Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Tři generace žen, jeden příběh… Když Kate jako mladá utekla z domova, nezanechala za sebou žádné stopy. Toužila začít nový život daleko od rodiny a především od matky, ke které necítila takové pouto, jaké by dcera zřejmě cítit měla. I proto se Kate později zapřísáhla, že ona sama tu pro svou milovanou dcerku Sabine vždycky bude… Jenomže čím je Sabine starší, tím víc ji nejasná minulost její matky zajímá – a jednoho dne se prostě rozhodne svou babičku Joy na irském venkově navštívit. Splněný sen o shledání vnučky a babičky se však záhy změní v horlivé pátrání po tajemství minulých let, která doteď zůstávala pohřbena…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
Sheltering Rain, 2002
více info...
Přidat komentář
Když knížku porovnám s ostatníma od autorky, tak pro mě byla slabší. Asi jsem čekala od příběhu vic, protože vím, že to umí
Po dlouhé době konečně zase něco milého pro potěchu ducha. Někomu kniha může připadat nudná, ale mne udržovala pořád v takovém drobném napětí, proč se ty postavy vlastně chovají, tak, jak je to napsáno. Generace tří žen a k čemu vedou věci nevyřčené nebo špatně pochopené.
Prvotina této autorky je důkazem toho, že Jojo psát vždy uměla a umí. Knihu jsem měla dlouho doma a moc se mi do ní na základě zdejšího hodnocení nechtělo, ale mně se vážně líbila. Četla jsem všechny autorčiny knihy, některé se mi líbily i více, jiné méně, ale nikdy jsem zklamaná nebyla.
Příběh tří generací žen, babičky, dcery a vnučky mě pobavil, dojal, místy i rozesmál, (ty puberťáky v knihách miluju :-)), já si čtení maximálně užila. Je o hledání cesty k sobě, odpuštění, mezigeneračním pochopení, smíření i odpuštění.
Ale musím něco napsat k anotaci, to snad psal někdo, kdo četl jinou knihu! Sabine se nerozhodla sama navštívit babičku a rozhodně horlivě nepátrala po její minulosti, to tajemství tak nějak samo vypluje na povrch a není až tak důležité. A že by Sabine zajímala nejasná minulost její matky? No, já nevím, možná jsem jinou knihu četla já, raději si to sami přečtěte :-).
Ačkoliv hodnotím jen 3 hvězdičkami (dala bych 3,5, ale to nejde), přesto se mi kniha líbila. Jen se mi v porovnání s ostatními třemi, které jsem už od autorky přečetla, líbila méně. Asi proto, že mě svým chováním rozčilovala Sabine nebo proto, že se mi první půlka zdála rozvleklejší a konec, který by vydal na další desítky stránek, zase příliš rychlý a ukončený souhrnem.
Ale i tak je to pěkná kniha, obzvláště sympatické je, že je napsána na základě skutečné rodinné historie autorky, což jí dodává tu pravou atmosféru. Zajímavý byl pohled na život bílé smetánky v Hongkongu v padesátých letech minulého století, i propastný rozpor mezi výchovou tehdy a dnes, různost nároků na vztahy a vlastní spokojenost ob jednu generaci. Myslím, že to bylo velmi výstižné, zatímco dnes chceme být 100 % šťastní a spokojení, a jsme nešťastní, že toho nemůžeme dosáhnout, dříve lidé uměli žít i s nedokonalým partnerem, dělat kompromisy a více ocenit to dobré, co jim vztah přinesl.
Knihy Jojo Moyesové mám ráda a i tato mě pohladila po duši.
Tuto knihu bych zařadila mezi autorčiny slabší.
Četla se mi docela dobře, příběh je jednoduchý, nic náročného.
Příjemná oddechovka na dovolenou.
Přečetla jsem už několik knížek od této autorky a opět mě nezklamala. Některé linky byly celkem předvídatelné, ale jinde mě zas vývoj překvapil. Příjemné čtení.
Knížka o smutku a radosti a vůbec první autorčin počin . Nicméně já jsem potěšená , jen nemusíte mít trochu načteno aby kniha bavila od začátku ...
Tahle knížka mě tolik netěšila. Minimálně do poloviny to byla docela i nuda. Příběh sám o sobě je dobrý, vcelku promyšlený. Při četbě jiného titulu autorky, který jsem četla před Schovej mě v dešti, jsem se "namlsala" mně velmi sympatického, svižného a vtipného stylu psaní. Tady byly některé dialogy trochu kostrbaté, vadily mi opakující se výrazy. Postavy pro mě proto nebyly až tak uvěřitelné (zejména Sabine). A ačkoliv na konci je popisována asi nejdojemnější scéna knihy s Annie, slzy se nedostavily. K tomuto příběhu už se nebudu mít chuť vracet, i když jsem ho přečetla za chvilku. Hodnotím lehce pod průměrem.
souhlasím s Niu. Proč je ta kniha tak nízce hodnocená můj rozum nebere. Já dám hodně na hodnocení, pilně pročítám komentáře, ale tentokrát jsem volila podle spisovatelky a udělala dobře. Za mě 5 hvězdiček a chvála.
Divím se, že kniha nemá vyšší hodnocení. A překvapilo mne hodně, že dílo psané v roce 2002 bylo u nás vydáno až o 18 let později. Mně se knížka hodně líbila. Když se podívám trochu s nadhledem na ty, které mám přečtené, tak - i mimo sérii s Louisou Clarkovou - jsou povedené. Tuto řadím celkem vysoko, stejně jako Jeden plus jedna. I když jsou tady obsaženy radosti i smutky, tak jsem je nevnímala tak intenzivně jako u novějších knížek, při kterých jsem musela četbu načas odložit. Na léto a dovolenou skvělý výběr. A nemůžu jinak než pochválit obálky, jsou nádherné.
Autorku mám moc ráda, přečetla jsem od ní už více knih, vždy s plným počtem hvězdiček.Tentokrát je bohužel dát nemůžu,pro mě byla tato nejslabší.
Mam rada styl teto spisovatelky, ale za me zatim nejslabsi knizka.
Zezacatku sem se vubec nechytala, pak dejme tomu, ale hlavni hrdinky mi vubec neprirostly k srdci a relativne sem se musela do cteni nutit :( skoda.
Za mě nejslabší kniha od Jojo. Příběh byl hezký, rodinná tajemnství mne udržovala v napětí. Bohužel konec mi přišel rychlý, uspěchaný. Prostě se na konci vše zalije sluncem, všichni jsou šťastní a mnohé věci zůstanou nedořešené. Škoda, potenciál příběh má
Při čtení této knížky mě bylo moc hezky. Chvílemi smutno, ale to k životu patří. Radost i smutek.
Jojo nezklamala. Nádherný příběh z Irska, prolínání minulosti s přítomností, rodinné vztahy a tajemství. Mně se kniha líbila.
Mě tam taky něco chybělo. Tedy oproti ostatním knihám. Tak jsem zjistila, že jsem prvotinu paní Moyes přečetla z její tvorby až naposledy. Což o to, kniha krásná, ale ve srovnání s jejími dalšími prostě pokulhává a srovnání se prostě nemůžu ubránit :-(
Asi zatím nejslabší kniha autorky, příběh nápaditý, motivy a důvody chování postav podle mého názoru dostatečně nevysvětlené (nepropracované). Ale to už tak u prvotin někdy bývá. Škoda, že to ještě nepřepracovala, mohl by to být epický příběh. I tak to bylo fajn a s Jojo zas brzy na čtenou.
Příběh mi přišel slabý a o ničem, 3 generace žen, kdy ale ani jedna nemá pevný propracovaný charakter. V podstatě nemají nic společného a závěrečné vysvětlení jejich chování mi přišlo hodně slabé a napsané jen tak, aby bylo knihu jak ukončit.
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Od Jojo mám knížky ráda, ale tahle ve mne nezanechala nějakou vzpomínku.