Sauronova nevěsta
Emma Surdu
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510693/bmid_sauronova-nevesta-GQu-510693.JPG
3
86
86
Uvítali byste možnost seznámit se s reáliemi Hobita, Pána prstenů či Silmarillionu stravitelným způsobem? Máte chuť vrátit se do oblíbeného světa a prožít známý příběh ještě jednou, i když trochu jinak? Jste zvědaví, co by s příběhem udělalo posílení romantické linie? Tak tohle všechno vám nabídne tato první knižně vydaná fantiction. Přináší gendrově pojatou alternativu Pána prstenů, která se ale vymkla mezím jednoho žánru a žije svým vlastním životem jako svébytný nový příběh. S hlavními hrdiny – osiřelou dívkou Frodinou a hraničářem Aragornem – opět prožijete cestu s Prstenem do Mordoru, ale podíváte se také, jak se dařilo Sjednocenému království po porážce Saurona, a dočkáte se i odhalení pravdy o hobitech. Oproti Tolkienově předloze dostanou postavy více prostoru ukázat, že jsou z masa a kostí, že mají své světlé i temné stránky a i přes své chyby dokážou překvapit. Lehký a mírně sebeironizující styl je zárukou, že knihu přečtete jedním dechem.... celý text
Přidat komentář
Na knihu jsem narazila na základě nějaké kauzy na fb, co jsem četla, tak jsem si chtěla udělat názor sama. A jako pardon, ale už chápu, co proti ní všichni mají. A je docela smutné tu vidět ty falešné profily, které se neobtěžují ani to hlasování a komentáře (ve prospěch knihy, která si to nezaslouží) dělat nenápadně.
Knihu jsem kupoval jako dárek pro svou neteři, která teprve objevuje kouzlo fantasy literatury. Kniha, přestože vychází z kultovní fantasy série, uvádí oblíbený příběh pro čtenáře, na které se při psaní originálu tak trochu pozapomnělo, a díky tomu otvírá tento svět dalším. Neteř knihu přečetla jedním dechem a určitě ne naposled.
Na netu je fanfikcí hafo, a tohle není zas až tak ničím vyjímečný. Celé se to točí okolo protivný trucovitý holky. Ikdyž ona ze začátku je spíš divná, trucovat začne až v sequelové části. Asi bych to nezatracoval, jako skalní, ale do knihovny si to taky pořizovat nebudu. Sláva e-bookům!
Po knize bych asi normálně nesáhla, ale zaujaly mě diskuse, které se kolem ní vedou. Řekla jsem si, že to zkusím posoudit sama. Začetla jsem se a nejprve to můj šálek kávy nebyl, ale jsem ten typ, co chce dát knize šanci a nezahodí ji po pár stránkách. A pak mě strhla určitá předzvěst tragiky a osudovosti, jakou znám ze severských ság. A také nezvykle vykreslená ženská postava.
Čekala jsem všechno, jenom tohle ne. Žádná líbivá slečinka, žádná mužatka bez bázně a hany, ani prohnaná mrcha. Jen prosté děvče, které se pere s osudem. Ocitá se sama, zrazená a nešťastná. Hloubku toho, co prožívá hlavní hrdinka, asi pochopí jen ten, kdo si sám něčím podobným prošel. Frodina se nesnaží nikomu zalíbit - zbavená všech iluzí se i na ostatní dívá s nefalšovanou upřímností. A i když s ní cloumá zloba a bojuje o vlastní duši, pořád ví, na které straně stojí.
Klobouk dolů před odvahou autorky někoho takového předhodit dnešním čtenářům! To, co se nejdříve tváří jako romance ve fantaskních kulisách (a navíc notoricky známých), se postupně zvrhává v tragédii, v jakýsi antimýtus. Samozřejmě má tahle kniha i nějaké drobnější mouchy, jak jsem pochopila, je to prvotina, a tak se to dá odpustit. Máte-li odvahu na tuhle divokou kartu české autorky s rumunskými kořeny, pak vřele doporučuju.
(SPOILER) Mám to štěstí, že nemám fantasy moc načtené, takže si můžu vybírat a zkoušet i v tomto žánru nové příběhy. Hledala jsem fantasy s romantikou a to tahle kniha naprosto splňuje. Od místa, kdy Frodina (pozor, není to hobitka) potká Aragorna v hospodě v Hůrce, jsem stránky začala docela hltat a celé to jejich putování za záchranu Středozemě mě nechávalo v příjemném napětí, jak to s nimi dopadne. Jejich vztah sice není zřetelně jiskřivý, oba totiž skrývají, co k sobě cítí, a nechtějí tomu podlehnout, protože mají na starost něco důležitějšího. I tak jsem tu chemii mezi nimi cítila. Ovšem zvrat, který přišel po válce jsem opravdu nečekala. Musím uznat, že mě tím autorka zaskočila. Já pořád doufala, že se zas dají dohromady. Ale uznávám, že takhle to je je rozehrané mnohem rafinovaněji. Oblíbila si i vedlejší postavy, chlapi jsou tam fakt sympaťáci, a já jsem celkem chápala i tu nešťastnou Éowyn, protože sama vím jaké to je prosadit se v mužském světě. Ne konci mi to přišlo moc zamotané, ale třeba je to mnou. Víc prozrazovat nebudu, ať si tenhle odvážný příběh můžete užít stejně jako já.
Tuhle knihu jsem dostala jako dárek a je trochu mimo to co čtu. Pána prstenů jsem nedočetla, ale tohle mě kupodivu chytlo. Čtivé, srozumitelné, promyšlené.
O knize jsem se dozvěděla z rozhovoru na Prima žena a celkem mě autorka zaujala, tak jsem to zkusila, i když fantastiku jako takovou úplně nečtu. Pána prstenů vůbec neznám a na filmy jsem se nedívala, připadalo mi, že se tam jenom řve a bojuje. Ale nelituju, že jsem po knize sáhla. Byl to zajímavý experiment. V tom světě jsem se moc nevyznala, ale díky tomu, že se hlavní hrdinka pořád vyptávala, tak jsem do toho nakonec nějak vklouzla. Dál jsem už jenom sledovala, jak se Frodina mění ze zakřiknuté dívky v sebevědomou ženu. V něčem byla docela zatvrzelá, v něčem zase sympatická a odvážná. Jen s tím mladším synem jsem to nepochopila :-( To bylo jako rána z čistého nebe. Ale ani se hlavní hrdince nedivím, že to neunesla. Už jsem v té chvíli doufala, že alespoň na chvíli bude mít v životě klid, ale zřejmě ji to nebylo souzeno. No, myslela jsem si, že fantazy je hlavně o čarovných blescích, rytířích, dracích a čarodějkách a tohle mě příjemně překvapilo.
Kniha mě zas tolik nenadchla, je to spíš romanťárna a to úplně nemusím. Sáhl jsem po ni čistě náhodou. Zalistoval jsem a zaujalo mě že do Mordoru vede eště jiná cesta. Tak za ten nápad palec nahoru. Taky mapa je supr, i když mohla být na lepším papíře. Na druhou stranu mě zklamalo že tu má Gimli děsně málo prostoru a je divnej. Jo, ty Třpytiví jeskyně mě udělali radost. Celkově málo bitev a chybí pořádnej hepáč.
Tak si prostě říkám, jestli autorka prostě nešlápla spoustě lidem na kuří oko. O čem jiným jsou naše životy než o vztazích, jenže bez růžových brýlí si musíme přiznat, že to není žádný ideál? Podobně to i prožívá Frodina. Ona je tam totiž nejprve statečná, skromná a obětavá, každému se snaží pomáhat, ale žádná odměna za to nepřijde, aspoň teda ne sama o sobě. Musí se o vlastní štěstí postarat sama. Musí spolknout hořkou pilulku a překonat to, ale nejde jí to hned. Je přitom někdy dost protivná. Ale poplete kdejakému chlapovi hlavu, což působí trochu úsměvně. Přesto to nekončí to svatbou a žili šťastně až do smrti. No prostě to není pohádka, ale bolestně upřímný retelling pro dospělé. Já se přiznám že jsem to takové nečekala, ale nevadí mi to.
Dost mě mrazí, když tady čtu ty nenávistné komentáře od těch fanoušků Tolkiena, kteří nemůžou přenést přes srdce, že jim někdo sáhl na oblíbenný příběh. Je zajímavé, že když se objevil Poslední pán prstenu, který z toho dělá špionážní román (a místy dost nudný, hú), přičemž nemění jenom charaktery původních postav ale i reálie, takže z Mordoru dělá průmyslově vyspělou civilizaci (což Sauronova nevěsta nedělá, ale zachovává původní svět), tak zdaleka nesklidil takové odsouzení jako když se v hlavní roli objevila ženská hrdinka. Neříkám, že je to nejlepší kniha co jsem kdy četla, ale má celkem spád, pár zajímavých postřehů a sem tam i nějaký úsměvný moment. A těm, co svět Středozemě neznají hezky všechno postupně vysvětlí. A že se víc soustředí na vztahy, takže záležitosti kolem prstenu ustupují do pozadí? No to je asi pravda. Je to prostě jiné, ale ne zas tak špatné, prostě jiné pojetí. Klidně bych to doporučila čtenářkám které Tolkiena vůbec neznají.
Netuším, kde tahle kniha najednou sehnala tolik hvězdiček a pochvalných komentářů, ale s prominutím si to absolutně nezaslouží. Hvězdička za mapu, ta je fakt krásná. Tam ale pozitiva končí.
Vnitřek nesplňuje snad skoro nic, co anotace slibuje. Obzvlášť onen "Stravitelný způsob seznámení se (#sismissing) reáliemi" se opravdu nekonal – neznalému Tolkienova universa ty říkanky uvnitř moc neřeknou, znalého fakt nenadchnou. Postavy byly naprosto ploché, nepropracované, ani ta "genderová alternativa" nesplnila účel. A to padání snad všech mužů k Frodininým nohám nedávalo smysl vzhledem k její povaze... Příběh bohužel nezajímavý, první polovina těžko stravitelná. Nemluvě o hromadě chyb, překlepů a stylistických přehmatů... a tak bych mohla pokračovat dál. Autorka má potenciál psát, ale tohle se prostě a jednoduše nepovedlo.
Nepodarená fanfiction s Mary Sue, zvanou Frodina, v hlavnej úlohe. Škoda, začiatok bol fajn, postavy sa správali uveriteľne, závisť a ostrakizácia medzi slúžkami boli pekne vykreslené, aj popis koní sa mi páčil, robilo to na mňa dojem, že autorka vie, čo píše. Ale akonáhle sa zjavili na scény Tolkienove postavy, všetko šlo od desiatich k piatim. „Posílení romantické linie“, ako sa píše v anotácii, bol mimoriadne zlý nápad. Vznikla z toho akási antičervená knižnica, kde všetky postavy boli nešťastne zamilované a happyendu sa nedočkali. Zmena genderu slúžila očividne len na to, aby sa hlavnou hrdinkou mohla stať Mary Sue, objekt všeobecnej túžby a obdivu, ktorá sa aj obávaného mocného prsteňa dokáže zbaviť takpovediac ľavou zadnou. Koniec koncov, prím nehrala ani tak snaha odolávať zlu, ako skôr liečenie zlomených sŕdc (aj pomocou sexu). Úryvky z Pána prsteňov si tiež mohla autorka odpustiť, pretože len zdôrazňovali nebotyčný kontrast medzi jej vlastnou tvorbou a majstrovstvom Tolkiena. Ani neviem, či je horšia prvá časť knihy, zahŕňajúca udalosti, ktoré sa odohrali v Pánovi prsteňov, alebo druhá, akýsi sequel. Žiaľ, autorka si odhryzla priveľké sústo, toto nemalo vyjsť knižne, malo to zostať tam, kam fanfikcie patria.
(SPOILER)
Moc jsem doufala, že když už vyjde fanfikce knižně, najdou se na ni peníze, pracují na ní dvě redaktorky a nadšený grafik, bude to stát za to. Leč nestálo.
Do čtení jsem šla s otevřenou myslí a doufala, že to bude prostě jen průměrné. S malou nadějí, že když to posvětila Františka Vrbenská, mohlo by to bejt i skvělý! Jenže ouha, bohužel.
Co mě na tom mrzí ze všeho nejvíce?
Kdyby kniha začala na s. 352, byla by mnohem lepší. První část je vyloženě za trest.
Kdyby na začátku uvedli, že text neprošel redakcí ani korekturou, vzala bych to, v tiráži však jsou rovnou dvě redaktorky – a v knize tolik vět, co nedávají smysl, stylistické noční můry, chyby, tolik postav se chová naprosto iracionálně, tolik blbin... To přece nemohl nikdo číst.
Nakladatelství uvádí, že je kniha genderově pojatá. Je? Změním Froda na Frodinu, která všechny ostatní ženské postavy v příběhu postupně nesnáší. To je genderové pojetí? Z Arwen udělám blbku, z Eowyn slabošku a Galadriel nesnáším a vlastně ani nevím proč? Takhle opravdu ne.
Autorka uvádí, že moc nemá ráda filmy Petera Jacksona, tak proč mnohé jeho dialogy přepisuje slovo od slova?
Hobity měla nechat na pokoji, aspoň to bylo poměrně dobře zvládnuté, ovšem jen do poslední kapitoly. Zbytečnost, fakt. Tady dokonce i škoda.
Frodina je přemoudřelá, odhalí Sarumana, jen co jeho jméno zmíní Aragorn v jedné z jeho poučných pasáží (to je ta stravitelná forma „složitostí Mistrova světa, které už jsou pro generaci mileniálů v původním textu nesrozumitelné“? ). A aby toho mudrlantství nebylo málo, Frodina Aragornovy poučky opakuje, i když už putuje sama.
Že se do ní zamiluje každý, snad kromě Gandalfa a Gimliho ponechejme stranou.
Chcete vůbec číst víc?
(SPOILER)
Milí čtenáři a čtenářky, děkuji všem, kteří vyslyšeli podzimní výzvu nakladatelství a knihu Sauronova nevěsta hodnotili dle svého nejlepšího svědomí. Knihu jsem jako člen nakladatelského týmu četl několikrát a to v několika verzích. Příběh je psán pro mě velmi příjemným jazykem a už v první verzi mě dokázal vtáhnout. Kulisy jsou známé, ale postavy jiné a jejich příběh je také jiný. Nejvíc mě bavilo sledovat, v čem a jak se bude svět Emmy Surdu lišit od světa J. R. Tolkiena. Tahle hra se čtenářem se myslím autorce velmi povedla. Autorka pojímá román mnohem méně magicky, svět je spíše podobný tomu našemu. Frodina není hobitka, (jak se můžete v některých recenzích dočíst), a její vztah s Aragornem roste pomalu v průběhu putování. Ale nic v lidském životě nepřetrvá. Snad kromě naděje a i té se může nedostávat. Hlavní hrdinka se vyvíjí a zraje. Její útěk do ústraní a následné peripetie vykreslují psychologii postavy hodně do hloubky, což je na fantazy románech poměrně vzácné.
Ač mám drobnou výhradu k těžkopádnějšímu začátku (a jak vidno z komentářů, tak nejsem sám), knihu hodnotím plným počtem hvězd a to zejména za odvahu autorky jít s kůží na trh v tak kontroverzní věci, jako je fanfikce ze světa Středozemě.
No, úplně to můj šálek nebyl, ale celkem tam ta romantická linie sedla. Hlavní hrdinka mi chvílemi lezla trochu na nervy, ale zas nebyla takové příšerné klišé jak to někdy ve fantasy bývá a to je zas dobré ocenit.
Tak parodie to není jak jsem si původně myslel, ale drobný narážky sem tam jsou, spíš ve druhé půlce knihy. Trochu těžkopádný začátek, ale pak to docela jde.
Nevěděla jsem že fanfikce můžou vycházet, ale jsem nadšená. Líbí se mi že se autorka soustředí víc na vztahy a že se nebojí jít do citlivejch věcí. Hlavní hrdinkou tu je chudá mladá holka, která se zaplete do příběhu s Prstenem a zamiluje se do nesprávného chlapa. Bitvy jsou tu taky, ale tak nějak proběhnou i bez složitejch popisů soubojů. Co je fakt hustý, je plahočení Mordorem a samozřejmě konec. S Frodinou jsem všechno prožívala a místama jsem i brečela. Je to smutné a krásné zároveň. Ta knížka mě úplně dostala. A jednu hvězdičku navrch za odvahu autorky pustit se do takovýho tématu :-)
Sauronova nevěsta
Sauronova nevěsta by mohla být zábavným fanouškovským experimentem na literárním serveru, ale jako seriózně vydaná kniha působí spíše jako špatný vtip. Příběh nedosahuje očekávání a postavy zůstávají ploché. Škoda, že potenciál tématu nebyl lépe využit. Kniha má negativní recenze a budí dost vášní, proto jsem se na ni chtěla podívat sama. A musím říct, že ta kritika je bohužel oprávněná.