Saturnin
Zdeněk Jirotka
První ruské vydání humoristického románu Zdeňka Jirotky, jehož hlavním hrdinou je legendární věrný sluha Saturnin, bojující s tetou Kateřinou a jejím synem Miloušem. Saturnin - slavný český humoristický román - vyšel poprvé v roce 1942 a od té doby se dočkal více než 15 vydání v českém jazyce. Překlad doprovází originální barevné ilustrace českého malíře Adolfa Borna.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem si poprvé přečetla v nemocnici a stala se mojí nejoblíbenější knihou. Saturnin je naprosto geniálně a nadčasově napsaný, není pasáž, která by mě nebavila. Když jsem si vybírala knihy k maturitní četbě, Saturnin byl jasná volba (ačkoliv jsem si ho nakonec jako maturitní otázku nevylosovala). Po čase jsem si poslechla i audioknihu v podání Oldřicha Víznera a brečela jsem smíchy. Stejně jako knihu miluji i filmové a seriálové zpracování, které si vždycky ráda pustím, když mám špatnou náladu. Saturnin má v mé knihovně čestné místo :-)
Knihu jsem měla u maturity a nelitovala jsem, byla velmi čtivá a vtipná, rozhodně si ji chci přečíst znova
K Saturninovi jsem se dostala až po nedávném shlédnutí filmu. Musím konstatovat, že Saturnin je velmi čtivá kniha a smála jsem se u ní od začátku až do konce. Těším se na pokračování od pana Macka.
Laskavý a nenásilný humor v celé své kráse. Co víc dodat... Milé čtení pro pohodové chvíle.
Líbilo se mi, že vedle tolika emoce ždímajících románů je tento slušný, klidný, úsměvný a navíc se odehrává v českých poměrech.
Tuhle knížku jsem si vybrala jako povinnou četbu k maturitě, protože všichni říkali jak je strašně úžasná a vtipná, takže jsem se na ní i docela těšila.Bohužel za celou knížku jsem se zasmála tak maximálně pětkrát a dodnes nevím co je na ní tak strašně vtipného.Knížka mě extrémně nebavila a dokonce mě i párkrát málem ukolébala ke spánku a jelikož nerada nechávám knížky nedočtené a navíc kvůli maturitě jsem se do čtení musela hodně přemlouvat a nepřála jsem si nic jiného než konec. :(
Vnějšími projevy během čtení knih nějak extra nedisponuji, ale u této jsem se smála od samého začátku. Konec mi úplně nesedl, ale je stejně absurdní, jako některé situace na začátku.
Musím také říct, že film mě navzdory báječné knize nudil.
Inspirace P. G. Wodehousem a jeho Jeevesem je zřejmá, ale troufám si tvrdit, že Jirotka Saturnina dovedl k ještě větší dokonalosti.
Knížka, která se snad nikdy neomrzí.
Knihu jsem přečetl jedním dechem a docela se u ní nasmál. Doporučuji zahraničním kamarádům k četbě, aby pochopili Český humor.
Krom Bible jednoznačně "kniha na opuštěný ostrov". Nemá chybu, je to naprostá česká klasika. Humor, moudrost, atmosféra. Neměla by chybět v žádné knihovně!!
Musím uznat, že v případě Saturnina, je film stejně dobrý jako kniha a to hlavně naprosto geniálním obsazením rolí. Knihu jsem přečetl na jeden zátah a i když jsem věděl co mně čeká chechtal jsem se stejně, s tím, že postavy jsem tentokrát viděl naprosto jasně. Takže kniha i film jsou nepřekonatelné a můžu jen doporučit.
Tak mi najednou přišlo na mysl položit si otázku: ČÍM vlastně je Saturnin tak jedinečný, tak okouzlující a tak legrační. Téměř unisono se tu všichni rozplývají nad jeho pohodářstvím, humorem a zábavností, ale sám Jirotka svůj román přece označil za satirický. Takže ta moje otázka tedy zní: proti čemu je ta satira namířena? Vlastně mě docela překvapilo, když jsem pochopil, že hlavním terčem Saturninovy satiry je pokrytecký, prázdný patos, zbytečně velká gesta a vylhané pozérství. Proti tomu všemu Jirotka staví takovou tu bodrou sousedskou normálnost: kuchařka nemizí jako strašidlo, nýbrž si prostě na chvíli odskočí domů a povodeň jí odřízne cestu zpátky, Saturnin taky nezmizí jako oběť trestného činu, ale prostě si jenom zajde na houby, zdánlivě proradný továrník nechce za každou cenu zaprodat svou dceru boháči, ale jednoduše má dcery dvě a rozhodně se jim nechce míchat do života, a tak dále a dále, aspoň jeden příklad se najde skoro na každé stránce. (Ještě překvapivěji mi to vlastně připomnělo Goscinniova Asterixe a zvláště pak postavu Obelixe, permanentně zesměšňujícího tentokrát starořímský válečný patos a pokrytecké hrdinství římských dobyvatelů). Napoví to už sama povaha nejzápornější postavy: Teta Kateřina je především nesmírný pozér, ustavičně si hrající na něco, čím není, což nakonec ve výsledku přece jen malinko oslabí její zápornost: spíše než padouchem je teta Kateřina politováníhodnou ženskou, která "toužila po penězích přímo horečně, a když je měla, utratila je způsobem, který bych nazval pitomým, kdyby mi mé vychování nebránilo používat takové výrazy" (abych uzavřel citátem z knihy).
Tři hodiny, přesně tak dlouho mi trvalo, než jsem Saturnina přečetla. Jakmile jsem knihu otevřela, už jsem jí nemohla odložit. Mnoho čtenářů poukazuje na Saturninovu genialitu. Já jsem si ale zamilovala vypravěče. Celá kniha je psaná suchým humorem, který ocení a pochopí jen málo lidí. Saturnin je určitě jedna z klasik, které by měl mít každý ve své knihovně. Nadčasová, lehká a humorná, co víc si přát?
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literaturaAutorovy další knížky
2008 | Saturnin |
1999 | Muž se psem |
1969 | Sedmilháři |
2000 | Pravidla se změnila |
1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Naprosto nepřekonatelný humor tuhle klasiku české literatury staví na první příčky oblíbenosti. Skvěle jsem se bavila.