Scarlett

17.09.2015

(Uwaga spoilery!) "Jé, to je druhý díl Jihu proti severu!" napadlo mě před mnoha lety, když jsem se prohrabávala knihovnou, stejný design obálky, stejné ilustrace od Borna, stejné písmo. Ale jiná Scarlett a jiný Rhett. Ne, tohle není přisnědlý pirát z Charlestonu s širokým kloboukem panama a drzá poloviční Irka, se kterými jsme zažili roky občanské války. Jsou to nějaké cizí, nelogicky jednající postavy, které se chovají tak, že by jim Margaret Mitchellová nafackovala.

Nemám ráda ani jeden díl Scarlett. Možná kdyby Alexandra Ripleyová nepsala pokračování románu, se kterým mě pojí mnohaletý vztah a znám ho jak svý cigára, brala bych Scarlett jako ničím nevybočující růžový pahnus, který vysává ženám mozkové buňky a zanechává idealistické holčičky v domnění, že opálený skotský vikomt v rozervané košili je již na cestě k nim. S přihlédnutím na tvorbu MM je toto dvojdílko prostě jenom šunt.

Nepoznávala jsem tu starou nezdolnou Scarlett, ze které se stala nějaká radikální bezděložní bojovnice za nenošení korzetu, nejlepší přítelkyně jakési potrhlé banshee a matka pofidérní Kočičky. Scarlett vnucující se nafrněným Rhettovým příbuzným? Rhett znovu ženatý s klonem Melanie Hamiltonové? Apokalypsa? Ano, pokud se dostanete ke kýčovitému konci, kde se naše dvojice a střelená Kočička zachraňují ve staré věži, zatímco zbytek Irska hoří jako politý smůlou. Wtf?

2/5. Hvězdičku za odvahu psát pokračování něčeho skončeného a druhou za prvních pár kapitol, které jsou ještě cítit starými časy. Další díly Odváto větrem by napsala jenom MM, ale když už tu není, je na každém z nás, aby ve své fantazii nachystal pro Katie Scarlett konec, jaký si zasluhuje. Dílo Alexandry Ripleyové nemá s původním kusem společného skoro nic, je to parodie žonglující se jmény známých postav. Komu to stačí, dobře, ale pro mě je to málo. Do Rhetta Butlera se nepustím, jsem ortodoxní konzerva a uznávám jen tu Scarlett, která s trucovitým pohledem háže svůj snubák do košíku Reného Picarda.