Schody do nebe

Nový román zasloužilého umělce Josefa Kadlece Schody do nebe lze zařadit do kategorie rodinných románů, které přesahují do výpovědi generační. Jeho široce koncipovaný děj se odehrává v rozpětí necelého roku, krátce po osvobození, kdy všichni začínají od počátku, vlastně od nuly. Autor sleduje především osudy čtyř sourozenců z venkovského "bílého domku nad silnicí", jejichž dosavadní rodinná soudržnost se po matčině smrti rozpadá a každý z nich se vydává za svým cílem, za vlastním životem. Hlavní pozornost je upřena na nejmladšího syna Štěpána, který hned po válce odešel z domova, nelehko se protloukal, aby záhy došel k poznání, že jeho romantické představy nemohou obstát v drsné a necitelné skutečnosti. Přesto odmítá šplhat po společenském žebříčku, chtěl by žít jinak, bez falše, bez přetvářky... Název románu je záměrně banální: jeho děj se totiž neustále pohybuje mezi iluzemi a realitou, rozběhy a nezdary, nadějemi a pády. A právě v tomto vlnění, nestálosti, nejistotě je jeho vlastní smysl. Nepokouší se dávat odpovědi, spíše jen nápovědi dalšího vývoje postav, které se zanedlouho musí ocitnout na rozcestí. Román je dokladem autorova vytříbeného a vyrovnaného vypravěčského stylu. Svědčí o jeho umění vykreslit z osobité perspektivy osudy generace, její mentalitu i hlubinné psychologické přesuny v průběhu času.... celý text