Sběrači borůvek
Amanda Peters
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542722/bmid_sberaci-boruvek.png
4
173
173
Na borůvkových polích v Maine se ztratí čtyřletá holčička a její záhadné zmizení bude pronásledovat pozůstalé, rozvrátí rodinu a zůstane nevyřešeno téměř padesát let… Červenec 1962. Rodina Mikmaků z Nového Skotska přijíždí do Maine, aby zde přes léto sbírala borůvky. O několik týdnů později zmizí čtyřletá Ruthie, nejmladší dítě rodiny. Naposledy ji viděl její šestiletý bratr Joe, jak sedí na oblíbené skále na okraji borůvkového pole. Úzkost, smutek a výčitky z Ruthiina zmizení pronásledují Joea celý život. Ve státě Maine vyrůstá mladá dívka Norma jako jediné dítě zámožných rodičů. Její otec je citově chladný, matka přehnaně úzkostlivá. Normu trápí opakující se sny a vize tak živé, že připomínají spíše reálné vzpomínky než představy. Jak Norma dospívá, postupně si začíná uvědomovat, že je tu něco, co jí rodiče neříkají. Své intuice se nehodlá vzdát, a tak stráví desítky let snahou odhalit rodinné tajemství. Strhující debut o hledání pravdy, stínu traumatu a přetrvávání lásky napříč časem zaujme nejen ty, které nadchly romány Kde zpívají raci a Buď jako řeka.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , JotaOriginální název:
The Berry Pickers, 2024
více info...
Přidat komentář
Rodina indiánů rok co rok jezdí na borůvkové pole za prací. V roce 1962 se jim však ztratí čtyřletá dcera Ruthie.
Ve státě Maine žije mladá Norma, jediná dcera zámožných rodičů. Tuší, že v jejich rodině je nějaké velké tajemství...
Trvá 50 let, než se zmizení Ruthie a tajemství v rodině Normy vyřeší.
Příběh je rozdělen na dvě vypravěčské linky - Joe a Norma. Jejich vyprávění nás provází jejich životy a významnými momenty. Toto vyprávění je napsáno neskutečně čtivě a citlivě. Jejich příběhy mě velmi zaujaly.
Cílem autorky nebylo skrýt od čtenáře tajemství Nořiny rodiny, ale provést ho osudy dvou naprosto odlišných rodin.
Kniha je autorčiným debutem a teda klobouk dolů. Příběh je napsán neskutečně dobře a vy jen doufáte, že přijde šťastný konec.
Rozhodně doporučuji!
Mám stejný názor jako Kubikuli.
Kniha se sice čte dobře, ale jelikož je v podstatě vše jasné hned od začátku, tak jsem vůbec neměla potřebu číst dál. Což mě docela mrzí, protože jsem se na knihu těšila.
Až ten konec byl dojemný....
Na knížku jsem narazila v knihovně,začátek mi dal trochu zabrat,nemohla jsem se začíst a myslela jsem,že ji odložím.Vydržela jsem,po pár stránkách se to zlomilo a mělo to spád.Zajímavé bylo střídavé vyprávení Joea a Ruthie/Normy, to mě bavilo asi o chloupek víc a knížka se mi nakonec moc líbila i když nebyla zrovna veselá.Určitě doporučuju.
Velice smutná a chmurně laděná kniha. Pokud nechcete číst v podstatě jen o bolesti, zármutku a smrti, tak knihu ani neberte do ruky. Kdybych věděla, co budu číst, tak bych se do toho vůbec nepouštěla, kniha na mě působila hodně negativně, depresivně a zdlouhavě. Skutečně mě zaujalo až posledních asi padesát stránek.
Smutný příběh plný lásky ....a touhy dělat věci správně.Nemohla jsem ..... přestat číst.
Nebylo to špatné, ale určitě to nebyl strhující příběh jako třeba "kde zpívají raci". Čekala jsem, že zmizení Ruthie bude více překvapení, a ne že se tam o tom bude od první stránky psát. Přiznám se, že první záchvěv emocí jsem pocítila skoro na konci, když došlo konečně k setkání Ruthie s rodinou. Dříve bohužel ne. Za mne se příběh vleče, děj mě ani trochu nenadchnul, knížka je taková ponurá. Upřímně nic, co bych doporučila :-(
Krásné, ale současně i hodně smutné čtení, od kterého jsem se nedokázala odpoutat. Bylo mi líto nejen Ruthie a její rodiny, ale svým způsobem také rodičů Normy. Prostě všichni byli tou událostí, kdy se Ruthie ztratí, zasaženi. Jen si nejsem jistá, zda to někomu přineslo vůbec něco dobrého?
Sběrači borůvek je velmi krásná a dojemná kniha. Zajímavý je i popis prostředí, zvláště pak přírody. Za mě to má velké kouzlo, skloubení příběhu a přírodních scenérií.
Překvapila mě její čtivost. Na to, že se příběh výhradně točí v emocích, předsudcích, bolesti, usmíření a velkém shledání, tak se knížka četla sama.
A těším se na další autorčiny knihy.
Knížku mohu jenom doporučit :-)
Čtivě napsaný životní příběh o ztrátě, pokoře, bolesti, lásce, rodině, o událostech, které řetězově na sebe navazují a ovlivňují další osudové rozhodnutí. U knihy jsem si připomněla, jak je život krátký a pomíjivý a jak je důležité nepromarnit z něj ani minutu.
Lidský příběh naplněný škálou emocí - bolestí, strachem, nenávistí, vztekem, ale i nadějí, odpuštěním. Vlastně hodně smutný příběh, který vás pohltí a musíte pokračovat, dokud nedojdete ke konci, kde čeká Smíření. Smíření jako hodnota, která rozpouští všechny ty předchozí strasti, takže knihu nakonec odložíte s pocitem, že to dopadlo nejlépe, "jak mohlo". Určitě stojí za přečtní.
Milé čtení. I když ve skutečnosti je příběh velká životní tragédie všech zúčastněných, jsou osudy hlavních hrdinů popsány s pokorou, laskavostí a moudrostí lidí přijímajících svůj osud tak, jak ho život přináší.
Tohle byla hodně zajímavá kniha, kterou jsem si vybral na základě komentářů svých oblíbených tady :). Asi to není úplně čtení pro chlapy, ale mně se ve finále kniha líbila a měl jsem ji přečtenou docela rychle. Akorát hodně dlouho trvalo, než se zase propojil život Normy s její původní rodinou. No ale to se klidně může stát i ve skutečnosti, takže tohle kritizovat nebudu :). A tak na závěr udílím pět stars a velké doporučení! :)))
"Nikdy nevíte, jaká budou poslední slova, která někomu řeknete, a je těžké se s tím smířit, když je dokonáno a ten člověk je pryč".
Příběh se odehrává v roce 1962 v Maine, kde každý rok indiáni chodí pracovat na borůvková pole a tam náhle zmizí čtyřletá holčička. Příběh je vyprávěn z pohledu členů indiánské rodiny a z pohledu ztracené holčičky, která vyrůstá u jiných - i když hodných lidí.
Silný příběh o sourozenecké a mateřské lásce, o ztrátě, smutku, ale i o naději a odpuštění je plný emocí, že se mi ani nechce věřit, že jde o prvotinu.
Krásná obálka, krásný dojemný příběh. Určitě vřele doporučuji.
Na tuto knihu jsem se těšila již delší dobu a konečně se dočkala.Lákala mi pěkná obálka,ale i celý děj tajemství dvou rodin.Kniha je psána z pohledu dvou hlavních osob Joea a Normy,každý jejich životní příběh je velice zajímavý.Ostatní o knize je již psáno v předešlých komentářích ostatních čtenářů.
Od této knihy jsem se nemohla odtrhnout , dojemný příběh ztracené holčičky a co se toho vyklube mě vzal za srdce-krasný dojemný příběh.
Knihu jsem půjčila na základě doporučení a v knihovně jsem si na ni musela "vystát " slušnou řadu. Četlo se moc hezky, jednu hvězdičku strhávám za to,že hned na začátku bylo jasné,kdo je Norma a Ruthie, ale líbil se mi styl vyprávění dvěma lidmi a přeskakovaní mezi přítomnosti a minulostí v rámci jedno kapitoly.
Co napsat...utírám si slzy a vím, že na tento příběh budu ještě dlouho myslet. Dojemný, nádherně napsaný příběh, kdy si při každé větě představujete všechny osoby, přírodu i děj.
Řadím ke své top 3: Hana, Raci a Borůvky
Kdybych mohla dát 10 hvězdiček, tak je dám:-)
(SPOILER)
Musím přiznat, že původně jsem knihu nechtěla ohodnotit plným počtem. Ale ve finále mne příběh Ruthie, která se ve svých čtyřech letech ztratí, přece jen uchvátil, ještě dlouho po dočtení ve mně dozníval a nedokázala jsem na něj zapomenout. Autorka tím, že je zde ještě druhá dějová linka, kdy ve státě Maine vyrůstá po boku rodičů jako jedináček děvčátko Norma, prozradila v podstatě hlavní zápletku celé knihy. Ovšem i navzdory tomu mne zajímalo, jak se osud všech vyvine. Protože zde není pouze Ruthie či Norma, ale také rodiče a sourozenci malého děvčátka, hlavně ale její o dva roky starší bratr Joe, který ji viděl jako poslední. Ke konečnému vysvětlení a rozuzlení dojde až po dlouhé řadě let, kdy už rodiče Normy nežijí...
Doufám tedy, že autorka brzy napíše něco dalšího, protože pokud ano, já u toho rozhodně chybět nebudu ;-).
Zpočátku, než jsem se naladila na tu správnou vlnu strastiplného příběhu plného emocí, který vypráví o odloučení indiánské dívenky Ruthie od vlastní rodiny, jsem si uvědomila, že román zabírá období i mého života. Spisovatelka dojímavě vyobrazila výjimečné prostředí, odlišný život i bolestnou cestu dvou protagonistů způsobem, který mi občas naplnil oči slzami. Izolace od ostatních dětí, děsivé nevysvětlitelné sny, toxická péče a strach poznamenaly Normu v jejím životě, ale hlavně ovlivnily její důležitá osobní rozhodnutí. Půl století nese Joe břemeno ztráty nejen malé sestry, ale i bratra Charlieho. Osud, který ochromil jeho srdce, mysl i jednání.
"Lépe než nenávidět a mstít se, je zapomenout a milovat znovu."
Sběrači borůvek
Knížka se mi moc líbila, je čtivá, dobře napsaná, příběh je dojemný a smutný. Na to, že je to prvotina, tak je to opravdu výborné. A konec.. Přečtěte si.