Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470076/bmid_se-spetkou-skorice-A3P-470076.jpeg
4
329
329
Středoškolačka Emoni se stará o malou dcerku, a i když jí se vším pomáhá milovaná babička, musí ve svém životě činit nejedno těžké rozhodnutí. Jediné místo, kde mohou jít povinnosti stranou, je kuchyně. Emoni má totiž obrovský dar – z každého jídla dokáže vytvořit neuvěřitelnou dobrotu. Chtěla by svého nadání využít a studovat kulinářskou školu, tuší však, že tento sen je příliš vzdálený. Má plnou hlavu povinností, které ji každý den zaměstnávají. Přesto Emoni cítí, že si zaslouží dostat šanci a nechat svůj talent zazářit. Dokáže se postavit všem překážkám a jít si za svým?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (ČR)Originální název:
With The Fire on High, 2019
více info...
Přidat komentář
Nejsem cílovka,ale chtěla jsem zkusit něco jiného,,byl okolo takový boom a nechápu proč,,moc mě to nebavilo,,kniha má krásnou obalku,krásný název ale to je všechno,,asi jsem cekala něco jiného,víc o mateřství na škole,vztazích,lásce atd....
Kniha mě v prvé řadě zaujala obálkou, která je za mě opravdu nádherná. Poté jsem o knize hodně slyšela a zaujal mě právě i příběh.
Kdybych četla jen anotaci a neslyšela a nečetla různé recenze a podobně, tak bych asi čekala, že v knize se bude více řešit mateřství v tak mladém věku, jako to vidíme u Emoni. Ale o tomto je tato kniha vlastně jen okrajově a spíše jde o to, že i přesto může mít Emoni svoje sny, touhy a přání a také i vlastní život, není přece jen matka, pořád je to i žena.
Kniha se četla velmi rychle, měla kraťoučké kapitoly a stránky se mi pod rukami jen míhaly. Určitě některé věci mohly být rozebrány více do hloubky, ale celkově se mi příběh líbil a Emoni jsem si oblíbila, i když samozřejmě jsem s ní ne ve všem souhlasila, ale na svůj věk si myslím, že se chovala uvěřitelně. Ke konci knihy jsem uronila i pár slz a často se také usmívala.
Hodnocení 4,25*/5*
Když jsem začala knihu číst, říkala jsem si, že je zase zbytečně přechválená. Je to prostě klasická romanťárna pro mládež.
Ale v průběhu čtení se to ve mě zlomilo a kniha se mi moc zalíbila a není to klasická romanťárna, ale naopak je to velmi originální příběh o silné, mladé dívce.
Nemá zrovna lehký život. A přesto je dostatečně silná, aby se se vším poprala.
Nakonec tedy i já dávám plný počet hvězd. A mohu jen doporučit toto milé čtení. :)
SE ŠPETKOU SKOŘICE je kniha o tom, že být matkou neznamená nebýt dívkou, ženou, studentkou atd., která si chce plnit své sny. Být matkou by rozhodně nemělo znamenat hodit celý svůj život za hlavu a žít podle představ ostatních.
Kniha má velmi krátké kapitoly, většinou na jednu až dvě strany a občas mi přišlo, jako by si hlavní hrdinka Emoni psala blog. Kapitoly mi připomínaly takové fejetony z Emonina života. Pravdou je, že tyto „fejetony“ nejdou úplně do hloubky a prostě jen tak proplouváme některými událostmi. V tomto bych možná měla jednu výtku, a to na anotaci knihy. Anotace ve vás totiž může vzbudit dojem, že se bude jednat o YA knihu s velkým přesahem, protože se v knize bude řešit mateřství nezletilé. Mateřství nezletilé v knize samozřejmě je, ale není to hlavní zápletka. Hlavním tématem knihy je totiž Emonin sen, který se točí kolem vaření.
knížka se mi moc líbila. bylo to takové příjemné a milé oddechové čtení. možná mě trochu mrzí to, že některá vážnější témata nebyla rozebrána více do hloubky, ale to už by kniha nebyla tak odpočinková.
hlavní hrdinka mi byla někdy dost protivná svým chováním, ale vzhledem k jejímu věku se to dalo asi očekávat.
doporučuji, pokud chcete sáhnout po něčem nenáročném na pár večerů. knížka má totiž velmi krátké kapitoly a proto se čte velmi rychle.
Musím říct ze jsem z knihy mírně zklamaná, asi jsem od ni čekala něco víc a dostala jsem průměrnou knížku. Čekala jsem asi trochu víc rozpracované téma mateřství na střední škole. Hlavní hrdinka a vedlejší postavy byli fajn, ale nějak sem si k nim nenašla cestu. Četlo se to dobře, mělo to krátké kapitoly a styl psaní autorky mě vyhovoval.
Kniha proletěla snad celý bookstagram a sklízela neuvěřitelné ohlasy. Je tedy pochopitelné, že jsem měla velká očekávání.
.
Autorka podle mého řešila až moc témat - rodičovství v útlém věku, kulinářství, splnění vlastního snu, absence rodiče, milostný vztah, vztah babičky a vnučky, hledání sebe sama, lgbt postava. Kdyby se jednomu z nich věnovala více do hloubky, udělala by lépe. Takhle u všech zůstala na povrchu a ve mně to bohužel nevyvolalo žádné emoce.
.
Abych jen nekritizovala, líbil se mi vývoj hlavní protagonistky, která se po čas příběhu hledala a zjišťovala, co chce dělat po střední škole. Také musím uznat, že se velmi dobře popasovala s úlohou náctileté matky a dělala vše, aby byla její dcera spokojená a šťastná.
.
Téma vaření se v knihách příliš nevyskytuje, a i když by mě více zajímalo mateřství, i tyto části jsem si užila. Dokonce jsou zde i recepty, podle kterých si můžete něco uvařit
Obálka je tak nádherná. ,,Emoni" vypadá jak Alicia Keys. Taky na čtenáře úplně dýchne vůně citrónů a skořice. Příběh byl takový miloučký, jen mi přišel ten mravoučný tón takový vynucený. Myslím si, že celá rodina by měla být v daleko větším svrabu.
Naprosto (pro mě) úžasně vypadající obálka knihy, která mě uchvátila na první pohled a já si řekla, že tuto knihu si musím přečíst.
Příběh nezletilé Emoni, která se s pomocí babičky stará o svou malou dceru, studuje a jde za svou životní touhou (vařením), přičemž si vůbec nestěžuje a nefňuká na svůj úděl nezletilé matky samoživitelky, se čte příjemně. Hlavní postavy jsou sympatické, děj není rozvleklý, vše podstatné (jak se stalo, že Emoni má dítě, kdo je otcem, jaké mají vzájemné vztahy, co Emoni v životě hledá) je řečeno jasně a stručně a nechybí ani vyhlídky na lásku. Za mě pěkná kniha.
e špetkou skořice je netradiční young adult contemporary, která vypráví příběh dívky, která v prváku na střední otěhotněla. Kniha zbytečně nezabíhá do minulosti, Emoni vám v několika krátkých kapitolách sice shrne co se tehdy přesně stalo, ale není to to podstatné v příběhu. Naopak se zabývá tím, jak se s tím vypořádává hrdinka, která kromě péče o malou dcerku stíhá studium, práci a ještě má čas na kulinářské dovednosti. Příběh je to velmi povedený, je škoda, že ho autorka více nerozvedla. Má velmi krátké kapitoly, takže vám tu výmluva "ještě jednu kapitolu" moc nevyjde. Nicméně na mě jsou kapitoly až moc krátké. Někdy mi až přišlo, že se snad nejedná ani o kapitoly, jako spíš o nějaké pojmenované náčrtky děje, výpisky.
Pokud máte rádi young adult příběhy tato kniha se vám bude jistě líbit. V knize se nachází i romantická linka, která je ale pouze okrajově a nijak nekřičí na čtenáře.
Miluju tu obálku a miluju ten český název. Se špetkou skořice je milé a odpočinkové čtení. Na léto úplně ideální. Hlavní hrdinka Emoni byla skvělá. Mladá maminka, která svůj čas dělí mezi školu, práci, výchovu dcerky, zároveň chce ale rozvíjet svůj talent a vášeň pro vaření na kulinářské škole. Díky krátkým kapitolám se kniha četla sama, dialogů bych ale osobně ocenila víc. Líbily se mi popisy vaření i jídla všeho druhu, odhodlanost a hrdost Emoni byla inspirativní. Kniha nabízí kromě milého příběhu ale i plno hezkých myšlenek. Mimo jiné i tu, že sny se mají plnit.
Kniha díky krátkým kapitolám poměrně běží a děj člověka dokáže zaujmout.. Nicméně jsem od ní asi čekala trochu více, nejspíš to bude ale tím že na young adult literaturu moc nejsem.. Ale příběh byl zajímavý a hezký.
Takové hezké čtení. V knížce všechno odsýpá a jde bez problémů. Jako oddechovka na dovolenou proč ne. Líbí se mi obálka.
Prima čtení na léto, u kterého si hezky odpočinete. Kniha má přenádhernou obálku... jen kvůli ni jsem se do příběhu pustila. Tento žánr knížek už dávno nečtu, ale nemůžu říct, že bych si čtení neužila. Super oddychovka.
Líbila se mi ta hrdost. Hrdinky osobní, i ta národní - ke svému původu.
Vadila mi forma kapitol. Dost mě to skákání rušilo a možná bych uvítala obšírnější konec.
Emoni chodí na střední školu a zároveň musí řešit, jak se postarat o svoji dvouletou dceru. A čím více se blíží maturita, tím více přemýšlí, co by mohla podniknout se svým životem a jaký je vlastně její sen. Pořád si totiž není jistá, kam ji budoucnost zavede – ale doufá, že to bude něco ve spojitosti s vařením, protože to je její největší vášeň.
Zní to dobře, že jo? Má to tolik potenciálu. Tolik možných konfliktů, skvělých témat a myšlenek: jaké je to starat se o dítě během střední školy, jak na to reaguje okolí, její rodina, co to znamená pro její budoucnost… a jo, náznakem to v knize je. Ale fakt jen náznakem, protože zbytek se točí kolem hlavní „zápletky“ a romantické linky.
„Zápletku“ dávám do uvozovek, protože skutečnou zápletku totiž kniha postrádá. Jediné, co se vlastně na těch 350 stranách řeší, je, že Emoni začíná chodit na kurzy kulinářského umění a zjišťuje, že vaření je víc než jen míchání koření, na které má dle slov všech v knize „magický dar“.
Což já nezpochybňuji, existují lidé, kteří mají pro kuchyni extra nadání. Ale nikdo jako Emoni jednoduše neexistuje, protože žádný kuchař není dokonalý, každý občas dělá chyby a neexistuje jídlo, které by u každého strávníka vyvolalo orgasmus a ohňostroje a spustilo lavinu vzpomínek a vodopád slz jako u Emoniných výtvorů v této knize. To mi přišlo fakt směšné. Podle mě byla škoda, že v knize nebyla také kapitola o tom, že každý šéfkuchař musí přijmout, že někdy se najde někdo, komu i „mistrovské“ jídlo nechutná.
Co v téhle knize bylo úplně, ale úplně zbytečné, byla romantická linka. Ta byla jednoduše uvařená z vody. Autorka nejspíše knížku dopsala a řekla si, sakra, YA většinou obsahuje romantickou linku, tak tam nějakou dáme. A taky to tak dopadlo.
Milostný zájem hlavní hrdinky je jako duch ze snu, který se do Emoni zamiluje na první pohled a neodradí ho nic – ani fakt, že má dítě. Ba co, on o tom ani nepřemýšlí. Což je za mě fakt škoda, protože by bylo neskutečně zajímavé sledovat, jak sedmnáctiletý kluk pracuje s vědomím, že holka, co se mu líbí, je matkou. Ale místo toho máme nekonečný Emonin monolog o tom, že žádného kluka nechce, potom, že na to chce jít pomalu… a pak hned si to rozdají. (Ač o konkrétní formě nám autorka decentně pomlčí.) Jedno velké wtf a wtf a facepalm a tak.
Pro někoho může být v textu iritující velké množství španělštiny, která ale mně osobně nevadila, protože jsem buď rozuměla, nebo jsem význam odhadla. Co mě ale neskutečně štvalo, bylo oslovení Holčička pro dceru hlavní hrdinky. Jmenovala se Emma. Tak proč, proboha, jí Emoni neustále říkala Holčička s velkým H? Jedna postava v průběhu knihy řekne následující: „A taky bys jí konečně mohla začít říkat jménem. Tím hloupým Holčičko ji akorát pleteš.“ A jo, řekla to jakože záporná postava, ale já nemohla souhlasit víc. NEBO BY TO ALESPOŇ NEMUSELO BÝT S VELKÝM H SAKRA.
I přes absenci zápletky a výše uvedené problémy se kniha ale četla velmi dobře a příjemně, styl psaní mi překvapivě opravdu sedl. Líbily se mi kapitoly, kde Emoni nad něčím uvažovala – že ona je „ta holka, se kterou se ostatní nemají kamarádit“, jak je těžké mít tmavší barvu pleti (ale nekňourala jako jiné hrdinky, což oceňuji), apod. I když ke konci mi toho uvažování přišlo možná až zbytečně moc a místo něj mohla mít knížka nějaké vyvrcholení děje (ale to by asi musela mít i zápletku, že).
Takže shrnuto, podtrženo: Jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Nebylo to špatné, ale výborné to také nebylo. Knihu hodnotím 3 hvězdami za příjemný styl psaní, čtivost a nenáročnost, ale chyběla mi tam nějaká zajímavá zápletka, trocha reality ohledně Emonina „magického daru“ a kvalitní romantická linka – jednoduše něco, kvůli čemu bych si knihu zapamatovala a něco by mi předala. Knihu za sebe spíše nedoporučuji, ale na vyhození z okna také není.
Musím uznat, že kniha mě velice překvapila... Když jsem se o ní poprvé dozvěděla, byl kolem ní všude strašný rozruch, ale když jsem si přečetla obsah, moc jsem nechápala proč vlastně.... Vlastně jsem si říkala, čím mě ve dvaceti může taková kniha zaujmout a že to ani v podstatě není čtení pro mě. Mýlila jsem se... a teď jsem ráda, že ji ve své knihovničce mám.
Teď už ale vím, že "Se špetkou skořice" skrývá dost dobrých poznámek a vlastně i rad do života. Je to skvělá oddechovka pro letní večery, ale zároveň věc k zamyšlení... Sem tam se objeví pohled na svět, nad kterým se opravdu musíte zamyslet a řekněme si to na rovinu, ani téma "náctiletých matek" nepatří k těm nejlehčím. Elizabeth Acevedo to však vystihla dokonale. Dokázala nastolit rovnováhu mezi vážným tématem a romantickou knížkou pro letní večery...
Komentář bych proto ráda zakončila jednou z vět, které mě v knize zaujaly....
"Kluci v tomhle věku holce řeknou cokoliv, jen aby dostali, co chtějí, a já se naučila, že hezkým slovům nejde věřit o nic víc než hezké tvářičce."
Se špetkou skořice
(SPOILER) Jako oddechovka je tahle kniha hrozně fajn, ale nečekejte, že budete číst těžký život studentky s dítětem, a to jak se rve světem.
Co oceňuji je to, že tu máme opět středoškolské prostředí, ale konečně to není jako ve všech ostatních knihách, filmech atd. Žádné klišoidní zápletky, které zná už každý nazpamět. Je tu i hezky vytvořený nádech španělska, a ten mě taky bavil. Mělo to originální zápletku skrz vaření, až jsem z toho měla u čtení hlad.
Příběh celkově jako takový mě bavil, ale já od toho čekala něco víc. Myslela jsem si, že uvidíme silnou hrdinku, která se pere s vlastním osudem, a s tím, že ji život hází klacky pod nohy proto, že je mladou mámou. No tak je to tu přesně naopak, život ji klacky z cesty odstraňuje a naše hrdinka má úplně umetenou cestičku a volné pole působnosti. Je tu naťuknutých tolik témat, ale žádné není do hloubky, žádné se nerozvíjí. Protože se vše objeví akorát jako hrozba, která zase velmi rychle mizí.
Oni nemají peníze, ale to se poddá, a můžeme vše. Oni nemají čas na skoro nic, ale to se poddá, on se ten čas nějak objeví. Všechno se vyřeší, a to bez sebemenší námahy. A život je nakonec sluníčkový. Tohle je za mě totálně nereálný. I já mám větší problémy protlouct se životem, a to nejsem v situaci jako naše hlavní hrdinka.
Ale obálka se povedla, to zase jo.