Sborový zpěv (Třicet let české poezie)
Miroslav Florian , Miloš Pohorský
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205077/bmid_sborovy-zpev-tricet-let-ceske-poezi-ht3-205077.jpg
3
1
1
Reprezentativní výbor, který je připamatováním data, kdy po skončení druhé světové války a po vítězství nad fašismem začalo u nás budování socialistické společnosti, představuje tvorbu básníků různých generací: S.K. Neumanna, F. Šrámka, J. Bednáře, M. Pujmanové, K. Biebla, J. Čarka, F. Branislava, M. Kratochvílové, V. Nezvala, J. Aldy, F. Halase, J. Seiferta, J. Šnobra, K. Kapouna, J. Rybáka, V. Holana, F. Nechvátala, V. Závady, J. Nohy, J. Otradovicové, L. Stehlíka, M. Bureše. F. Hrubína, J. Taufra, J. Urbánkové, K. Bednáře, H. Svozilové-Johnové, D. Šajnera, S. Zedníčka, J. Kainara, J. Pilaře, P. Bojara, Z. Šeříka, A. Vrbové, V. Školaudyho, J. Jelena, A. Krause, O. Vyhlídala, O. Wenzla, K. Bouška, J. Rumlera, I. Skály, E. Petišky, E. Bernardinové, M. Floriana, V. Janovice, V. Brandejse, V. Honse, P. Skarlanta, M. Černíka, J. Peterky, K. Sýse a J. Žáčka.... celý text
Přidat komentář
Jednou vás opustím, modré hladiny vod,
vás, kopce, k horám tam v dálce nizoučký schod,
vás, noci srpnové, k dávným milenkám zvoucí,
vás, lípy s bzučivým rouchem, lučiny skvoucí,
divizny, proti nimž chudnou plápoly svic,
jednou vás opustím navždy, nebude nic.
(František Hrubín)
Hrozně jsem se těšil na výběr básníků a básní tří dekád, jenže pak jsem knihu otevřel a zjistil, že je věnována 30letému výročí osvobození republiky. A to mi trochu zablikala kontrolka a úvodní část výběru tomu taky odpovídala. Jako nic proti poezii jako takové a tvorbě S. K. Neumanna (mám rád jeho anarchistické období), ale z některých jeho příspěvků zde by člověk až blil. Naštěstí se mé očekávání naplnilo a po oslavně osvoboditelských ódách (některé jsou hezké) došlo na výběr. A výběr místy opravdu hezký. Rád jsem se seznámil s novými jmény a vybraná tvorba např. Jarmily Otradovicové, Miloslava Bureše či Kamila Bednáře mě zaujala takřka vším. Tematicky nakonec záběr opravdu široký (kdo by to byl řekl, že může být tak zajímavá báseň o kopání studny). Takže jsem nakonec vlastně spokojen.
Piš o tom, že nevíš nic.
Řeknou, že víš všechno.
(Kamil Bednář)