Sběrná kniha
Helena Třeštíková , Pavel Kosatík
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356616/bmid_sberna-kniha-irq-356616.jpg
4
182
182
Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem. „Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem za dva dny. Pro mě krásná poučná kniha plná zajímavých informací jak o životě tak díle Heleny Třeštíkové. Doplněno fotografiemi, které celé knize daly pomyslnou třešničku na dortu. Líbilo se mi, že kniha byla psána formou rozhovorů. Jen mi občas vadilo, že autor na Helenu v některých otázkách docela tlačil a chtěl, aby odpověděla jinak, než ona chtěla. Nebo mi to tak aspoň přišlo.
V jistém ohledu poučná kniha. Paní Třeštíková je pro mě královnou dokumentu, neunikl mi snad ani jeden. Tento knižní rozhovor mi o ní rozšířil informace, a jsem ráda, že můj pocit její "lehké bezpáteřnosti" vůči protagonistům není oprávněný, jen se prostě její názor do dokumentů nevložil. Líbí se mi její vyjadřování, i to jak vidí sebe sama. Kniha volně a zlehka plyne, stačilo dát si kafe, začíst se a jakoby ti dva seděli a vedli tento rozhovor přede mnou. No a k tomu všemu má Třeštíková úspěšné děti a velmi vtipného manžela :-). Sběrná kniha je prostě tak nějak fajn a doporučím.
Knižními rozhovory mám mnohdy problém se prokousat. Zpravidla dlouho trvá, než se doberou něčeho podstatného, nesdělují mnoho nového, myšlenky se v nich opakují. Sběrnou knihu, tvořenou čtyři roky sbíranými rozhovory Heleny Třeštíkové s Pavlem Kosatíkem, jsem přečetl jedním dechem a na jejím konci litoval, že není delší.
Třeštíková je režisérka obdařená (mezi tuzemskými tvůrci bohužel velmi vzácnou) schopností sebereflexe a otevřená diskuzi. Oprávněnou kritiku apriori neodmítá, bere ji jako pohled z jiného úhlu a podnět k zamyšlení. Pavel Kosatík se pak jako znamenitě připravený tazatel nebojí klást nepříjemné otázky, aniž by ovšem příliš naléhal a snažil se dotazovanou dotlačit k určitému vyjádření.
Neboť si výborně rozumějí, respektují se a zároveň se tomu druhému nesnaží jít přehnaně vstříc, nemá text hluchých míst a neklouže po povrchu. Naopak jde od prvních odstavců o fascinující čtení, naplňující maximu samotné Třeštíkové: "Autenticita a bezprostřednost je prostě důležitá."
Knihu si určitě přečtěte také v případě, že vás nezajímá, jak vznikají časosběrné dokumenty a jaké technické či etické otázky je při jejich realizaci třeba řešit. Třeštíková zásluhou Kosatíkovi snahy jít od individuálních osudů k širšímu systémovému kontextu nabízí také cennou sociologickou sondu do období normalizace nebo pohled do zákulisí české dokumentární výchovy (velmi přesné jsou např. její postřehy k Vachkovi a "vachkovské škole") či české politiky.
Příjemným bonusem k textu postihujícímu neobyčejně širokou paletu témat je množství kvalitních fotografií, které zde oproti podobným knihám rozhodně nejsou jenom proto, aby se neřeklo. Naopak smysluplně doplňují příběhy, které vypráví Třeštíková.
Životopisný žánr víceméně nevyhledávám, ale od této knihy jsem se nemohla odtrhnout. Celý velmi otevřený rozhovor krásně plynul a na mne dýchala příjemná atmosféra velké pokory, ohromné skromnosti a lidskosti. Vážím si Heleny Třeštíkové a to nejen pro její unikátní časosběrné dokumenty.
Už dlouho se mi nestalo, že bych nějakou knihu takhle nemohla odložit. I když je to “jen” rozhovor, má to spád větší než kdejaký thriller! Občas jsem nesouhlasila s Třeštíkovou, občas mi přisly otázky Kosatíka nepříjemné a občas jsem četbu prokládala sledováním zmiňovaných dokumentů. Každopádně jsem ale byla velmi překvapená. Hvězdu mínus dávám jen kvůli tomu, že víc než filmy mě bavilo povídání o rodině a o životě režisérky, které tam bylo v menšině. A bonus - nádherná vazba! Ta se povedla!
Kniha mě nadchla. Paní Třeštíkovou (starší) mám velmi ráda, obdivuji její časosběrné dokumenty a tak jsem se na rozhovor s ní těšila. Velice příjemné je, že pan Kosatík ji dobře zná a proložil své otázky i svými názory na jednotlivé počiny paní Heleny. Skromnost a upřímnost jsou hlavní pozitiva paní Třeštíkové a jsou cítit z celé knihy. Na nic si nehraje, přizná chyby - každý jsme člověk chybující - o svých dokumentech hovoří se stejnou láskou jako o své rodině. Moc bych si přála s touto úžasnou paní potkat. A také nesmím zapomenout poděkovat za stejně upřímnou výpověď o svém minipůsobení v pozici ministryně kultury. Velice dobře chápu, proč to vzdala. V politice pro tak slušné lidi není mnoho místa. Velké poděkování za tuto knihu, měla jsem jí vypůjčenou, ale napíšu si Ježíškovi, protože ji chci vlastnit.
Toto mě hodně potěšilo. Ani jsem nečekal, že to bude tak dobré. Podrobněji o tom píšu v recenzi zde: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/skvely-pohled-do-nitra-reziserky-9134
Práce dokumentaristky Heleny Třeštíkové mne velmi zajímá a pečlivě ji sleduji. Její filmy vždy stojí za zamyšlení . Knižní rozhovor s Pavlem Kosatíkem se, myslím, vydařil, přibližuje práci a pozadí vzniku všech zásadních děl paní Heleny. Nevyhýbá se ani citlivému tématu vztahu autorky k "hrdinům" jejích dokumentů. Do jaké míry může či musí filmař zasahovat do jejich života ? Helena Třeštíková velmi otevřeně v tomto směru odpovídá i na nepříjemné dotazy týkající se narkomanky Katky či delikventa Reného. Mně osobně nejvíce oslovily části týkající se vztahu s jejím manželem Michalem Třeštíkem, o schopnosti tolerance v životě dvou tvůrčích osobností, její názor na "šťastné manželství". Naopak mi chybí kapitola o krátkém doslova několikadenním působení ve funkci ministryně kultury. Politiky se kniha vůbec dotýká pouze velmi okrajově. Možná je to dobře, zůstává prostor pro film - to zásadní pro život paní Třeštíkové. Doporučuji všem, kteří mají rádi dokumentární filmy a zajímají je tvůrčí zajímavé osobnosti.
Sběrná kniha určitě bude zajímat především ty, kteří se zajímají o tvorbu Heleny Třeštíkové. V knize mne především zaujaly vzpomínky na dětství, mládí a předky H.Třeštíkové a další informace o účastnících jejích časosběrných dokumentů Marcela, Katka ,René.
Kniha rozhovorů. Její dokumenty mám ráda a bylo hezké se něco dozvědět i o ní. Zajímavé a lidské.