Saturnin
Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/190743/bmid_saturnin-o0C-190743.jpg
5
7659
7659
Slavná humoristická kniha, která pobavila již několik generací čtenářů. Na jejích stránkách se čtenáři dozví, co se stane, když věrný sluha Saturnin přestěhuje svého pána z pohodlného bytu na loď, kde se pak objeví teta Kateřina se synem Miloušem, a co se přihodí při rodinné dovolené u dědečka, jehož dům je díky povodni načas odříznut od civilizace. Všem nepříjemnostem, katastrofám a přetvářce tety Kateřiny naštěstí umí s jiskřivým vtipem čelit Saturnin. Jeho schopnosti jsou téměř geniální, jak o něm píše v jednom dopise dědeček: „V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poezie, jeho humor, fantazie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu."... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla z donucení, protože byla v mé povinné četbě. Začala jsem ji číst s odporem a teď patří mezi mé nejoblíbenější knihy, je mi čest mít ji v knihovně! :)
Někdy jsem se trochu nudila, ale to pak vždycky spolehlivě vyvážila nějaká úžasná, vtipná pasáž, kdy jsem se vážně smála nahlas. A to se musím přiznat, že jsem si ze začátku říkala, co na tom komu přijde tak vtipného. Nicméně nakonec jsem změnila názor.:-)
Měli jsme to v povinný četbě a nejvtipnější bylo, když jsme se spolužačkou seděly vedle sebe, obě četly Saturnina, stejné místo (zjistily jsme, že čteme dost podobně rychle, tak jsme si počkaly, abychom četly nastejno) a pak jsme vždycky najendou vybuchly smíchy, což nás rozesmálo ještě víc.:)
Neodolám a přidávám dva úryvky, které mě rozesmály úplně nejvíc:
"Právě jsem se rozhodl, že vstanu, když se ozvalo diskrétní zaklepání a Saturnin vstoupil. Přál mi dobrého jitra, pravil, že ranní ptáče dál doskáče, mladí ležáci, staří žebráci, a oznámil mi, že venku je pěkně, ale nechval dne před večerem, nevíme dne ani hodiny a kam čert nemůže, nastrčí bábu.
Vy nejste zvyklí na podivný způsob Saturninova vyjadřování, ale já jsem z té směsice přísloví pochopil, že přijela teta Kateřina."
"...Teta řekla, že měla zlý té noci sen. Saturnin se tázal, zda šla dceruška k vodě ven. Teta se naň nechápavě podívala a ptala se, jaká dceruška. Místo odpovědi se Saturnin tázal, jestli tedy pana Milouše k jezeru cos nutí, nic doma, nic mu po chuti. Teta chtěla vědět, jestli Milouš něco takového říkal a kde je to jezero."
....:DDD
Čekal jsem od toho více humoru, méně nudy a silnější příběh. Nicméně to bylo ovlivněno tím, že čtu recenze před samotnou knihou. Co se mě ale doopravdy líbilo byl styl psaní. Krásné slova v květnatých větách a v oněch správných rukou dokazují, že čeština navzdory svým mouchám jako třeba y/i nebo s/z je jazykem na něž můžeme být skutečně pyšní.
Supr legrace. Bude bavit i toho, kdo již viděl film, bo je kniha je "director´s version" :)
Jirotka / Saturnin je supr pábitel, unáší nás proudem slov a člověk ty (často) nesmysly jen hltá a královsky se baví.
Toto by mělo být v povinné četbě!
Za 5 a doporučuji!
Skvělá oddechovka, u které se (alespoň podle mě) člověk zasměje od srdce :) Skvěle stylově napsané, situace byly také výborné... snad ani nemám, co bych vytkla :)
Ukázku ze Saturnina jsme měli na základní škole (8. třída) v čítance a předčítali jsme ji nahlas. Byla to přesně ta pasáž o loupeži v domě, kdy zloděj přišel k úrazu a nedovedl přesně vysvětlit, jak se mu to stalo. Když přišla řada na mě, odrovnala jsem po pár přečtených větách nejen sebe, takže jsem málem umírala smíchy, ale i učitelku češtiny, která se začala smát se mnou.
Nepamatuji se, že bych se kdy nad knížkou bavila tolik, jako když jsem četla Saturnina. Bylo mě prý doma slyšet i přes dvoje zavřené dveře...
Miluju ten humor! Teta Kateřina: "Podávat rakvičky v mém věku je krajně nevhodné!" :-D Je mi jedno, jestli Saturnin kopíruje Jeevese nebo ne, i v TV se na to ráda podívám :-)
Saturnin patří mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec. Skvělý Jirotkův humor a úžasné hlášky, hra se slovíčky, naprosto skvěle vymyšlené postavy... To se nedá popsat. Zajímavé je, že ač jsem ji četl snad 20x, pokaždé v ní objevím něco nového.
Tuhle knížku miluju. Nechápu, že existuje někdo kdo nezná Saturnina. Ta knížka mě rozesměje pokaždé když ji čtu (a že už jsem ji četla xkrát)... a její filmové ztvárnění je taky perfektní!
Jendoznačně moje nejoblíbenější kniha, kterou jsem četla mockrát, některá úsloví z knihy u nás doma zlidověla. Tuhle knihu miluju, navíc se povedlo i filmové zpracování.
Dostali jsme ve škole tuto knížku jako povinnou četbu přes prázdniny. Dlouho jsem jí odkládala, ale nakonec jsem se do ní pustila. Začátek mě moc nebavil, bylo to hodně takové povídání, ale pak když mladý pán odjel se Saturninem do hor na chatu, tak to bylo takové akčnější a bylo tam více vtipných scének.
Kniha jako sama o sobě není špatná, ale nemá to vlastně žádný příběh a chce to hodně představivost ! :)
Kniha (poslouchána v audioverzi - načteno od Oldřicha Víznera) mě bavila při procházkách se synem v kočárku :-). Velmi se mi líbil nenásilný humor, který knihu provází. Samozřejmě i skvělý přednes - pan Vízner to načetl výborně. Je asi ostuda, že jsem Saturnina "četl" až teď, ale času, který jsem mu věnoval vůbec nelituji. Teď se můžu podívat na film, který jsem (i když už má 20 let) také neviděl :-D.
"VODU NE! PÍSEK!"
Absurdní situace, které dokázal Jirotka v příbězích o Saturninovi vytvořit, vás budou neskutečně bavit. Dědečkova strohost, rčení pořekadla tety Kateřiny do každé situace, Miloušův knírek, vážnost hlavní nepojmenované postavy... chechtal jsem se nahlas na celé kolo jak blbý, opravdu výborná humoristická kniha. Abych však zmínil také nějaké negativum, občas mě neskutečně nudily zdlouhavé pasáže líčení vesměs zbytečného konání či prostředí. Ale vždycky se to nakonec zachránilo další kapitolou, která byla vtipná a dynamická :)
"Milouši, chlapče, když už ti něco takového vyrostlo, možná by sis měl ve společnosti před nosem přidržovat kapesník..."
Tak takhle dobře jsem se nepobavila při čtení čehokoliv už hodně dlouho. Kniha v sobě nese jakýsi humorný nádech po celou dobu, vy jen čekáte, kdy se budete moc´z plna hrdla zasmát! Při některých pasážích jsem se smála opravdu hodně, například, když Saturnin hasil Miloušovi knírek dekou - tak jsem se pobavila naposledy u zápisu od soudu, kde soudkyně několikrát důrazně napomínala žalobce, že není vhodné přerušovat žalovaného větami typu "To je lež! Nic ho nenechávejte říkat, lže jak když tiskne!" za každým jeho slovem :D a nakonec mu slušně řekla, ať vypadne a nebo zavře pusu! Při čtení Saturnina jsem měla podobný pocit - zkrátka jsem se chtěla neustále smát! Doporučuji!
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Ani nevím, proč jsem Saturnina tak dlouho obcházel, snad mě nelákal příběh starý přes sedmdesát let. Dnes vím, že jsem dělal chybu. Zdeněk Jirotka píše dovedně, zručně, jeho inteligentní humor si nezadá s žádným britským humorem. Příběh je poutavý, dějová linka je zajímavě vystavěna. Jirotka má výborné nápady, které proplétá vtipem, takže kniha ani chvíli nenudí, je dobrá, vlastně je výborná, prostě klenot české literatury.