Satanská bible
Howard Stanton Levey
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12129/bmid_satanska-bible-RoE-12129.jpg
3
452
452
V knize Satanská bible objasňuje její autor, věhlasný americký satanista a spisovatel Anton Szandor LaVey filozofii satanismu daleko pronikavěji než kterýkoli z jeho předchůdců. Vysvětluje, proč satanismus nehlásá falešný altruismus, ani nepřikazuje, aby člověk miloval bližního svého - když miluje především sám sebe. Satanismus je výrazně egocentrická filozofie založená na přesvědčení, že lidské bytosti jsou v podstatě sobecká a mnohdy i násilnická stvoření, která dbají především na vlastní prospěch. Satanismus pochopil a nestydí se veřejně hlásat to, co se kolem nás dnes a denně děje, ale co my si nepřejeme vidět a raději setrváváme v iluzích: Nevítězí ten, kdo má pravdu, nýbrž ten, čí je moc. Nežijeme v pohádkové slunečné krajině, kterou ovládá starý hodný král a která oplývá mlékem a strdím, ale ve světě, kde už vybuchly atomové bomby a kde se musí každý postarat sám o sebe. * Zatímco učení všech ostatních církví je založeno na uctívání ducha a popření těla (a mnohdy i intelektu ve prospěch "citu"), LaVey vycítil, že člověk má možná ještě větší potřebu církve jiné, takové, která by oslavila jeho myšlení, jeho pozemské tužby, která by podporovala racionálně motivovaný zájem o vlastní osobu. Proti neopodstatněnému a pokryteckému potlačování smyslnosti staví radost smyslů a volnosti intelektu, proti sebeponižování sílu vlastního já. Tvrzení křesťanské bible, že odměněni budou pokorní, konfrontuje se skutečností, že vždy vítězí silní. * Moderní satanistická církev vznikla poslední dubnové - Valpuržině - noci roku 1966. Hlavním účelem bylo shromáždit skupinu podobně smýšlejících sympatizantů, nikoli obnovit dávné rituály "černé mše" odvozené od křesťanských bohoslužeb. Tehdy už měl LaVey za sebou tři roky služby u americké policie, kde viděl na vlastní oči lidi zastřelené blázny a pobodané přáteli, malé děti rozdrcené v příkopu, kam je odhodila auta řidičů, kteří pak z místa nehody ujeli. Viděl krev, násilí, špínu a hlavně pokrytectví. Otřesen a znechucen od policie odešel a vrátil se k profesionální hře na varhany. Tragické zkušenosti ho však přiměly, aby jednoznačně odmítl bezobsažnou frázi: "Je to vůle boží". * Přijetí LaVeyových filozofických koncepcí jistě nebude snadné a už vůbec ne rychlé, vždyť žijeme ve společnosti, která byla příliš dlouho ovládána falešnou morálkou - kterou navíc nikdy nedodržovala. Není však žádný důvod, abychom se jeho názorů děsili, poněvadž se zakládají na podmínkách reálného světa. LaVeyovo průkopnické dílo naopak pomůže ukázat cestu všem, kteří hledají. Přesvědčí je, že spása člověka nezávisí na odříkaní a zapírání sama sebe. A ostatně, jak říká autorovo Satanské devatero, "Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu."... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Náboženství
Vydáno: 2003 , BaronetOriginální název:
The Satanic Bible, 1969
více info...
Přidat komentář
Nič poburujúce na tomto diele nevidím. LaVey sám povedal, že názov Satanská biblia uviedol len kvôli provokácii a Satana používa výlučne ako proticirkevný symbol (i keď na niektorých stránkach to so svojou protikresťanskou stratégiou skutočne trochu ženie do krajnosti). Základom jeho filozofie je ľudská prirodzenosť, egocentrizmus, zvieracia dravosť. Kniha hovorí: každý, kto sa chce mať dobre a prahne po úspechu, je vlastne moderný satanista. Mám sa hanbiť za svoje prirodzené "ja"? Nemyslím si. Dokonca aj v sexuálnych otázkach podkladá zaujímavé riešenie - rob čo chceš, pokiaľ tým neubližuješ druhým. Najlepšie filozofie sú skutočne tie, ktoré nám hovoria to, čo už vlastne dávno vieme, práve preto je Satanská biblia jednou z kníh, ktoré ma v živote najviac ovplyvnili, nedám na ňu dopustiť a vždy po nej rád siahnem.
Mám-li si o nějaké knize udělat vlastní názor, musím si ji přečíst. I tuto jsem dočetla až do konce, hmmm není to nic co by stálo za pozornost. Pro autora nejspíš dobrej kšef.
Jen tak náhodou jsem zjistil, že tento paskvil tady je. Je to tak moc velký odpad, že nemá smysl dočítat do konce, či se podobnými splašky byť jen zaobírat. S filosofií satanismu nemá absolutně nic společného. Už jen název "knihy" a jméno autora mluví za vše. Nečíst, zahodit.
Najmä pre mladého človeka to môže byť veľmi príťažlivá „filozofia“. Ale je to iba šaľba.
Totalni odpad :o)
Ale vedel jsem do ceho jdu, tak si nebudu stezovat.
Mozna to tak ma smysl pro lidi co, o tomhle tematu nic nevi a mysli si, ze satanisti jsou bubaci co chlastaji moc jeptisek a zasadne obcuji s kozlem (pokud zrovna neprzni panny) :o)
Co mne pri docteni tehle knihy napadlo?
Citat T.G.M.: "Nic co je zalozeno pouze na negaci, nemuze proste fungovat".
Pokud ale chcete chodit po ulici s obracenym krizem na krku, s bafometem na "džízce", v KOSSech poslouchat MAYHEM a zrovna prozivate krizi identity, je pro vas tato kniha nutnost :o)))))))
Kto si mysli ze satanisti zabijaju male deti a znasilnuju panny tak by si mal tuto knihu urcite precitat a pochopi ze satanizmus je niekde uplne inde !!!
Dávám jeden bod za to, že uznávám, že autor správně kápl na líbivost svých slov, i když s s pojmem LIDSTVÍ v té dobré podobě nemá kniha nic společného.
Uznávám že první část se dá považovat za ideologicko-filosofické dílo, které se neomezuje pouze (ačkoli převážně) na překrucování, potažmo přesný opak ideologie křesťanství a nutí k jistému stupni zamyšlení. Pokud bych to k něčemu ale měl přirovnat, pak možná k neméně zajímavým a převratným ideologiím - nacionalismu nebo komunismu. Tedy ideologiím utopickým a nebezpečným. Krásná nosná LaVeyova myšlénka "nenechat si nic líbit" totiž kolabuje v okamžiku kdy se podle ní začne řídit dostatečný počet lidí. Dá-li ti někdo facku, oplať mu dvonásob. OK, pokud ten druhý nebude zastávat stejnou vizi. Pokud bude, ocitáme se na krvavé sicílii a stálým dvojitým násobením odplaty se dostáváme k Vendettě. Pokud se zamyslím konkrétně nad tímto vymezením-se učení Ježíšově, tedy křesťanství, vyhrává křesťanství, tedy "pokud ti někdo dá facku, nastav mu druhou tvář". Toto není o slaboštví, ale o schopnosti dát druhou šanci. Morálně je pro mě na mnohem vyšší úrovni člověk, který dokáže dát druhou šanci, než ten, kdo vždy okamžitě oplácí stejnou mincí. Myslím, že tenhle příklad jako důvod toho, proč Satanskou bibli nežeru docela stačí. Podobných paradoxů je v ní totiž spousta. Neobhajuju tu křesťanství, které má na svědomí spoustu zla, mnohem více než LaVeyův satanismus, ale uvádím příklad k zamyšlení - každý chléb má totiž dvě kůrky a pokud LaVey vykládá bibli a vymezuje se vůči ní, můžete to přijmout, ale můžete se také zamyslet jestli to vysvětlení je správné, jestli to nejde chápat i jinak. První část této knihy bych k přečtení i doporučil, právě coby podnět k přemýšlení.
Druhou část, která je jakýmsi úvodem do satanských kuřbuřtských onanií postavených na nesmyslném základu (který nevychází ani z historických "čarodějnických" nebo "inkvizicí postihovaných" rituálů nebo způsobu života, ani není postaven na uctívání přírody nebo soužití s ní) už rozhodně nedoporučuju. Jde o opravdovou snůšku blábolů, která se dá považovat jen a pouze...za snůšku blábolů.
Knihu nejde hodnotit jednoznačně - nad některými názory se dá dobře zamyslet, nebo s nimi lze i souhlasit, některé názory se mi ale zásadně příčí.
Například jeho definice Boha naprosto zapadá do mých názorových vzorců - popisuje jej, ne jako pána s bílými vousy a sandály, který vidí vše, vždy a všude a který dopouští neštěstí, nebo zázraky, ale jako sílu, resp. energii, která prostupuje celým vesmírem a udržuje jej v rovnováze a která je příliš neosobní na to, aby se starala o jednotlivce na Zemi. Další věc. která se mi líbila, byla definice tzv. energetických upírů a návod, jak jim čelit. Jiné myšlenky my byly sympatické pro svou asertivitu - například nepociťovat stud za svou přirozenost (v sexuální oblasti).
Na druhou stranu například jeho teorie o ne potírání, ale o podpoře a praxi sedmi smrtelných hříchů mi přijde naprosto zcestná. Obžerství, lenost a smilstvo, ještě dejme tomu (ale podporovat to?). Ale pýcha, závist, nebo hněv? Tuty přece cesta nevede. Navíc LaVey píše, že se těchto hříchů zastává, protože vedou k uspokojení, ať už duševnímu, nebo fyzickému. Krátkozračtější teorii jsem dlouho nešlyšel. Možná se jedná o opravdu krátkodobé uspokojení, ale obecně to vede jen a pouze k pocitu nenaplněnosti a neštěstí.
Hodně myšlenek a principů v knize bagatelizuje a nebo dokonce překrucuje (zejména, co se týká opozučních náboženství, v čele s křesťanstvím, ale i buddhismu), což pro člověka, který se pokouší o objektivitu nepůsobí zrovna dobrým dojmem.
Obecně vzato, praxe satanismu vypadá spíše, jako nepsaná pravidla džungle (i lidské džungle, kterou vídáme dnes a denně), než nějaká vznešená filosofie. Pokud se člověk chce považovat za něco víc, než zvíře se zvířecími pudy, měl by si stát za jinou filosofií, než: miluj své bližní a své nepřátele nenáviď nenávistí sežehující pekelným plamenem. O tom konec konců je ale satanismus - o stavění zvířecích půdů ve člověku do popředí.