Sbohem, armádo
Ernest Hemingway
Ernest Hemingway zde popsal své válečné zkušenosti. Je to autobiografický román. Protiválečný román, ve kterém se prolínají hrůzy první světové války s tragickým příběhem lásky italského dobrovolníka a anglické ošetřovatelky. Prastaré téma tragické lásky, zasazené do rámce válečných událostí, které autor sám dobře poznal, je vyprávěno jazykem klasicky prostým i intenzivně citovým. Hrdinou příběhu je mladý Američan, dobrovolník v italské armádě za první světové války, který se zamiluje do anglické ošetřovatelky. Stejně jako milostný příběh sám upoutají čtenáře i umělecky pronikavé postřehy o životě na bojišti i v zázemí. Hemingway odmítá válku jako nesmyslná jatka, vidí, že v tomto střetnutí jde o zájmy, které jsou prostým vojákům té i oné strany cizí. Třebaže se Hemingway k válečným námětům ještě několikrát vrátil a jeho pozdější díla obrážejí zralejší pohled, stal se tento román svou novostí a bezprostředností klasickým dílem americké literatury.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1974 , Melantrich , Krásná literaturaOriginální název:
A Farewell to Arms, 1929
více info...
Přidat komentář


Nikdy mě nepřestane ve válečných románech udivovat "běžný život" ve válce. Střepiny, úrazy, bombardování, mrtví přátelé, nedostatek jídla a pití, mizerný spánek, žádné informace a kontakt s rodinou, nulová existence domova. Hlavní hrdina Frederick Henry to vše přijímá jako "denní chleba", závěr knihy tedy zacloumal i s ním, nicméně se otočí, zavře za sebou vrata a jde dál... V knize se mi i líbil několikastránkový doslov pana prof. Vančury, který mi objasnil životní cestu samotného spisovatele Hemingwaye a paralelu mezi jím a Frederickem. Krásná a hluboká knížka nicméně válečný román zase proložím nějakou lehčí a veselejší četbou.


Prozatím moje nejoblíbenější knížka od Hemingwaye :-) více se mi ale líbily pasáže, ve kterých popisoval válku.. další část milostný život s Catherine mě moc neoslovila. Hlavně se mi nelíbilo samotné vykreslení Catherine, jako nějaké husičky, která by pro něj udělala všechno a popírá samu sebe. Nicméně konec byl rozhodně překvapivý a knížka si zaslouží 4 hvězdičky.

Taky se přidávám, knihu jsem začala číst kvůli maturitě. Poprvé v životě se mi stalo, že mě nějaké dílo tak upoutalo. První kniha, u které jsem si pobrečela! Za mě naprosto skvělé dílo!


Pro mě byla tato kniha zajímavější, než autorův Stařec a moře. Neříkám, že by se mi SAM nelíbilo, ale bylo to takové utahané. Tento titul, byť méně známý, by podle mě více ocenili maturanti - pro jeho lepší čtivost.
Spoiler!
Konec byl bohužel i pro mě smutný :(


Ano.. taky jsem knížku začal číst kvůli maturitě a jsem moc rád. Ze začátku mě to moc nebavilo. Ale ten konec. Pár procítěných řádků a to dodalo to.. TO aby mě to dohnalo až k slzám. Doteď to beru, jako pro mě jeden z nejlepších románů.


Skvělá a zároven smutná knížka. Jeden z nejhorších konců, který jsem kdy četl. Opravdu je mi do pláče.


Jedna z nejlepších vůbec, Hemingway je mistr jazyka. Někdo tu psal o překladu, já mám překlad Škvoreckého, a to je docela trefa :-)


Moje první kniha od Hemingwaye, kterou jsem zatím přečetla, a jsem za to ráda. Kniha byla sice místy pro mě velmi nudná, ovšem, někdy jsem jí nedokázala odložit. Byl to úžasný příběh, s bohužel velmi smutným koncem. Dialogy byly místy až velmi "stupidní" , ale nad tím jsem se potom už nepozastavovala. Bavilo mě čtení této knihy, protože se autorovi v některých částech podařilo mě vtáhnout do díla, ale pokud mám být upřímná, podruhé si tuto knihu už asi nepřečtu.


Osobně mě kniha moc nenadchla. Příběh je dobrý a má spád, ale místy mě vadil autorův "jednoduchý" jazyk a dialogy (zejména teda první půlka, druhá už byla lepší a snáze se začetlo). Chápu že to je autorův styl a proto berte mé výhrady jen jako můj osobní pohled. Nicméně za přečtení knížka určitě stojí :)


Knížka byla podle mne výborná.Asi nejlepší co jsem doposud četl z mého kánonu k maturitě. :)


Moje nejoblíbenější kniha od Hemingwaye, kterou jsem doposud četl. Hemingway na mě vždy působil jako tvrďák a tak mě docela překvapilo, jak bravurně uměl popsat emoce mezi obyčejným vojákem a řadovou sestřičkou. Narozdíl od ostatních jeho děl, která jsem četl, má tato kniha jasný příběh a nedrží se jen popisů válek a jiných událostí, které Hemingway ve svém životě prožil. Jednoznačně nejčtivější pojetí dramatického vztahu na pozadí první světové války...

Knihu jsem nedočetla. Je napsána dobře, ale nezaujala mě svým obsahem. Někomu vyhovuje tento styl, ale mě zrovna ne.


A Farewell to Arms se vzpírá překladu a moc by mě zajímalo proč je tomu tak u většiny Hemingwayových knih, když jeho styl je zdánlivě velice jednoduchý, strohý. Možná, že ledová kra se při převodu do jiného jazyka chtě nechtě potopí více než by bylo zdrávo? Tak jako tak, jste-li jazykově vybaveni, vřele doporučuji sáhnout po originále - čtenářský zážitek se okamžitě povznese na jinou úroveň a opravdu to není nic proti Pellarovým (ti jsou vždycky skvělí) nebo kdo to zrovna přeložil; s překlady je holt vždycky potíž.
Autorovy další knížky
2015 | ![]() |
1974 | ![]() |
2016 | ![]() |
1966 | ![]() |
1985 | ![]() |
Tak jsem si koupil nové hezké vydání od Odeonu. Knihu jsem četl už před lety letoucími a byl jsem zvědav co si z ní pamatuji; teď už vím, že skoro nic. Ale po dlouhé době jsem zase přelouskal nějakou knížku za tři dni. Čte se to skvěle, místy mě rozčilovaly dialogy, ale jenom proto, že jsou skutečně přesné; někdo zde psal, že jsou nepřirozené a že by si takto lidé snad nikdy nepovídali. Mno já myslím, že naopak Hemingway zcela dobře vystihl mluvu zamilovaných, která prostě takto nesmyslná je, vlastně velice dobře popsal celkově zamilovanost, kdy ze dvou lidí, stává se jeden, dokonce na tento stav existuje psychiatrický termín: folie a deux. Nelze jinak; Sbohem, armádo, je dobrá kniha.