Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Tři generace žen, jeden příběh… Když Kate jako mladá utekla z domova, nezanechala za sebou žádné stopy. Toužila začít nový život daleko od rodiny a především od matky, ke které necítila takové pouto, jaké by dcera zřejmě cítit měla. I proto se Kate později zapřísáhla, že ona sama tu pro svou milovanou dcerku Sabine vždycky bude… Jenomže čím je Sabine starší, tím víc ji nejasná minulost její matky zajímá – a jednoho dne se prostě rozhodne svou babičku Joy na irském venkově navštívit. Splněný sen o shledání vnučky a babičky se však záhy změní v horlivé pátrání po tajemství minulých let, která doteď zůstávala pohřbena…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
Sheltering Rain, 2002
více info...
Přidat komentář
Bohužel mě tato knížka nijak neuchvátila. Nejvíc mě zaujal závěr, který měl spád. Jsem ráda, že jsem jí už dočetla.
Na prvotinu hodně dobrý příběh a perfektně propojené vztahy mezi jednotlivými postavami.
Překvapivě docela přesně popsané charaktery, se kterými se běžně setkáváme, takže všechno do sebe zapadlo a bylo to uvěřitelné. Za mne určitě spokojenost.
Neměla jsem žádná očekávání od této knihy, rok na mě koukala z poličky, protože jsem měla dojem, že jako autorčina prvotina to bude slabota... Ale musím přiznat, vlastně se mi to docela dost líbilo. Od autorky jsem četla všechny knihy a tuto bych zařadila podle oblíbenosti spíše do první půlky. Hlavně se mi líbilo vykreslení vztahu matka, dcera, babička a problémy se kterými se snažily vypořádat po svém. Utrpení Joy při nevolnostech v těhotenství jsem duševně prožívala úplně s ní.
Občas si potřebuji oddechnout od vrahů a šílených vyšetřovatelů..A Jojo mi hravou trošku naivní, možná i sentimentální formou výplní tuto potřebu .
Trochu nuda. Jedná se o prvotinu a je to na ní znát. Je jen dobře, že v češtině vyšla až po osmnácti letech od vydání originálu, protože pokud bych tuto knihu četla jako první, nevím nevím, zda bych pak vyhledávala i ostatní autorčiny knihy. Což by byla škoda, protože většina pozdějších knih je dobrých a pár z nich dokonce skvělých. Tady mi celkový příběh přišel málo zajímavý, nebo spíš nedostatečně zajímavě podaný, spousta míst vyloženě přehnaně podrobně popisovaných a tím pádem hodně nudných, a navíc pak pro další vývoj děje nebyly vůbec podstatné. Pár zajímavých momentů, ale celkově spíš podprůměr. Poslední kniha od autorky, která mi zbývala k přečtení, ale dočetla jsem ji jen protože je od Jojo a navíc se mi hodí do výzvy. 2,5*.
Hodnocení: Jelikož se mi kniha Než jsem tě poznala od Jojo Moyes moc líbila, tak jsem se rozhodla si přečíst další autorčinu knihu, ale bohužel jsem nebyla zdaleka tak nadšená jako při přečtení první zmiňované knihy.
Už od začátku knihy jsem měla problém s plytkým a místy opravdu nezajímavým dějem,který se vůbec nebyl schopný pohnout z místa a pořád se tam odehrávaly velice podobné věci a děj se zároveň dal velice dobře předvídat. Překvapivých momentů ve knize bylo opravdu strašně málo. Hlavní hrdinky mi místy strašně lezly na nervy, ale líbilo se mi že se z nich v průběhu knihy vyvíjely silnější a rozumnější osoby.
Co se mi na knize opravdu líbilo bylo prostředí Irska, ve kterém se velká část knihy odehrávala, hned jsem dostala chuť se tam podívat a i k tomu co se v knize odehrávalo se to trošku ponuré prostředí moc hodilo.
Kniha nebyla špatná,líbilo se mi že snažila poukázat na problémy a neshody v rodině, každá postava zde byla opravdu dobře vykreslená, ale tomu příběhu prostě chyběly zvraty, nepředvídatelnost a místy bych uvítala i větší čtivost, myslím že by se z toho dalo vyždímat o dost více.
Autorku mám ráda ale tohle nebylo ono. Přistihla jsem se, že mě děj vůbec nezajímá a rozhodovala jsem se jí zařadit do nepřečtených nebo dočíst.
Začátek byl bezvadný, čtivý a napínavý a pak skok do přítomnosti, která mě velice zklamala. Celou knihu jsem se těšila do návratu v čase, což se bohužel stalo až na konci románu.
Příběh byl čtivý, postavy zajímavé. Čekala jsem ale, že se zde bude více prolínat minulost s přítomností. Autorka navnadí čtenáře hned na začátku a pak ho nechá poměrně dlouho čekat, než ho zase přenese do let minulých.
Ocenila bych, kdyby autorka více rozebrala vztah matky s dcerou. Přijde mi, že se hlavně zaměřuje na Sabine a u Kate mám někdy pocit, že se zasekla v pubertě a role matky jí nic neříká.
To nic ale nemění na tom, že se mi příběh líbil a celkově hodnotím Schovej mě v dešti jako průměrně zábavnou oddychovku :)
Autorka Jojo je mezi oblíbenímy autory,ale tahle knížka byla trošku slabší,než umí napsat.Je vidět,že tenhle příběh byl jejím prvním,a pak už další knížky jsou velmi oblíbené.Příběh je velmi pěkný,ale ona umí i lepší.Navzdory tomu však budu číst i její další knížky a zustává mezi oblíbenímy autory.
Prvotina tejto autorky ukazuje, že písať vie, ale aj tak som s knižkou bojovala trochu dlhšie. Téma medzigeneračných rozdielov je aktuálna a puberťáčka je skvele opísaná. No ak sa budete riadiť anotáciou, asi budete sklamaní, Sabine sa len tak sama za babkou nevyberie a ani nejako aktívne nepátra po minulosti svojej mamy či starej mamy. Je poslaná k starým rodičom v čase maminho rozchodu a všetko jej u babky lezie na nervy: írske počasie, kone, rozpadávajúci sa dom a toľko pravidiel... Čo sa týkalo Sabine, úplne som si ju vedela predstaviť. Aj keď pár nelogických vecí by sa našlo... (Za všetky napr.; Sabine odchádza z Británie do Írska k babke v októbri 1997 a ostala tam niekoľko týždňov... veď vlastne prerušila školu a nikomu to neprekážalo? Či tam majú také dlhé prázdniny?)
Na druhej strane jej babička je zobrazená ako rázna a silná žena, ktorá vrúcnosť prejavuje viac koňom a psom, nie ľuďom, no až pohľad do minulosti ukáže, v akej dobe vyrastala a prečo je takáto. Honkong v pädesiatych rokoch 20. storočia je tak spútaný pravidlami, že som mala pocit, akoby tu zastal čas. Tieto kapitoly ma bavili najviac, Joy v mladosti je úžasná. Jej dcéra Kate mi prišla nedozretá, vlastne som si k nej nevytvorila vzťah a bola tu vykreslená len ako neisté žieňa, tápajúce vo vzťahoch, ktoré nikam neviedli. Jej život ma bavil asi najmenej. Rozdielna výchova a spoločenské konvencie, no aj to, že po šťastí a rodinnej pohode túžia všetky generácie, len majú iný spôsob, ako sa k nej dopracovať... Ale tak to je to nielen s deťmi, ale aj s rodičmi. Nie sú neomylní, robia chyby, no niekedy dostanú šancu ob generáciu. Aha, aby som nezabudla, je to okrem vzťahoch medzi generáciami aj kniha o daždi, o koňoch a o love. (lov ako hon, aj love ako láska :) )
Hezký to bylo, ano něco bylo předvídatelné, ale nechyběla ani překvapení. A hlavně - autorka stvořila krásné postavy - všechny 3 "hlavní ženy" bych chtěla mít za kamarádky. Já jsem spokojená, že konec dobrý, všechno dobré, jen víc takových knížek.
Hezká oddychovka, já jsem si čtení užila.
Knihu jsme musela odložit. Vůbec mě nebavila a celkový pocit z přečtených stránek .... Jsem zmatená.
Od Jojo asi nejslabsi kniha...neco tomu chybelo,prislo mi to tak trochu o nicem. Pritom ostatni knihy me dost vzaly
Člověk musí našlapovat opatrně, ale i tak může každou chvíli upadnout.
Člověk musí vytrvat, že se dočkal zasloužené odměny.
Člověk nemůže žít jenom sám pro sebe, pro svoje vlastní štěstí. Musí žít tak, aby lidi kolem sebe nezklamal, aby jim pomohl udržet naživu jejich vlastní sny.
Skvělý příběh, zasazený do krásného prostředí. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že je příběh nedokončený...
Zatím nejslabší kniha mé nejoblíbenější autorky. Hezký příběh, ale chybělo tam to NĚCO, co Jojo do svých příběhů umí dát.
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Ještě že jsem nedala na recenze. Pravda, některé knihy Jojo Moyes jsou asi lepší, ale proč pořád srovnávat. Mě se knížka líbila, byla to taková milá oddychovka v této těžké době.