Sběratelka sirotků
Ellen Marie Wiseman
Zatímco svět oslavuje konec Velké války, blíží se další hrozba – španělská chřipka. Nová hrůza dolehne i na Filadelfii, kde žije třináctiletá německá imigrantka Pia, jejíž otec narukoval do americké armády, ale stále se ještě nevrátil domů. Město se ocitá v karanténě, objevují se znamení nákazy a lidé nosí masky, za níž skrývají nejen strach z nákazy, ale temnější úmysly…Jak Pia zjistí, když musí zanechat brášku samotného a shánět potraviny. Bernice Grovesová zešílela z žalu, když ztratila kvůli chřipce vlastní dítě. A rozhodne se pro něco strašlivého: rozervat rodiny v jejich nejzranitelnější chvíli a vytvořit nové, dokonalé Američany…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
The Orphan Collector, 2020
více info...
Přidat komentář
Pro mě jeden z největších knižních zážitků vůbec. Knížka se nedala odložit, pořád chcete vědět, co bude dál. Silný příběh, skvěle napsáno, zasloužený plný počet a už teď se těším na další knížky od této autorky.
(SPOILER)
Téma knihy přiléhavě sedí s dobou, kterou právě prožíváme.
První dvě třetiny byly skvěle napsány, musela jsem místy odkládat knihu s ohledem na tíživost (nemoc, ztráta bratrů, sirotčinec), hodně jsem to prožívala.
SPOILER: Přála jsem hlavní hrdince štěstí, aby nalezla klid a spravedlnost. Paradoxně, když se to stalo, trochu mě zklamala ta “dokonalost”.
Pro mne zase mírný sestup, ve srovnání s předešlou knihou Pro tvoje dobro. Ztotožňuju se s komentářem Stani95 - nesedělo mi tam více věcí, zhruba od poloviny už mě nic nenutilo dočítat a rodina Hudsonova z říše pohádek na mě byla až příliš dokonalá.
Přesto věřím, že naše čtenářky budou po dočtení hýřit podobnými superlativy jako většina zdejších komentářů, a všem přeju příjemné chvíle strávené se zajímavou knihou!
Nejen po 2 roky trvající kovidové době, ale i kovidem pozitivní číst tuto knihu o španělské chřipce (celosvětová pandemie 1918-20) nebylo nijak pozitivní. ALE! Vzhledem ke zklamání ze zpracování, jak příběhu samotného, tak protáhlé dějové formy by to jindy byla větší čtenářská ztráta. Vše má své plusy a minusy:o)
Co mají tato dávná minulost a současnost společného kromě viru jako příčiny? Lidi. Empatické statečné slušné na jedné straně, sobecké arogantní bezohledné na té druhé. Nezáleží na tom kdo koho nakazil či ne/byl očkován - to tato kniha ukazuje mnohem lépe než doba jež právě žijeme. Jistě, dáno nadhledem sta let, ale záleží na 1 faktu - nemoc resp. virus tu je. A infikuje bez hranic - nehledí na místo, věk, postavení. Co může takové síle čelit je jen člověčenství. Každý tím nazve něco jiného. Já: bez ohledu na profesi ochotné lidi, kteří se starají o jiné, i přes vlastní strach, pouze s nadějí…. Kdo měl kovid co odpovíte - ptali se lidé jak se máš (to nic nestojí), nebo s čím ti mohou pomoci (to chce odvahu)?
Číst v současné době o španělské chřipce je možná trochu masochistické, nicméně obě předchozí knihy od této autorky se mi tak moc líbily, že jsem nemohla odolat. A ani tato mě nijak zvlášť nezklamala, i když zas až tak nadšená, jak u těch předchozích jsem přece jenom nebyla.
Opět je to dobře napsaná kniha se zdařilým a neotřelým tématem, autorce se také zase moc dobře povedlo zachytit ponurou a neutěšenou atmosféru doby, do které je příběh zasazen, ale ve srovnání s těmi dvěma předchozími knihami mi přišlo, že tato navzdory vynikajícímu začátku dál trochu ubrala na tempu a přece jenom neměla až takový spád. Občas mi přišla i trochu utahaná a sem tam jsem se přistihla, že některé odstavce i přeskakuju. Za přečtení stojí, ale za mě je to od autorky mírně slabší kniha, než jakou jsem očekávala. Proto jedna hvězdička dolů.
Tak to byla síla! Výborně zpracované téma španělské chřipky, začátek knihy jen pro silnější povahy.
Tohle byl hodně silný příběh. Píše se rok 1918 a právě propukne epidemie španělské chřipky. Ve městech nastává zmatek a lidé umírají. Zůstává hodně sirotků o které se nemá kdo starat.
Kniha byla velmi čtivá, má zajímavý děj. Jen mě nesedla epidemie, nějak mě tohle téma zmáhá tím, že ho částečně prožíváme. Kdyby kniha přišla před koronou, v mých očích by byla větší bestseller.
Začátek byl naprosto hororový - lidé umírající na epidemii, rozkládající se mrtvoly v bytech, hladovějící děti. Titul knihy je dost zavádějící - výstižnější by byl rozvracečka rodin. Autorka si zgustla i na popisu drsných poměrů v sirotčinci. Nakonec se vše obrátilo v dobré jako u hrdinů Charlese Dickense, kterým pomůžou ušlechtilí dobrodinci.
(SPOILER) Než jsem knihu začala číst, vůbec jsem netušila, o jakém období vypráví. Když mi po pár řádcích došlo, že hlavním tématem je pandemie španělské chřipky, měla jsem asi prvních třicet stran nutkání knihu odložit a nedrásat se něčím, co vlastně nyní prožíváme naživo. Jenže pak mě příběh natolik pohltil, že už jsem prostě musela číst dál a dál. Hodně smutné čtení, obzvlášť vyprávění ze sirotčince. Připouštím, že postavy jsou víceméně černobílé a závěr poněkud sladkobolný, ale je to román, takže proč si nezaslzet nad happyendem.
Dala bych i těch pět hvězdiček. Ale poslední třetina knihy mi začala až moc zavánět červenou knihovnou pro paní a dívky. Oproti popisované chudobě, strádání, smrti a zoufalství je poslední třetina knihy jaksi neuvěřitelně sluníčková a všecko se daří díky šťastným náhodám. Paní Hudsonová je tak moc ušlechtilá, až je to opravdu k nevíře. Naopak Bernice je zosobněné zlo. Pia, hlavní postava, je trpělivá, snášenlivá i obětavá. Všecko, čím prošla, ji zušlechtilo. Moc jí přeju mnou kritizovaný konec. Jenom si myslím, že to tak prostě v životě nechodí. Ale čte se to fakt jedna báseň!
Tak to bylo tak krásně napsané ze začátku jsem měla problém se začíst a pak jsem četla a četla, chvílemi jsem se bála obrátit stránku jak jsem moc prožívala příběh s hlavní postavou dívkou Pia, období kdy byla v sirotčinci byli emotivní a smutné.Strašné,co se dělo sirotkům.Moc doporučuji k přečtení je vidět, že paní spisovatelka fakt umí psát.
Velice emotivní, mrazivý příběh. Na konci jsem se slzám neubránila. Období španělské chřipky ve Filadelfii popisováno z pohledu třináctileté dívky přistěhovaleckých rodičů z Německa Pii, která zůstává bez rodičů s malými bratříčky. A z pohledu mladé americké ženy, zmítané smutkem a nenávistí. Moje třetí kniha autorky a opět skvělá. Období španělské chřipky před sto lety je velmi podobné současnosti, i když tenkrát to bylo o hodně horší než dnes , ale je až zarážející , že opatření za těch sto let o moc dál nepostoupila.
Autorku jsem si zamilovala kvůli předchozím dvěma knihám, které byly top... Ale tahle musím říct nejslabší :/ špatná nebyla, ale po těch 2 jsem měla asi větší očekávání :)
Moc se mi líbil autorčin styl psaní a příběh byl suprový, dojemný. Doporučuji k přečtení.
Druhá kniha od této autorky,kterou jsem četla a opět pecka. Napínavý příběh, neotřelé téma. Skvěle.
Kdybych mohla, tak dám deset hvězdiček. Knížka se krásně čte. Příběh je hodně smutný, ale celou dobu jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Tahle autorka nikdy nezklame. Četla jsem všechny její knihy a vždycky je to trefa do černého. Klobouk dolů.
Štítky knihy
Amerika osudy lidí 1. pol. 20. století přistěhovalci, imigranti společenské romány sirotci sirotčince karanténa pandemie španělská chřipkaAutorovy další knížky
2016 | Tmavé stěny Willardu |
2018 | Pro tvoje dobro |
2021 | Sběratelka sirotků |
2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
2025 | Návrat do Coal River |
Skvělý příběh, který byl podle mě úplně nejsilnější v prvních pár kapitolách. Každopádně ani potom se neměl za co stydět. Rozhodně doporučuji