Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
Středoškolačka Emoni se stará o malou dcerku, a i když jí se vším pomáhá milovaná babička, musí ve svém životě činit nejedno těžké rozhodnutí. Jediné místo, kde mohou jít povinnosti stranou, je kuchyně. Emoni má totiž obrovský dar – z každého jídla dokáže vytvořit neuvěřitelnou dobrotu. Chtěla by svého nadání využít a studovat kulinářskou školu, tuší však, že tento sen je příliš vzdálený. Má plnou hlavu povinností, které ji každý den zaměstnávají. Přesto Emoni cítí, že si zaslouží dostat šanci a nechat svůj talent zazářit. Dokáže se postavit všem překážkám a jít si za svým?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (CZ)Originální název:
With The Fire on High, 2019
více info...
Přidat komentář


Čekala jsem něco trochu jiného, ale rozhodne nlejsem zklamaná. Bavil mě autorčin styl psaní, hlavni hrdinové byly fajn a celkově příběh sám o sobě měl zvláštní kouzlo.
Jediné co mi na knize vadilo bylo osloveni "holčička" I když chápu, že to byla její přezdívka, bylo to krapet otravné :D
Kniha měla pro mě skrytá životní moudra, která se mi velmi líbila.


Se vší úctou ke skořici, tohle mě moc neoslovilo. Líbí se mi název a obrázek. To je asi všechno. Autorka není dobrý vypravěč, příběh mě nestrhnul. Psychologické nástiny hrdinů dost pokulhávají a vše dokonal dost zvláštní překlad - viz. 100x “Holčička”
Kdyby tak někdo věděl, co to jsou “zeleninové banány” …
O dva dny později:
Zeleninové banány opravdu existují!
Upozornil mě na to uživatel Heavy66.
Jmenují se Plantain a užívají se k tepelné úpravě. Myslela jsem si, ze se výraz objevil v knize jako chyba autokorekce a mělo tam být zelené banány.
Muj přehmat mě vlastně potěšil.
Poučila jsem se o Plantainech. Až budu příště zase pochybovat, tak to radši hodím do Googlu.
Hlavně jsem zjistila, ze to, co si tady napíšu opravdu někdo přečte.
Děkuji Heavy66!


Zkusila jsem vystoupit ze své komfortní zóny a nebyl to vydařený pokus.
Pro hlavní hrdinku se mi špatně hledal nějaký ždibíček soucitu. Holka, co otěhotní ve čtrnácti, si potichu poplakává nad možnostmi, které ztratila. Dle jejích slov je pro ni dítě celý svět, ale zároveň není schopná ji oslovovat jménem, pořád jen Holčička toto, Holčička tamto, což působí spíš dojmem, jakoby spíš pro ni děcko bylo něco, co se v jejím životě ještě pevně neukotvilo.
Milé byly zmínky rozličných jídel a koření a pár receptů. Jinak děj, pointa, zápletka... o tom se nedá moc mluvit.


Pořád přemýšlím zda dát 2 nebo 3 hvězdičky. Knížka byla taková plytká, hlavní postava mi nebyla moc sympatická a nedokázala jsem se vžít do její situace. Také mi vadilo když svou dceru oslovovala Holčičko místo aby ji říkala jménem.
Super byly krátké kapitoly a nádherná obálka ale co se příběhu týče... Pro někoho jako oddechová kniha ve které se nic moc neděje to je asi fajn. Znovu bych si ji ale asi nepřečetla.


Kniha se mi moc líbila, skvěle se četla díky krátkým a svižným kapitolám. Bylo super, že kniha byla obohacená o vaření, milovníci kuchyně si určitě přijdou na své. Jediné co tak jako máma sem nepochopila, proč své dceři neříká křestním jménem. Ale rozhodně můžu doporučit.


Lepších 3,5*/5*. Krásná obálka, kniha se skvěle a svižně četla díky krátkým kapitolám. Velice se mi libilo prostředí kuchyně. Celkově mi ale přišlo, že to vážnější téma klouzá tak nějak po povrchu a nedokázala jsem si oblíbit hlavní postavu. Ostatní postavy mi přišli zajímavější a sympatičtější. Jako milou a voňavou oddechovku doporočuji a taky ji doporučuji kvůli tomu, že vám dá chuť něco vařit a to podle sebe!


Četla jsem v angličtině a teda oslovení Babygirl bylo strašný. Jinak se mi to líbilo, krátké kapitoly, děj ubíhal svižně a bylo to celé takové milé.


Anotace mě zaujala, krátké kapitoly vyhovují, ale asi jsem čekala prostě víc. Mladá maminka, studentka Emoni, nemá díky mateřství na růžích ustláno. Spolu s babičkou se stará o svoji dceru, chodí do školy, přivydělává si v práci a sní svůj sen o prosazení se v kulinářských kruzích. Oslovení Holčičko mi stejně jako spoustě dalších čtenářů nesedělo. Za mě průměr.


Tahle kniha byla pohlazením po duši. Líbila se mi odvaha a touha jít si za svým i přes strach a četné překážky. Emoni byla dívkou, která toho měla za sebou hodně. Rozhodla se vydržet a dát světu nový život. Kniha se mi četla dobře a byla milým odreagováním od všedního stresu. Hvězdu strhávám za věčné oslovování ,,Holčičko", to mi opravdu v knize nesedělo a budilo ve mně divný pocit.


Tato kniha je úžasná a po jejím dokončení jsem byla tak trochu smutná, protože prostě ten úžasný zážitek z knihy skončil.


Nádherná obálka, která upoutá na první pohled. Ideální oddechovka, když chce člověk na chvíli opustit realitu. Děj knížky je sice předvídatelný, ale i tak jsem si čtení užila. A to už nejsem dávno cílovka. Hlavní hrdinka (Emoni) to v životě rozhodně nemá jednoduché - velmi mladá matka, která bojuje se stereotypy, se školními povinnostmi, pracovními povinnostmi, a přesto je odhodlaná jít si za svými snem. Konec je sice hodně pohádkový, kdy se v podstatě Emoni splní všechna přání, ale na druhou stranu proč ne, je hezké vidět, že když se člověk bude snažit, tak žádný úkol není příliš těžký, žádná překážka dosti vysoká na to, aby člověk nemohl dosáhnout toho, co chce.


Na knihu jsem se moc těšila. Velmi mě nalákala obálka, ale to je na tom tak jediné dobré. Knihu jsem četla hrozně dlouho. Hlavní hrdinka mi nesedla, rozčilovalo mě, že svou dceru neoslovuje jménem ale "Holčičko". Autorka se snažila popsat teenagerku, která to v životě nemá lehké, ale konec dopadl stejně jak v pohádce.


Tohle bylo přesně to, co jsem potřebovala - příjemnou oddychovku s pomalejší romantickou linkou provoněnou špetkou skořice a příběh s nádechem španělské kultury, který se točil kolem jídla.
Příběh byl krásně a realisticky vykreslený, bez různých přetvářek a klišé, stejně tak, jako tamní prostřední a lidé. A to se mi právě na knížce líbilo nejvíce. Byla jsem také moc ráda, že jsem se dozvěděla zase něco víc o vaření, protože stejně jako hlavní hrdinka Emoni, ráda v kuchyni pořád něco dělám a vždy si recepty upravuji podle sebe :).


Kniha mě neoslovila. Jedná se o klasický Young adult žánr, který mi seděl tak do patnácti, teď se do něj nedokážu začíst. Emoni je typická středoškolačka, která však řeší trochu jiné problémy, než její spolužačky - má malou dceru, musí pracovat, a do toho má ještě sen o vaření. Děj mi přišel jaksi nepřirozený, s Emoni jsem se nestotožnila, a proto mě kniha nebavila. Kniha je ale psaná poměrně hezky, má krátké kapitoly, a pro někoho může být odpočinkovou četbou. Mně však kniha nesedla dějově.


Já musím Se špetkou skořice opravdu moc pochválit. :-)
Je to krásná a čtivá romantika provoněná vařením. Čtivosti pomáhají i kraťoučké kapitoly a svižný styl psaní, ale zase kvůli tomu trochu utrpěla psychologie postav. Jediné co bych vytekla je to, jak Emoni říkala své dceři Holčičko. To mi pak trochu trhalo oči, ale tak přežiju to, no ;-)


Krásná obálka a moc pěkný příběh, ale co mě neskutečně štvalo je to oslovení "Holčičko" už ji pak na to upozorňovala i matka Tyroneho, pak holčička ani neví jak se jmenuje a to na začátku popisuje jaké jméno ji dala a proč - to je pěkné a to chválím, ale proto ta jedna hvězda dolů a to jsem ještě přimhouřila obě oči :):)


Tahle kniha mi moc nesedla. Je typickým příkladem young adult a znovu mě utvrdila v tom, že bych tenhle žánr měla definitivně opustit. Hlavní postavě Emoni se v patnácti narodila dcera, kterou teď vychovává spolu se svojí babičkou. Do toho chodí do školy, pracuje a ještě de snaží věnovat své vášni - vaření. Celá tahle kniha mi prostě přišla neuvěřitelná, nereálná. Celý ten příběh na mě působil až nevěrohodně. A měla jsem s tím problém celou dobu, kdy jsem knihu četla. Navíc pak se do toho ještě zamotá Emonin nápadník, kterému se dlouho brání a pak během pár týdnů udělá další velmi nevěrohodné rozhodnutí.
Co se ale musí knize nechat je příběh, který je velmi dobře vystavěn. Krásně postupně graduje a konec je uzavřený a trochu jako z pohádky. To je ale bohužel další dost nevěrohodná věc. V reálném životě to takhle moc často nekončí.
Postavy jsou velmi dobře vykreslené a hlavní hrdinka mi byla docela sympatická až na to jedno dost zvláštní rozhodnutí na konci knihy.
Celkově bych to asi shrnula tak, že je to velmi oddechová kniha, u které vypnete a začtete se vlastně do zajímavější pohádky, kde se hlavní hrdince všechno daří a všechno dobře dopadne. Taková moderní pohádka.


Mám velký problém s oslovením "Holčičko"! To bylo něco... neosobní a uchylný. Brrr... Celkově mne kniha neoslovila, čekala jsem jiný příběh. Tedy takový, kde se mladinká matka pere s životem, protože je na spoustu věcí sama. A nene, nebylo tomu tak...
Vlastně to vůbec nebylo špatné! Díky krátkým kapitolám se knížka moc hezky četla a hyvilo mě to. Tak nějak bylo jasné kam se děj bude ubíhat ale stejně jsem si to celkem užila. Hlavní hrdinka byla fajn, ještě jsem nečetla o náctileté matce a bylo to dobře zpracované. Ostatní postavy taky super ale celkově mi vlastně přišlo, že se knížka nikam neposunula a některé věci se nedořešily.... 3,5/5*