Saturnin
Zdeněk Jirotka
Velmi oblíbený humoristický román, podle kterého byl natočen i půvabný film. Příběh o svérázném sluhovi Saturninovi, jeho pánovi, dědečkovi, tetě Kateřině, doktoru Vlachovi a dalších nezapomenutelných postavách autor napsal před více než padesáti lety. Toto nadšasové dílo si získalo už několik generací čtenářů.
Přidat komentář
Po letech poslouchání audioknihy, mnohonásobném shlédnutí seriálu, mě nově napsané pokračování přimělo přečíst si knihu. Zklamání bylo takové, že jsem ztratil chuť číst i pokračování. A proč? Nevím, ale četlo se mi to přeukrutně špatně.
Humor? No nějak jsem ho tam nenašel. Tyto starší knihy jsou psány tak specificky, že ne každému sednou. Mě bohužel ne.
Čteno nesčetněkrát. I nyní po letech jsem se znovu ohromně bavil. A zároveň jsem s překvapením zjistil, že je to nejen laskavým humorem, ale i jiskřivou Barborou. (Stále uvažuju nad tím, kolik je v tom popisu rodícího se vztahu třicátníka k dokonalé sportovně založené moderní dívce parodie na červenou knihovnu a kolik přirozeného citu.)
Poslechnuto jako audiokniha. Bavila jsem se neskutečně. Saturnin dělal své vylomeniny s takovou samozřejmostí, že to působilo více než přirozeně. I popis událostí byl tak skvělý, že nejde jinak, než se smát. Rozhodně doporučuji.
Saturnin je naprostá klasika české humoristické tvorby. Domnívám se, že dílo je určeno spíše starším a vyspělejším čtenářům. Mně se bohužel román dostal do rukou v šestnácti letech jako povinná četba do školy, přičemž jsem u čtení solidně trpěla.
I když je tato knížka a její filmové zpracování několikrát ročně na různých televizních kanálech opakováno, není nad to, si knihu přečíst. provázela mě před x lety a nyní též jsem neodolala a začetla se. Nové příběhy samozřejmě nebyly, ale o to více jsem si užila opakování už klasických výroků, příběhů a vztahů. Vždy pomůže odreagovat se od běžných starostí a naladit se na vlnu SATURNINA.
Humor, který pohladí po duši, vyvolá úsměv na tváři a zlepší den. Už jsem četla několikrát, teď vyslechla na ČRo a zase se k Saturninovi někdy ráda vrátím. To je láska na celý život, díky, pane Jirotko :-)
"Dovíte se že tři mušketýři ve skutečnosti nebyli čtyři ale dva."
Je to klasika a není co k tomu dodat.
Nesnáším sousloví "úsměvný příběh" Zhusta ho užívaly televizní hlasatelky, než skončily v propadlišti dějin, jako charakteristiku nějakého veselého filmu, třeba z Bakalářů.
Ale když jsem přemýšlela, jak jednoduše popsat Saturnina, napadlo mě právě toto - že je to úsměvný příběh.
Pravděpodobně se nikdo při čtení nebude svíjet smíchy, hýkat jak osel, slzet, či tak podobně. Ale je téměř jisté, že čtenář i čtenářka se budou (skoro - ať to zas nepřeženu) celou dobu nad knihou usmívat :-).
Autor používá velmi krásně jazyk a jeho popisy prostředí a především přírody jsou moc pěkné, fakt. A musím vypíchnout něco, o čem se domnívám, že mnozí čtenáři ani nepostřehli. V příběhu o panu Brudíkovi, který marně hledá svůj dům, je dvakrát zmíněno zatemnění! První vydání totiž vyšlo v roce 1942...
Mám dojem, že kdysi jsem Saturnina už četla, vybavila se mi příhoda se zápalkami bez hlaviček... Jinak absolutně vše zapomenuto... Bylo to milé osvěžení, ale stačilo, a nyní, jak říká můj oblíbenec Rexo v reklamě: pá...pá! :-)
Ale podotýkám, že nejméně jednou by se s tím nesmírně schopným a šikovným chlapíkem měl seznámit každý!
P. S. Ještě toto musím doplnit. Tuší vůbec někdo, odkud pochází všeobecně známá informace, že tři mušketýři nebyli čtyři, nýbrž dva?
Je to sice spoiler jak Brno, ale prozradím to! Ze Saturnina!
O knize Saturnin jsem si myslel, že nebude úplně můj šálek kávy. Předpokládal jsem, že kniha bude jen další nucení se do čtení pro čtenářskou výzvu. Opak byl ale pravdou a kniha mě mile překvapila. Četl jsem ji rád a dokázala mě vtáhnout do děje. Začátek knihy byl mírně zdlouhavý a nudný, ale jak děj pokračoval čtení mě více a více bavilo. Postavy v knize jsou opravdu charakterově speciální a nejsou jen klasickou typizovanou postavou. Kniha je díky humornému a dobrodružnému ději opravdu vtipná a všem doporučuji si ji přečíst.
Lidé, pro které je humor to když někdo někoho nakopne, druh humoru v této knize pochopí jen zázrakem. ;-)
Toto je tak krásna vec, že to proste nemôže voňať každému. Ani mne nevonia každý kvet a občas sa na východ slnka mračím. Na Saturnina sa však nedokážem mračiť ani po rokoch ;))
Humor mi nepřipadal vtipný a styl způsobil, že i kdybych se chtěla zasmát, nemám čemu.
Bohužel nezaujalo.
Kdo by neznal nebo neviděl Saturnina... Po letech jsem se odhodlala otevřít knihu. Film je přece tak skvělý! A kniha taky, můžu už říct i já. Bavila jsem se královsky. Jemný humor, lehká ironie, nadsázka. Kupodivu postava samotného Saturnina nevyčnívá tak, jako tomu je ve filmu, nebo jak napovídá titul samotné knihy. A příběhu to přitom nijak neškodí. Člověk si dostatečně užije jeho důvtipu, svérázného humoru a taky porozumění lidské duši a morální převahy, kterou autor (Saturnin) ovšem projevuje poněkud netradičně. Na rozdíl od tety Kateřiny, ta mě štvala ve filmu i v knize. Dokonce i Milouš si nakonec získal moje sympatie. Tak někdy zase na shledanou!
Laskavý humor celého textu člověk obejme jako pořádně huňatá a hřejivá deka. Bylo to krásné oražení od hektičnosti současných knih. Rozhodně doporučuji !
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
2008 | Saturnin |
1999 | Muž se psem |
1969 | Sedmilháři |
2000 | Pravidla se změnila |
1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Audio: Češi rádi vytvářejí zcela satirické a bizarní světy a postavy. Švejk je celosvětový úkaz a podobný je Saturnin. U něj jsem měl zvláštní problém, že buď jsem se lámal smíchy a nebo jsem nevěděl o co kráčí. Občas byly momenty zcela úžasné a promyšlené a někdy zase táhnoucí se nic. I tak jde o zápis do dějin české literatury, ke kterému se jistě budu rád vracet.