Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476292/bmid_schovej-me-v-desti-jQY-476292.jpg
4
678
678
Tři generace žen, jeden příběh… Když Kate jako mladá utekla z domova, nezanechala za sebou žádné stopy. Toužila začít nový život daleko od rodiny a především od matky, ke které necítila takové pouto, jaké by dcera zřejmě cítit měla. I proto se Kate později zapřísáhla, že ona sama tu pro svou milovanou dcerku Sabine vždycky bude… Jenomže čím je Sabine starší, tím víc ji nejasná minulost její matky zajímá – a jednoho dne se prostě rozhodne svou babičku Joy na irském venkově navštívit. Splněný sen o shledání vnučky a babičky se však záhy změní v horlivé pátrání po tajemství minulých let, která doteď zůstávala pohřbena…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
Sheltering Rain, 2002
více info...
Přidat komentář
Vztah matky a dcery dvou generací a nalézání vzájemného pochopení i odpuštění.
Celý příběh je vlastně o vztazích tří generací v rodině, zasahující až do dávné minulosti. A také o tom, jak je důležité si říkat a vysvětlit věci, které je trápí. Kate, Sabine a Joy to nakonec dokážou. Docela hezké odpočinkové čtení.
Moyes je moje oblíbená autorka, ale musím říct, že mě překvapilo, že i tahle knížka je od ní... Musela jsem se přemlouvat ji otevřít, to se mi u jejich knížek nestává.
Trochu mi trvalo se do knížky začít. Na to u Jojo nejsem moc zvyklá. Postavy mi lezly na nervy ale nakonec jsem si k příběhu našla cestu. :)
Nádherná kniha. Dlouho jsem neměla na ni čas a pak si ho udelala nemohla se od ní odtrhnout.
Hned jdu na další knihu od ní a to Zakázané ovoce
Mám od ní všechny díly a no
Sáhla jsem po ní, protože jsem věděla, že se nejedná o žádné hlobokomyslné dílo, ale protože mám prostě J. Moyes ráda, odtrhne mě od reality všedních dnů a vůbec teď jsem si potřebovala prostě oddychnout. A tohle jsem vlastně všechno dostala. Popis prostředí a atmosféry románu je velmi zdařilý a já měla pocit, že tam v tom Irsku jsem s nimi. Některé hrdinky mě štvali víc, některé méně, příběh docela dobrý, konec trošku kýč jak bič, ale to Irsko, to bylo pěkné, to bylo moc pěkné. Dávám tak 70% a děkuji!
Pěkný příběh tří generací žen popisuje rodinné radosti i starosti. Knížka ukazuje, že ne všechno je tak jak vypadá a vztahy se vytváří tak nějak samy.
Nesmíme soudit, neznáme nikdy všechny okolnosti, které člověka vedou k jeho činům.
Po knize jsem sáhla, když jsem onemocněla. Po předchozích zkušenostech s Jojo, jsem věděla, že mě čeká příjemné nenáročné čtení. Stalo se tak. Musím, ale uznat, že mám za sebou její lepší knihy, tohle bylo trochu jednodušší, předvídatelné....ale myšlenka zajímavá. Nenadchne a neurazí.
Tak kdopak tu potřebuje schovat v dešti ?
Třígenerační svět - a problémové rodinné vztahy - to je příběh tří žen, které hledají přístřeší v dešti života ....
Joy, která v den korunovace Alžběty poznává svoji životní lásku ....
Kate, její dcera, která prochází nedořešenými milostnými vztahy ....
A její dcerka Sabine -puberťačka, hledící podezřívavě na svět dospělých ....
A když se setkají na statku v Irsku, postupně dochází k jejich opatrnému sžívání ....
Je tu okamžik zrození, okamžik odchodu ze života a mně rozesmutnilo důstojné loučení Joy se svým " Vévodou" ....a sdělení tajemství, které musela sdílet ....
Bylo to pěkné čtní do deštivých dnů .... jen mne začíná vadit označení zlatý či stříbrný bestseller - každý čtenář si přece určí sám svůj ....
Autorka je pro mě TOP a TOP zůstane. Mám všechny její knihy přečtené. Vyhovuje mi její styl psaní, čte se to hladce.
Tento příběh je jeden ze slabších. Nebudu srovnávat s knihou Než jsem tě poznala, protože tohle si kniha nezaslouží.
Tuhle knihu jsem brala jako prvotinu, takže jsem byla hodně shovívavá. Na to, že to byla její první knížka, tak můžu jenom podotknout, že má talent. Tahle kniha byla slabší, to ano, ale nebyla úplně nejhorší.
Poklidné vyprávění o rodině, kde každá generace řeší své problémy. Líbilo se mi, jak postavy v průběhu čtení dozrály. Děj hezky plyne, konec jsem celkem hltala:-)
Ne ze všech knih Jojo jsem na větvi. Většina se mi ale líbí. Jako tato... Nečekala jsem příběh již "hotové" autorky. Čekala jsem pokus, prvotinu, ke které budu muset být shovívavá. Namísto toho jsem dostala emotivně i literárně vyrovnanou knihu o životech tří žen, které pojí zdánlivě pouze pokrevní příbuznost. Ze všech sálala touha, aby je ty zbývající dvě (a vlastně i celé jejich okolí) braly takové, jaké jsou a pochopily je. Hezké, lidské. Za mě ANO.
Překrásný příběh žen tří generací, babičky, matky a dcery, kde se řeší rodinné vztahy. Velmi blízké životu. Když se u nás sejdeme my, ženy tří generací, nastávají podobná nechtěná nedorozumnění. I když se zdá, že se příběh líně odvíjí, má v sobě dost moudra a citu.
Mně se prvotina od Jojo Moyes opravdu líbila. Podle některých komentářů jsem čekala slabší červenou knihovnu, ale jsem tímto generačním románem mile překvapená. JM si dobře poradila s osobností tří žen, dobře popsala jejich rozdílný pohled na život, vzájemné pochopení a nepochopení, jejich snahu o vzájemné sžívání. Zajímavé bylo i vyprávění o životě v Hongkongu, vyskočily i nějací kostlivci ve skříni. Někomu připadala nudná? Mně tedy v žádném případě. Díky vypravěčskému talentu JM vznikl překrásný a lidský příběh žen tří generací.
Asi se nechá z pohledu vydavatelů pochopit, že často vydají autorův bestseller, a teprve když se autor "uchytí" na našem trhu, dojde i na jeho dřívější knihy.
Jen si někdy říkávám, KDO rozhoduje o tom, zda daný autor stojí, či nestojí za investici?
Jsme to opravdu my, čtenáři?
Občas se stane, že někdo vydá první díl série....a dál už nic.
A pak my, co jsme hendikepovaní bývalým režimem, a tudíž disponujeme zbytkovou ruštinou a žádnou jinou řečí, no jak my k tomu přijdeme, že si další díly nikdy nepřečteme ?
To by byl sáhodlouhý úvod k radostnému konstatování, že Jojo Moyes se natolik osvědčila (ať už rozhodoval kdo chce), že si konečně můžeme přečíst i její první román.
A tak jej také hodnotím. Příběh rodiny, kde jsou poněkud krkolomné vztahy, v zajímavém prostředí. Životy vnučky, dcery a babičky se protnou skrze nemoc dědečka a na povrch vyplouvají dávná tajemství. Příjemné čtení. Nejpoutavější je vyprávění z Hongkongu, kde vyrůstala babička. Malinko drhlo vylíčení z pohledu vnučky.
Jedno je jisté. Paní spisovatelka psát uměla, umí, a za nás všechny doufám, že ještě dlouho psát bude.
Příběh o vztazích.. generacích... odpouštění... vině.. Pro mě opět úžasná J. Moyes
Jojo M..ještě moc načtenou nemám,nějak jsem ji míjela,ale kniha se mě celkem líbila,oddychovka,,příběh-babička,dcera,vnučka,,to má ráda,,,těším se na další...
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Moje první kniha od Jojo Moyesové a hned mi vcelku sedla. Z počátku jsem se sice lehce bála, že to bude příběh spíše o koních, ale autorka tam tuto zálibu dokázala podat nenuceným způsobem. Takže my, co toto téma zrovna nemusíme, to dokážeme snést, zároveň však lidi, které tento sport zajímá, budou nadšení. Moc mě potěšil pohled do minulosti Hong-kongu. Občas mě mátlo ženské obsazení, jelikož se zde vyskytují, v různých časových období, hned čtyři generace. Hádám, že Moyesová má svůj určitý styl a předpokládám, že většina jejích knih je i bude na podobné vlně. No, tak uvidíme. Tento příběh byl sice skvěle napsaný, ale chybí mi tu něco originálního. Něco, nad čím bych po dočtení musela přemýšlet alespoň týden. Nic takového jsem ovšem nenašla. Prostě klasický dobrý román, který neklame, avšak ani nepřekvapí.
„ Joy často napadalo, jestli by Stellin veřejný obraz alespoň trochu neutrpěl, kdyby se o ní všeobecně vědělo, že umí říháním vyhláskovat celou abecedu. “