Sázka na třináctku
Antonín Winter
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61359/sazka-na-trinactku-61359.jpg
4
23
23
Poručík Bezpečnosti, který až dosud pracoval v oddělení vražd a v západočeském městě vyšetřuje loupež tří miliónů korun z pobočky banky, se záhy dostává k původnímu oboru. Případ, v němž se musí seznámit s principem sázení ve Stasce, ho přivádí na sérii vražd a posléze i na stopu lupičského gangu. Spádně napsaný detektivní román.... celý text
Přidat komentář
Tak tady jsem kdysi viděl film, který byl k uzoufání nudný, korunu tomu nasadil svým bídným hereckým projevem Satoranský. Náhodou jsem v knihobudce našel předlohu a musím říci, že kniha je násobně lepší. Má dynamiku, příběh a rozhodnost. Vlastně jsem byl příjemně překvapen a myslím, že knížka stojí za přečtení. Marně přemýšlím, proč je film tak mizerný...
Kniha je oproti filmu velmi odlišná. V příběhu vystupují bývalí partyzáni, na přetřes se dostává českoněmecká otázka a do případu zasahuje i poválečná doba. Samotný případ je složitější a detektivní zápletka je naprosto původní. Kriminalisté vyšetřují dva zločiny, které se v závěru, jak lze očekávat, propojí. Jediné negativum vidím v občasných nudnějších pasážích. Závěr je povedený a vše vysvětlující.
Skutečně hezky propracovaný zločin a stylistika na velmi slušné úrovni, jen ta výplň mezi stranou jedna až dvě stě padesát byla krapátko nudná. Jakoby se spisovatel Antonín Winter soustředil pouze na rozjezd a závěr, a zápletku mezitím dával dohromady za pochodu. Nejde ani tak o to, že by se nedělo nic zajímavého, nebo že by protagonisté byli nesympatičtí - děj se ovšem šine chvilku tam, chvilku onam a člověk brzo pochopí, že dokud nepřijde finále, nic podstatného se nestane. Nebo stane, ale k pochopení souvislostí mu to příliš nepomůže. Postavy jako takové pak sice dýchají reálným životem, jenže jim chybí výraznější charaktery, pro které bych měl potřebu si je oblíbit. Na druhou stranu, atmosféra sedmdesátých let funguje na jedničku a atraktivita poválečných zločinů na mě bude působit vždycky, i kdyby šlo o sebepomalejší spektákl. Takže ač žádné mistrovské veledílo, pořád moc pěkně odvedené řemeslo, které má hlavu a patu. Což se u české detektivky bohužel nestává zas až tak často.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Klíč ke Karlštejnu |
| 1978 |  Herodesův stín a Sázka na třináctku |
| 2015 | Sázka na třináctku |
| 2015 | Rána pod pás |
| 2015 | Herodesův stín |
Mám moc rád tyhle starší detektivky, kde hlavní postava přijede někam do nového města, tady dokonce v pohraničí a seznamuje se s tamním místem, lidmi a třeba příjemnými hospodami. Tady vládnou hory, lesy a tajemný případ loupeže ze starého trezoru. Líbí se mi postava Charváta, který je takový obyčejný kluk u VB s trochu zpackaným životem, postava Květy i starého Weisse a všech kriminalistů. Vraždy mají spád a pachatel je vždycky o krok napřed. Počasí, popisy krajiny i poručíkovo ubytování v podkroví působí takovým příjemným dojmem. Detektivka je hodně o sázení a metodách, i to mne velmi bavilo, i když jsem si nikdy nevsadil. Stejně jako film, tak i kniha je taková příjemně tajemná a člověka vtáhne do děje tak lehce a samozřejmě, jako že člověk jde po práci v Klatovech na pivo. Líbilo se mi spojení obou případů i to jak se to vlastně stalo a kde dávno případ začal. Spojení s událostmi z války a minulostí mám také moc rád. Moc hezky se to četlo.