Se starou gardou na Peleliu a Okinawě
Eugene B. Sledge
Eugene Bondurant Sledge narukoval jako mladík k americké námořní pěchotě a v letech 1943-46 sloužil v Tichomoří, kde absolvoval dvě krvavé bitvy pacifického bojiště: na Peleliu a na Okinawě. Jeho paměti jsou pozoruhodným osobním záznamem událostí 2. světové války z pozice prostého vojáka. Kniha E. B. Sledge byla jednou z předloh dokumentárního seriálu Pacifik. Vzpomínky příslušníka americké námořní pěchoty na bojové operace v Tichomoří za 2. světové války.... celý text
Válečné Biografie a memoáry Vojenství
Vydáno: 2010 , Universum (ČR)Originální název:
With the Old Breed: At Peleliu and Okinawa, 2007
více info...
Přidat komentář
Vynikající svědectví jednoho obyčejného frontového vojáka o tom, jak hrozné byly boje s Japonci v Tichomoří. Bez příkras, se vším marasmem co válka obnáší Sledgehammer servíruje beznaděj i odhodlání USMC forces, od jejich výcviku až do konce bojů v srpnu 1945.
Předpokládám, že většina lidí, která se dostane k této knížce, má zhlédnutý seriál The Pacific. Což podle mě není vůbec na škodu, protože se v tomto případě obě média (kniha i seriál) skvěle doplňují. Seriál mimo jiné zachycuje audiovizuální stránku války a knížka zase dává větší náhled do vnitřního přemítání vojáků a popisuje věci, které nemohou být v seriálu z různých důvodů zobrazeny. Alespoň já jsem se necítil nijak "ochuzený" v tom ohledu, že jsem znal filmové/seriálové zpracování dopředu, jako tomu bylo u jiných titulů.
Eugene Sledge je inteligentní a vnímavý 20+letý kluk pocházející ze zajištěné rodiny z amerického jihu, který se rozhodne dobrovolně narukovat k námořní pěchotě. Knížka je rozdělena na dvě části, první část se věnuje jeho vojenské přípravě a následně "opomíjené" operaci na Peleliu, která víceméně odpovídá seriálovému zpracování, takže se setkáme se "starými známými" jako je Snafu, Burgin, kapitán Ack Ack, gunny Haney nebo Hillbilly. Druhá část je zaměřena na boje na Okinawě, poslední velkou bitvu ve WWII, a zde se naopak seriál odchýlil od knižní předlohy výrazně (což je podle mě na jednu stranu i trochu škoda, protože jsme tak v seriálu přišli o ikonické postavy jako poručík Mac).
Popis událostí je střízlivý a naturalistický, bez patosu, sem tam je proložený vtipnou epizodou, ale celkově dává tušit všudypřítomné hrůzy války, smrt, vyčerpání, nedostatek spánku, špínu, nepohodlí. Výmluvné je i to, že přestože Eugene jako jeden z mála z jeho jednotky přežije bitvy na Peleliu a Okinawě bez (fyzického) zranění, nějaké optimistické vyznění v knize absentuje.
Doporučuju.
Vynikající kniha bez příkras a bez nalhávání čtenáři, což oceňuji ze všeho nejvíc. Válka v Pacifiku je zde popsána dost intenzivně i s mnohými, jinde nevyřčenými, detaily. Řekl bych, že do války chtěl do té doby, než válku poznal na vlastní kůži.
Pre mňa asi lepšia kniha ako vynikajúce Bratrstvo neohrožených, ktoré bolo famózne. Je vidieť, že kniha je písaná nie spisovateľom, ale obyčajným vojakom, ktorý si prešiel všetkými hrôzami pacifického bojiska, kde čelil nielen Japoncom, ale všadeprítomnej smrti, rôznym chorobám, špine či veľkým krabom. Prečítal som už niekoľko spomienok na vojnu ale tieto sú najbrutálnejšie a kniha sa radí medzi tie najlepšie s vojnovou tematikou.
Jde o osobní záznamy a vyprávění autora, který velmi podrobně popisuje surové boje v Pacifiku ze svého osobního pohledu amerického kluka. Boje a pocity jsou velmi sugestivně popsány, kniha se čte sama. Už je to zde jednou někým uvedeno, ale neodpustím si tuto větu z knihy znovu citovat. Autor svým autentickým vyprávěním této větě, která se říká mezi vojáky dává nadčasovost a pravdivost.
„Jestli je ti země dost dobrá, abys v ní žil, je dost dobrá, abys za ní i bojoval".
Výsady jdou ruku v ruce s povinnostmi.
Inspirovan serialem Pacifik jsem se tak dostal k jedne z puvodnich knih, kterou HBO prevedlo do filmove podoby. Bitva o Peleliu je podrobne popsana v Hubackove knize Boj o Filipiny, coz je vlastne moje prvni prectena kniha o valce v Pacifiku. Zaroven Hubackova pacificka serie konci bitvou o Okinawu. Vsechny tyto zalezitosti spojuje spisovatel, a zaroven zucastnena postava, vojin Sledge. Na jeho zivote je asi nejneuveretelnejsi fakt, ze oba tyto strasne masakry prezil. Muzu jenom doporucit kterykoliv z techto zdroju a pak slibit ze budete cist ci sledovat tyto udalosti se zatajenym dechem.
Jedna z najlepších kníh s vojnovou tématikou. Osobné vyznanie a opis "zážitkov" na tichomorských ostrovoch Peleliu a Okinawa vojaka Sledgehammera boli jednoducho osobné a úprimné a stojí za to si túto knihu prečítať. AJ
"Jestli je ti země dost dobrá, abys v ní žil, je dost dobrá, abys za ní i bojoval."
Stejně jako u všech ostatních knih na toto téma je vidět, jak jsme téměř nevděční k lidem, kteří bojují a umírají za dobro naše i dobro jiných.
Triatlon válečné literatury jsem ukončil tímto osobitým vyprávěním druhé světové války. Bitvy o Peleliu a Okinawu jsem jako laik neznal. Znám ty hlavní bitevní vřavy spíše z her a filmů, ale hrůzy války mi nebyly nikdy po chuti. Historické memoáry taky moc nemusím, ale když mi byla doporučena a zapůjčena tato kniha líčící válku z pohledu první osoby (FPS :-)) pustil jsem se do ní a nebyl jsem zklamán. Myšlenkové pochody obyčejného pěšáka jsou doplněny základními fakty o bitvách a americké armádě obecně. Občas jsem kroutil hlavou, protože mi přišlo, že hlavní protagonista je takový ten správný mariňák, který má prozíravost generála, všechno ví a nikdy se nemýlí, ale po pár řádcích vysvětluje jak si málem nadělal do gatí, což jeho postavu stylizuje do pochopitelného postoje. Byla to moje třetí kniha v řadě, která se víceméně týká válečných konfliktů a musím říct, že mi bohatě stačilo. Dám si zase nějakou knížku o lásce :-) Rozhodně je potřeba přečíst něco podobného, abychom si uvědomili, že válku opravdu nechceme. I když se s mottem osobně neztotožňují, přijde mi jako věčné zakončení komentáře, proto mi dovolte parafrázovat konečnou myšlenku knihy: Pokud je ti země dobrá abys v ní žil, je ti dobrá abys za ni bojoval.
Eugene B. Sledge je opravdu dobrej, že to co zažil dokázal dostat na papír. Zážitek znásobuje to že bojoval v Pacifiku ve stejnym věku jako teď já studuju vejšku a nedovedu si to vůbec představit. Má můj obdiv taky za to, že vlastně do boje nemusel jako obyčejný vojín.
Druhá světová válka mně nikdy nepřestane zajímat a tohle je fakt skvělá knížka která vám to přiblíží. Nejsou to fakta, jsou to zážitky z první lajny a o to je to tvrdší čtení.
Těžko si vzpomínám na případ, kdy by mi kniha tak vyhovovala, co se týče popisu bojů, akce i náročnosti v daném konfliktu. Ani má nejoblíbenější kniha Bratrstvo neohrožených nepopisuje válku tak syrovým způsobem. Eugene Sledge se ve svém pokročilém věku nebál napsat něco, co vybočuje a to se mi líbilo. Mám rád tyhle nenápadné knihy, o kterých moc lidí neví, ale o to více přinese překvapení a nového pohledu na daný konflikt.
Jedna z nejlepších knih popisující boje 2. světové války v Pacifiku. Možná se vám v některých pasážích zvedne lidově řečeno 'kufr' , ale tak to prostě bylo a je super, že to takhle bez obalu umí i někdo napsat. Klobouk dolů....před všemi, kdo něco takového podstoupili...zaslouží si náš respekt.
Nebýt seriálu Pacifik, asi bych tuto knihu nikdy neobjevil - a byla by to velká škoda. Doporučuji k přečtení všem dnešním "humanistům", kteří dnešní optikou tak rádi hodnotí rozhodnutí učiněná na konci druhé světové války.
Kniha se shání velmi těžko - bylo vydáno v malém nákladu.