Saturnin
Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121302/bmid_saturnin-1dA-121302.jpg
5
7660
7660
Víte, co se stane když vás věrný sluha Satrurnin přestěhuje z pohodlného bytu na loď, kde vás navštíví teta Kateřina plná přísloví se svým synem Miloušem? Čeká vás rodinná dovolená, ale nikdo netuší jak skončí. O tom všem se dočtete v této slavné humoristické knize, která pobavila již několik generací čtenářů.
Přidat komentář
Dočetl jsem již poněkolikráté tu mojí oblíbenou publikaci od Zdeňka Jirotky, jsou to jeho nezapomenutelné příhody fiktivních osob, ale jakoby zaznamenaných z našeho žití. Jednoduše řečeno, Saturnin je Saturnin.
Z nějakého důvodu jsem se k Saturninovi roky nemohla dostat. Už několikrát jsem ho měla v různých verzích po ruce, ale nikdy jsem po něm nesáhla. Snad že jsem se obávala, že mě tahle klasika, na kterou jsem vždy slyšela jen chválu, zklame. Z nějakého důvodu jsem po Saturninovi před pár dny sáhla a díky bohu nejsem ani trochu zklamaná. Dílko je to krátké a čtivé, velmi vtipné a milé.
Skvělá kniha plná humoru, kdy děj potěší a pohladí na duši. Na to, že je napsaná v těžké době protektorátu je skvěle a vtipně napsaná. Ovšem nezkrácený film mě též skvěle pobavil a slušně držel krok s knihou až na jedno malé zaškobrtnutí co se do filmu nedostalo. Ztvárnění Saturnina O. Víznerem ve filmu mě přišlo zajímavější a vtipnější než v knize.
Tuhle báječnou knihu si beru sebou vždy, když jdu k zubaři a potřebuju trochu zvednout náladu. Jedna z mých top 5.
Nemůžu skoro uvěřit, že mi Saturnin tak dlouho unikal. O takovou porci naprosto úžasného humoru jsem se připravoval...! Nedělejte stejnou chybu.
Tuhle knihu jsem poprvé přečetla asi ve 13 letech a od té doby každý rok aspoň jednou nebo třeba jen kousek, když potřebuji rozveselit a pořád mě neomrzela a myslím, že neomrzí. Dialog, kdy chce teta Kateřina spravovat stěžňovou plachtu, je pro mě vzorem logiky a ..... komiky :-) anglický a zároveň český humor... prostě nemá chybu!
Zdeněk Jirotka
hamstergraf: i v těch nejtěžších!
...
(původní komentář:)
2 Izzy:
= Osobně mám radši knihy s vážnějším obsahem a určitým poselstvím, po jejichž přečtení vám zůstane v hlavě nějaká hlubší myšlenka a něco si z toho odnesete, a proto se mi do Saturnina moc nechtělo... =
Nejlepší česká kniha. Já z těch anglických miluji 3 muže. V komentářích uváděné příhody Jeevese jsem četl mnohokrát, ale moc je nemusím. Proti Saturninovi jsou jen chabým odvarem. Prostě S. je špičková záležitost. Zlatý fond. Ne, že bych si nevážil vážné literatury, ale jsou jí kvanta, i té kvalitní. A když máte vážný a těžký splín, prostě smutek, depku, když potřebujete pomoc, lék, tak Vám všechna ta kvalitní literatura je dobrá leda tak na podpal. Ne, že bych zrovna tohle myslel tak úplně vážně, ale děl na která je i v těch nejtěžších chvílích spolehnutí, je jako šafránu. Knížka je prostě úžasná.
Chtěl bych mimo to poděkovat i všem, kteří se ať už jakkoliv zúčastnili na filmovém zpracování. Vzpomínám si na pana Víznera v geniální roli už ve filmu Léto s kovbojem. Jeho role v Saturninovi je epochální záležitostí. Kdysi jsem měl to štěstí se s ním kraťoučce setkat. Bylo to v ordinaci praktického lékaře, a pro něj to tedy tehdy pravděpodobně moc štěstí nepředstavovalo. I všichni ostatní herci v tom filmu byli fantastičtí. Především bych ale chtěl moc poděkovat onomu = zahraničnímu = herci, panu Vašáryová, který je tak milý a drahý našemu českému srdci.
Četl jsem mnohokrát. Tento druh humoru miluju. Kniha mi již několikrát pomohla v těžkých chvílích...
Sáhl jsem po Saturninovi po dlouhých letech a byl jsem zvědavý, jestli jsem třeba k této oslavované knize už nějak nedozrál. No ... a nedozrál. Pro mě vtipné jen místy, jinak příliš upovídané - ale četl jsem jako audioknihu při úmorném cestování, takže účel byl splněn.
Jen mě přijde divné, že je tenhle příběh chválen pro laskavý humor, když si tam lidi tak často dělají nějaké naschvály a vůbec jsou na sebe nepříjemní ...
Knihu lze číst stále dokola a nikdy nezklame. Postavy spolu výborně ladí a dohromady vytvářejí úžasnou grotesku, kdy si člověk připadá trochu jako hlavní hrdina - nestačí zírat, ale vlastně je rád, že mu šeď každodenního stereotypu přišel narušit nějaký Saturnin s gejzíry nápadů, který i nejobyčejnější situaci změní v dobrodružství. A byť již kniha není nejmladší, situace v ní tolik nestárnou - není to tak dlouho, co jsem řešila problém, kdy mamku odvezla sanitka do nemocnice s akutní bolestí zad, kdy se nemohla ani pohnout. Tam dostala nějakou injekci, ale zpět se měla nějak dopravit sama, protože "sanitky vozí pacienty pouze do nemocnice" - a to bylo půl třetí ráno a kvůli bolavým zádům se mamka nemohla ještě stále posadit...
Vždy se k ní mohu vrátit. Dnes již čtu třeba jen určitou kapitolu, kterou mi připomene něco, co se právě kolem mě děje a vždy se s chutí zasměji. (A přestávám si dávat rakvičky.)
Senzační kniha s humorným dějem. Jakožto fanoušek filmové verze jsem neváhala přečíst i knihu. :) Ráda se k ní opět někdy vrátím :)
Přiznávám, že kniha je vtipná, dobře se čte a díky nekomplikovanému ději nevadí ani delší pauzy ve čtení. Zarytého fanouška ze mě ale neudělala. Možná jsem jí četla ve špatném životním období nebo prostě jen nemám dostatečně vytříbený vkus, abych ocenila veškeré nuance počeštěného anglického humoru. Zkrátka a dobře nadšení kolem Saturnina mě minulo.
Je možné, že mu dám ještě šanci, ale v nejbližší budoucnosti to pravděpodobně nebude.
Zdeněk Jirotka
2 Izzy:
Citace:
= Osobně mám radši knihy s vážnějsím obsahem a určitým poselstvím, po jejichž přečtení vám zůstane v hlavě nějaká hlubší myšlenka a něco si z toho odnesete, a proto se mi do Saturnina moc nechtělo... =
Nejlepší česká kniha. Já z těch anglických miluji Tři muže. V komentářích uváděné příhody Jeevese jsem četl mnohokrát, ale moc je nemusím. Proti Saturninovi jsou jen chabým odvarem. Prostě S. je špičková záležitost. Zlatý fond. Ne, že bych si nevážil vážné literatury, ale jsou jí kvanta, i té kvalitní. A když máte vážný a těžký splín, prostě smutek, depku, když potřebujete pomoc, lék, tak Vám všechna ta kvalitní literatura je dobrá leda tak na podpal. Ne, že bych zrovna tohle myslel tak úplně vážně, ale děl na která je i v těch nejtěžších chvílích spolehnutí, je jako šafránu. Knížka je prostě úžasná.
Chtěl bych mimo to poděkovat i všem, kteří se ať už jakkoliv zúčastnili na filmovém zpracování. Vzpomínám si na pana Víznera v geniální roli už ve filmu Léto s kovbojem. Jeho role v Saturninovi je epochální záležitostí. Kdysi jsem měl to štěstí se s ním kraťoučce setkat. Bylo to v ordinaci praktického lékaře, a pro něj to tedy tehdy pravděpodobně moc štěstí nepředstavovalo. I všichni ostatní herci v tom filmu byli fantastičtí. Především bych ale chtěl moc poděkovat onomu "zahraničnímu" herci, panu Vašáryová, který je tak milý a drahý našemu českému srdci.
Ke knize jsem se znovu vrátila díky čtenářské výzvě. Už když jsem ji četla poprvé v rámci školní četby, tak mě hrozně bavila a s postupujícími lety se to jen zlepšuje. Patří k mým oblíbeným knihám. Výborný humor, satira. Seriálové zpracování je vynikající a O. Vízner jako Saturnin je neskutečný :-) Seriál a film jsem už viděla nesčetněkrát a knihu jsem rozhodně nečetla naposledy :-)
Skvělá a velmi čtivá kniha. Bohužel jsem ji četla až teď, kdy už jsem několikrát viděla film, ke kterému se stejně jako ke knížce vždy ráda vrátím. Roztomilý humor a prvorepublikový bonton.
Saturnin mě velmi bavil. Opravdu sluha k pohledání. Od první strany neskutečně vtipné a promyšlené. Charaktery všech postav, jejich jednání. Takhle zábavnou knihu už jsem dlouho nečetla. Nevěděla jsem dopředu, o čem kniha je, a tak mne opravdu mile překvapila. Jsem ráda, že jsem si knihu stihla přečíst dříve, než jsem příběh zhlédla v divadle. Samozřejmě, že s knihou se to nedá vůbec srovnat. Saturnina s klidem mohu zařadit mezi své nejoblíbenější knihy.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Kniha, u níž se člověk vždycky směje nahlas a která je podle mého už tak zakořeněna v našich životech a kultuře, že bychom jen těžko hledali jinou jí podobnou. vždyť některé fráze a hlášky používáme v běžné mluvě tak automaticky, že nám možná ani hned nedojde, odkud je vlastně máme. Miluju tu knihu :)