Saudade – Na kole a v kajaku kolem světa
Matěj Balga
Na začátku byla jedna dívka, zlomené srdce, vážná nemoc a kolo z bazaru. Psal se říjen 2014, když Matěj Balga vybral osm set dolarů a vydal se hledat ztracenou lásku a léčit své rány tam, kde ožívají romány Jacka Kerouaca a kde dny začínají dříve. Hedvábnou stezkou projel Evropou a Asií, pracoval v čínském baru, projel pod polární září Aljašky a Yukonu, stal se bezdomovcem v San Franciscu, vyzval neprostupnou džungli Darién, na nafukovacím člunu přeplul Karibské moře z Panamy do Kolumbie, ztroskotal a přišel o všechno, aby začal zase znovu a proplul Amazonskou džunglí od Pacifiku až k Atlantiku a nakonec projel Saharou až zpět k břehům Evropy. To je Matějova tříletá filosofická cesta nejen kolem světa, ale především do nitra jeho duše, za poetikou a smyslem života.... celý text
Přidat komentář
K Matějovi jsem se dostal, někde na FB úplnou náhodou až když se vracel zpět do Hodonína. To téma objetí světa na kole a v kajaku mě zaujalo natolik, že jakmile bylo možné přeobjednat tuto knihu vůbec jsem neváhal. A právě proto jsem ani nečetl jeho blog, ale jen se těšil na jeho knihu. Moc mě potěšilo, že kniha neobsahuje žádné obrázky a tak mohla moje představivost pracovat na plné obrátky. Celkové se mi líbil styl jakým je kniha napsaná a hltal jsem každý kilometr jeho cesty. Závěr knihy je poetický a to mě potěšilo. Knihu naprosto doporučuji, všem těm kdo rádi cestují ať už to ve své fantazii nebo v reálném světě.
Velká srdcovka už od blogu I, Cycleast, který Matěj psal mezi lety 2014 a 2017, když putoval světem. Na jeho textech mě udivovaly hlavně dvě věci: s jakou otevřeností píše a jak romanticky dokáže svět popsat. Filosofické pojetí vyprávění, citlivost ke světu a jedinečně surová poetika vždy kontrastovaly s mladým klukem, velkým individualistou, který si dělá co chce a po cestě láme jedno srdce za druhým. Přirozený literární talent je poznat už od prvních stránek, přesto bych řekla, jak to vlastně u zajímavých knih bývá, že Saudade není kniha pro každého. A vůbec se toho nebojí. Nemá obrázky ani obří reklamu, nepodbízí se. Není to cestopis, není to lehce přístupné čtení a není to oddechovka. Je to filosofický hloubkopis krásného smutku, ve kterém se skrze dlouhá souvětí dostáváte do všech slepých uliček a na velké křižovatky duchovní cesty jednoho cyklopoutníka. Je to kniha o hledání a nenacházení, o marnosti konce, na kterém je vždy jen další začátek. Také je to kniha o krásách světa, o neočekávaných setkáních a o tom, že naději je nutno udržovat směrem vpřed. Jedinečná kniha, která se objeví možná tak jednou za generaci.
Poetické pasáže mě popravdě moc neseděly, místy jsem se při jejich čtení dokonce i nudil a těšil jsem se na další příběhy z cesty. Jako fanda cestování ale nemohu hodnotit jinak než za 5 hvězdiček. Je mi jasné, že k podobnému dobrodružství se asi nikdy neodhodlám, ale rád o podobných cestách sním :-) Při vandrování jsem se rád vracel do pohodlné postele, ale třeba něco na té hamace bude. Poznávání krajiny všech těch krásných zemí na kole muselo být úchvatné, ale já jsem schopný píchnout kolo i 3-krát během 20km, kdy jedu po čistém asfaltu. Pasáže na moři a v Amazonii mě uchvátily. Zde jsem hltal každou další stránku. Sám však trpím při sjíždění našich líných řek, kdy mě po pár hodinách bolí záda. Sjíždět vodu několik týdnů musí být velice těžké. No a jazyková vybavenost také není má silná stránka. Zážitky z cest ale určitě stojí za tu bolest, odříkání a vzdání se běžného komfortu. Fandím podobným dobrodruhům! Nelituji ani jediné minuty, kterou jsem strávil při čtení této knížky.