Saturnin
Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400886/bmid_saturnin-qri-400886.png
5
7714
7714
Slavný humoristický román Zdeňka Jirotky navazuje na tradici českého humoru a autory, jakými byli J. Hašek, K. Čapek nebo K. Poláček, zároveň je zde také patrná inspirace anglosaskou humoristickou prózou J. K. Jeroma a P. G. Wodehouse. Humor, a především satira a parodie, jsou podstatnou součástí české literatury, Jirotka subverzivně využívá různé literární formy i žánry: od romantického čtení pro ženy a dobrodružné kovbojky pro chlapce až po zcela zlidovělé formy umění. Saturnin je příběhem zamilovaného mladého muže a jeho věrného sluhy Saturnina, sluhy, který mění zaběhnuté pořádky a obrací svému pánovi život naruby, připravuje mu výstřední životní situace a svérázně se dokáže vyrovnat s jakoukoli situací. Saturnin svým působením odhaluje slabosti druhých, a tak odkrývá jejich „pravou“ tvář – je sluhou, ale svým konáním si dokáže podmanit své okolí, které na jeho hru chtě nechtě přistupuje… Román Saturnin vyšel poprvé v roce 1942 za nacistické okupace a od té doby se dočkal více než dvaceti vydání v českém jazyce a byl přeložen do mnoha světových jazyků. Román se dočkal filmového i televizního zpracování a od svého vzniku se stále znovu objevuje také jako divadelní představení.... celý text
Přidat komentář
Co k této knize napsat? Asi těžko napsat jiné hodnocení než toto: "Kniha Saturnin je balzám na duši".
Kdo nečetl není čech. Nebo Čech? Nebo fanoušek? Nebo nezná přísloví?
To je jedno, prostě zásadní kniha mnoha veselých generací, procházejících stále stejnými pocity, absurdnostmi a radostmi (života?) .
Možná to máte s nějakou knihou podobné jako já se Saturninem. Příběh znám, i TV zpracování a nikdy jsem nepochyboval, že bude výborná. Ale přesto jsem stále chodil kolem knihovny a naše již takřka salátové vydání míjel. Občas se tak ze sportu ptám manželky, co si mám teď vzít na čtení a ona obvykle odpovídala: "Ještě sis nepřečetl toho Saturnina" nebo "Cože, tys ho pořád ještě nečetl?" nebo "Je to ostuda, že...". A já si pak vybral stejně něco jiného :)
A je to tu! Vybral, přečetl a splnil dlouholetý rest. A rozhodně není potřeba tuto knihu svěřovat Kanceláři pro uvádění románových příběhů na pravou míru, neboť by byla škoda zde cokoliv měnit!
Je to prostě klasika!
Vzpomínám, že dokonce, asi někdy před deseti lety, vyhrála tato kniha v televizi anketu „Kniha mého srdce“. Myslím, že ne úplně neoprávněně. Objevila jsem ji už před mnoha a mnoha lety náhodně v knihovně mých rodičů, nic jsem o ní nevěděla a vůbec jsem netušila, že jsem právě objevila poklad, který mě bude provázet dál mým celým životem jako dobrý přítel v časech splínů. Pro mě osobně je to absolutně nejlepší humoristická kniha, kterou jsem kdy četla. Styl humoru je zde naprosto originální, inteligentní, nečiší z něj žádná prvoplánovitost. Velice různorodé a něčím originální jsou i všechny postavy. Ani jedna z nich není nudná a zbytečná a dohromady tak tvoří neskutečné vtipný celek. Mnohé z hlášek z knihy v naší rodině zdomácněly a staly se běžnou součástí naší mluvy….prostě je to jedna z mála knih, ke kterým se opakovaně vracím a vím, že mi vždycky zlepší náladu. Právě pro její genialitu, kterou zejména při tomto stylu humoru umí podle mne zachytit jen a jen kniha, nejsem až takový fanda jejího filmového ani jakéhokoliv divadelního zpracování. Hodně verzí jsem už viděla a některé z nich byly třeba i hodně povedené, ale nikdy jsem dopředu od nich nic neočekávala, sleduji je spíše jen ze zvědavosti, jak se s touto předlohou kdo popere. Myslím, že humor podaný touto knihou je totiž naprosto nepřenosný. Pokud by kniha neexistovala, asi bych byla kolikrát i hodně nadšená, ale se znalostí knihy se jakékoliv tyto verze pro mě stávají jen průměrně dobrou zábavou.
Nejprve jsem viděla film. Mám ho moc ráda. Přivedl mě ke knížce a i ta mě velmi potěšila. Líbí se mi krásný jazyk, laskavý humor i naprosto bláznivé nápady, kterými se to v ní jen hemží. Je to velmi milé čtení a příjemné odreagování.
Kniha byla opravdu skvělá. Dostala jsem se k ní díky povinné četbě a jsem ráda. Z počátku jsem trochu bojovala se stylem psaní, ale pak jsem si zvykla. U některých částí jsem se opravdu nasmála. Slyšela jsem samou chválu na film, ale podle mě je kniha mnohem lepší. Určitě doporučuji přečíst.
Kniha se ke mně dostala díky povinné četbě mé dcery. Svérázné chování sluhy Saturnina a hlavních hrdinů knihy Vás určitě rozesměje. Pro mladší ročníky jsou některé výrazy sice neznámé, ale určitě poučné:) jako třeba spadly jí šupiny z očí a almara...moc doporučuji
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Četl jsem minimálně desetkrát, slyšel většinu audioverzí a seriál viděl nejméně třikrát. Za mě určitě nejlepší humoristická kniha 20. století.
„Myslím, že jsem se už zmínil, že mám tetu jménem Kateřina. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Teta Kateřina má syna. Je mu 18 let a jmenuje se Milouš. Neštěstí nechodí nikdy samo. Teta Kateřina je vdova a Milouš je sirotek, protože strýc František před deseti lety zemřel. Jistě nelituje, že to udělal.“
Ideální četba do současné doby, plné starostí, omezení a neradostných vyhlídek: úsměvný český skvost popisující předválečnou idylku vyšší střední třídy. Vypravěče, „starého“ mládence, limituje v rozletu jeho usedlost a slušnost (až nesmělost), naštěstí si však pořídí svérázného sluhu. Saturnin vytváří vzrušení měrou vrchovatou a dokáže pána „nenápadně“ dostrkat ke světlým zítřkům. Ve výčtu postav nesmí chybět movitý dědeček, majetku lačná teta Kateřina a její spratek Milouš, doktor Vlach se škodolibým smyslem pro humor a okouzlující slečna Barbora. Poslední jmenovaná byla v mých představách jediná, kdo neměl tvář ze seriálu, ostatní herci seděli jako pověstný zadek na hrnci (ač ne vždy odpovídali popisu).
Ráda jsem se k „Saturninovi“ po dlouhých letech vrátila, třeba se v budoucnu ještě setkáme. Zdejších 91% souhlasí s mými neslábnoucími dojmy.
Filmové zpracování je super, ale kniha je snad ještě lepší. Perfektní čtení pro zlepšení nálady
Tak tenhle humor miluju! Kniha je prostě plná cynismu a sarkasmu, který je vždy použit v té nejlepší situaci. Jsem z ní nadšená, četla jsem už několikrát a pořád mě stejně baví. Je to česká nenahraditelná klasika, která nikdy nezklame :-) Doporučuji a sama se k ní zase brzy ráda vrátím. Je to jedna z nejvtipnějších knih, jakou jsem kdy četla.
Kdybych nejdříve neviděla divadelní představení, asi bych si tuto knihu nevybrala, ale nakonec jsem zjistila, že jsem to v divadle asi moc nepochopila, protože v knize mi určité části přišly úplně jiné. Líbilo se mi to a asi bych ji doporučila jako krásnou četbu k maturitě. Nebylo to nudné, občas vtipné, ale moc "pořádné akce" tak taky nebylo. Prostě taková pohodová četba, proto ji hodnotím 4/5.
V prvé řadě musím přiznat, že jen na základě anotace bych po této knize nesáhla. Tudíž dát se mluvit o štěstí, když jsem měla prvně možnost vidět filmové zpracování tohoto díla. Mám zvláštní zalíbení ve výstředních lidech, a proto se mi sluha Saturnin velmi zalíbil, i když vypravěče považuji za tuctového konvenčního měšťana. A jisté mé sympatie si během čtení knihy dokázal získat i cynický doktor Vlach.
Samotná kniha je velmi čtivě napsaná a děj je tak jednoduchý a nenáročný (pokud člověku nedělá velký problém archaičtější skladba věty a občasné přechodníky) je možno ji velmi rychle přečíst. Nejsem z ní nijak významně paf, ale je to příjemné a odpočinkové čtení.
Saturninovi jsem se dlouho vyhýbal, protože mě štval film. Nedávno jsem knize dal ovšem druhou šanci a ejhle - zřejmě se stářím a moudřením se dostávám do toho správného rozpoložení, chytám drobné nahrávky na vtip, čtu mezi řádky, pokyvuji hlavou nad lidskými slabostmi. Skvělá četba! A jsem zvědav, jaký bude ten další Saturnin od Macka. Mám mu dát šanci?
Četla jsem ji poprvé a jsem nadšená. Cynická a humorná. Tohle je přesně to, co potřebuje na odreagování v téhle době. A navíc ta nádherná čeština, která se už moc nevidí.
Knížku "Saturnin" jsem poprvé četla už v dětství a až dodatečně jsem se dověděla, že byla napsána za války. Ještě později jsem viděla seriál a divadelní hru a líbilo se mi to všechno moc. Pana Jirotku mám navíc ráda i jako jednoho ze Sedmilhářů.
Často si vzpomenu na nějaký úryvek, ať už na ty proslulé, nebo i méně známé. Třeba na tahle slova doktora Vlacha: "Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo ostatně v naší moci, aby jenom hřála. "
A ještě taková drobná zajímavost – představte si, co se mi přihodilo. Když mi byl do mojí knihovny přidělen k pultu počítač, pojmenovala jsem ho po Saturninovi. A ukázalo se, že on to ví a chová se podle toho. Tak nevím, jestli jsem mu radši neměla říkat Haštal podle věrného sluhy z „Námluv komtesy Gladioly“ – ten by si mě tak nedobíral. Pro srovnání: druhý počítač, určený pro čtenáře, kterému říkám Malej, to je úplné jehňátko, bezelstné a poslušné.
U obou už byla provedena výměna za nové, ale jména zůstala – a vlastnosti také : o)
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Jak je možné, že jsem tuto knihu nečetla dřív? Krásný archaický jazyk je přímo balzámem na duši a autorův humor jakbysmet. Sluha Saturnin, který dostává ostatní do neobvyklých situací, si hned získal moje sympatie.
Dědečkův vysvětlovací dopis mi přišel zbytečný. Závěrečná část knihy byla z mého pohledu nudnější než zbytek díla. Zachránit se to nepodařilo ani Kanceláři pro uvádění románových příběhů na pravou míru. I tak se však ke knize ráda vrátím.