je samozřejmě na víře/nevíře každého, jinak pravda pravdoucí.
Tak trochu jsem čekala něco jiného, možná i nového. Bohužel se tak nestalo. Nic moc objeveného jsem se ne dozvěděla. I tak s některými myšlenkami autora souhlasím.
Pomineme-li druhou část, jenž je dle mého skromného názoru nesmyslná, jedná se, jednoduše řečeno, o umírněný egocentrismus. Ačkoliv někdy zachází do extrému, myšlenka je jednoduchá a dá se říci, že se podle ní snažím žít i já, a to sice, že Satan, není nic jiného, nežli symbol pro svobodu.
A pasáž o psychických upírech vám může říci něco ohledně vašich „přátel“.
Napsat objektivní recenzi na Satanskou bibli je téměř nemožné. Satanismus prezentovaný LaVeyem lze totiž chápat ve dvou na sobě zcela nezávislých rovinách - jako filozofickou nauku a jako náboženské hnutí.
Satanismus jako náboženské hnutí rozebírat nebudu, protože ho - stejně jako jakékoliv jiné náboženství - nelze brát vážně. Křesťané čarují nad vínem, muslimové ječí z minaretů a satanisté odříkávají enochiánské klíče. Rozdíl? Pražádný.
Naopak satanismus jako filozofickou nauku brát vážně lze. Jedná se o vysoce zdařilý mix pragmatismu a relativismu, adekvátní jak k postmoderně, tak ke kapitalismu.
Jeho filozofie je logická a realistická. Do popředí staví zdravý rozum a naplňování lidské přirozenosti. Káže vám poznat sami sebe, uvědomit si své přednosti a nedostatky. Jedině tak na sobě můžete pracovat. Soustavnou prací se stáváte silnějšími, a jako silnějším vám patří svět.
Na satanistické filozofii není nic okultního. Je to mindset, který moderního člověka vede k zodpovědnosti za své vlastní činy. Ctí svobodu a intelekt. Staví osobní spokojenost nad nesmyslná společenská dogmata. Jeho teorie o emočním vampyrismu vám radí zamyslet se nad vztahy, které navazujete, a hodnotou, které vám přinášejí (nekorektní poznámka: sháníte dobrou life-koučinkovou knížku o mezilidských vztazích? Satanská bible je tady pro vás!).
Jedním z principů satanistické filozofie je pochybnost. LaVey říká: "Žádná víra nesmí být přijímána na základě božské autority. O náboženstvích je nutno pochybovat." - tedy: "Ten, kdož váhá uvěřit všemu, je obdařen značnou inteligencí, neboť víra v jeden falešný princip je počátkem vší pošetilosti." Tím se ale dostáváme k největšímu problému, který satanistická filozofie má, a který pravděpodobně zapříčinil nevalnou pověst satanismu jako celku. To jest k jeho silné tendenci stavět se do opozice ke křesťanství a k ostatním "špatným" náboženstvím vůbec. Tím, jak vehementně kritizuje jejich kulty vlastně tvoří kult nový, ne nepodobný těm, kterými pohrdá.
Satanskou bibli čtěte s nadhledem a bez předsudků. Používejte při tom svůj zdravý rozum a pochybujte o všem tak, jak vás to satanismus učí.
Překvapivě žádné brutality, žádné orgie. Na prvním místě je to o svobodě, o emocích, energii, sexualitě. V první polovině i zajímavé myšlenky, se kterými lze souhlasit. Druhá polovina Enochiánské klíče jsou jen zaplácnutím místa. Na druhou stranu, kdo vyzkoušel, že nefungují?
Něco se mi líbilo a spousta rad mi přišla i jako praktický návod jak nemít máslo na hlavě. Rituální věci už nebyly moc pro mě
Satanská bible nás naučila pilovat (pentagram tehdy koupit nešlo, musel se vyrobit z hliníkového plechu, i když pravda, základy už jsme měli z výroby shurikenů z bruce leeho éry ), vyšívat (nápisy na džísku, koupit šla jenom "kapela" liveto rideto, kterou jsem pak několik dalších let marně vyhlížel) a malovat vodovkami (běžte se podívat na obrázky, mladej nádherně kreslí; co to je chlapče?, to je satan strejdo x). Nicméně technické detaily jsme museli dohledávat z jiných zdrojů...
Ďábel je divný. V podstatě po vás chce, abyste věřili jako ti (nenávidění) křesťani. Pěkný mindfuck na lidi :))
Spousta lidí se má z této knihy strach. Mě tato kniha přijde pouze jako takový slabí odvar pravého satanismu, který je mnohem více přímočarý. Knihu nelze brát jako Bibli, ale spíše jako návod a LaVey sám o sobě je moc zvláštní osobnost se zajímavou životní filozofií. Kniha mi něco dala do mé osobní životní filozofie, ale nic jiného jsem o ní nečekal.
První polovina knihy mě bavila a i vzdělala, dozvěděla jsem se mnoho zajímavých informací a zároveň kniha vyvrátila bludy kolem satanské církve. Líbily se mi pasáže o křesťanství, byly k zamyšlení. Samozřejmě nyní nehodlám provádět satanské rituály, ale určitě bych knihu nehodnotila nijak záporně. Tři hvězdy dávám kvůli druhé polovině knihy, která pro mě nebyla přínosná a jen jsem ji zběžně projela.
Ďábel je vždyck dobré téma :)
Doufal jsem, že tohle obnoví můj zájem o okultismus. Nestalo se tak.
První část knihy byla docela dobrá na obohacení. Klíče mě nudili.
V dobách mého hledání duchovna jsem četla jak tohle, křesťanskou bibli, Korán, tak i židovský Tanach. Podle mně je to s ní totéž jako třeba s Hitlerovým Main Kampfem. Odhlédneme-li od historických událostí, oprostíme-li se od svého povědomí o světě, pak kniha není úplně špatná, nelze všechny myšlenky šmahem zavrhnout, ale... V rukách "nepovolaných" nebo třeba jen "zbrklých" může napáchat mnoho a mnoho škod.
Nevím, zajímavá , zvláštní a svým způsobem až děsivá kniha.... Mám z ní divný pocit....
Do cípu pentagramu jsem vlastnoručně našrouboval bodce, poté instaloval různé hřeby a učinil z knihy opravdovou ,,Zlou knihu,, jež vás mohla nepěkně zranit. Bylo mi 14 let, měl jsem ji ve sklepě, kde jako nejcennější klenot vedle nože, obráceného kříže a obětní mísy zaujala plnohodnotné místo mého oltáře. Ach, ta krásné dětské časy...
Taky máte z Šándorova fota pocit, že mu koule zrovna líže varan? Nečetl jsem ani bibli božskou, leč drsně podbízivý zdvih obočí stvořitele slabikáře jejího negativu mnou věru mocně chichotá do teď.
Myslím, že veškeré dnešní motivační knihy, které nás učí být sebevědomými a úspěšnými lidmi, kteří jsou schopni si pro sebe urvat co nejvíc blahobytu a štěstí, čerpají z LaVeyovy Satanské bible, ze které vyškrtly veškerý nadbytečný satanismus. Protože to je hlavní učení této knihy: jedině sobecké jednání dle práva silnějšího nám umožní v tomto krutém světě netrpět křivdou slabých.
Není potřeba tu mluvit blíže o obsahu, jen bych opakoval už níže řečené. Laveyova kniha byla snad první, kterou jsem si koupil a to v době, kdy se mi tvořila životní filozofie. U metalu jsem zůstal - a nikdy mu nehodlám zahnout - a tak to byla prakticky povinná četba. Překvapení, že laveyova filozofie první části knihy, vedlo nejen k tomu, že znám její obsah prakticky nazpaměť, ale taky, že se podle toho tak nějak podvědomě řídím. Nikoli tak kvůli knize samotné, ale spíš díky vlastní povaze, kniha mi pouze potvrdila, co jsem si myslel. A hlavně i tady platí, stejně jako všude, kde se objeví ďábel, že ten vládce Pekla dává narozdíl od toho vždycky na výběr, je to tvoje vlastní volba=o)
Fantastická snůška blábolů. Ale proč si je nepřečíst, že?