Poslední templář
Raymond Khoury
Poslední templář série
1. díl >
Akkon, 1291. Zatímco poslední křesťanská bašta neodvratně padá do rukou muslimům, hrstce templářů se podaří prchnout se záhadnou truhlou, kterou jim svěřil umírající velmistr řádu. New York, současnost. V Metropolitním muzeu probíhá vernisáž výstavy Poklady Vatikánu. Uprostřed ceremoniálu do budovy vtrhnou čtyři muži v templářském odění a brutálně zlikvidují každého, kdo jim vstoupí do cesty. Archeoložka Tess Chaykinová z úkrytu zděšeně přihlíží, jak vůdce nájezdníků bere z vitríny jakýsi podivný předmět, utrousí několik latinských slov a vzápětí se svými druhy mizí v ulicích. Vyšetřováním je pověřen tým FBI v čele se Seanem Reillym. Mrtvých přibývá a je stále zřejmější, že ukradený předmět hraje v případu klíčovou roli. Sean a korunní svědkyně Tess jsou vtaženi do ponuré a tajemné historie templářského řádu. Na každém kroku jim jde o život, protože někdo se chce postarat, aby dávná tajemství zůstala navždy pohřbena. A není divu, protože tato tajemství by mohla otřást samotnými základy křesťanské víry a vést k odhalení faktů, které církev úzkostlivě tajila celé dva tisíce let.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2006 , DominoOriginální název:
The last templar, 2004
více info...
Přidat komentář
Ze všech pastišů Da Vinciho kódu mi tenhle přišel nejslabší, třebaže nedosahuje „kvalit“ Paula Christophera. Jenže ten, i když je literárně horší, alespoň nadchne otevřenou brakovostí. Oproti tomu Raymond Khoury se bere smrtelně vážně, přestože pracuje s obehranými motivy a jeho konspirační teorie by neobstála ani jako novinářská kachna.
Přitom začátek je hodně povedený, mystikou opředený masakr uprostřed velkoměsta, to je něco, co zaujme. Jenže pak akce začne ustupovat lacinému pitvání toho, jak za všechno může církev, a mé nadšení začalo upadat. Zatímco Dan Brown dokázal zaujmout chytrými disputacemi na obhajobu víry, ty Khouryho jsou z mého pohledu jednoduše dětinské. A není to jen o otázkách náboženství, které se táhnou málem celou druhou půlkou románu, autor selhává i v uvěřitelnosti co se jednání postav týče, až to chvílemi hraničí s latinskoamerickým melodramatem. Nehledě na dosti kostrbatý děj, jehož logika při zpětném pohledu (a po odfláknutém finále) postrádá drobet na smyslu.
Bavilo mě to a docela dost. Raymond se zařadil k mým oblíbeným spisovatelům právě touto knihou. Když jsem viděla syna, jak knihu hltá v jednom kuse, nedalo mi to, abych se ,,nepodívala" o co vlastně jde :) a děkuji mu za tuto inspiraci. :)
Moc se mi líbila, je štěstí, že jsem ji četla před Šifrou..., protože by mi přišla slabší. Na rozjezd v takovém žánru je ale perfektní.
Pominu-li trochu zbytečně spektakulární začátek, je to celkem příjemná kniha. Hlavně oceňuji, že se Khourymu podařilo zvládnout inteligentní zakončení příběhu, čož nebývá u těchto tajemných příběhů tak časté.
ako píše Uberto Eco - blázon sa dá pozanť toho - že nakoniec aj tak vyrukuje s Templármi. ako-tak sa to dá čítať, má to prvky pútavosti. ale celé je to riadny paškvil.
Opět autor,který vtáhne čtenáře do děje a člověk se nemůže od knihy odtrhnout a ráno je pak krutý,ale stálo to za to...
Prostředek knihy jsem přečetla jedním dechem a pomíjela jsem ten fakt, že kniha je podle mě psána přesně podle šablony knih Dana Browna. Nicméně mi začaly vadit nesmysly, které se s koncem objevují. Loď ztroskotá a moře vyplaví ten zásadní objekt zrovna na pláž na kterou se jde hlavní postava projít? Nebo kóma ze kterého se probere během týdne přestože lékař předpokládá mnohem delší trvání? Já nevím, prostě mi tam vadilo tolik těch absurdit, že se mi úplně znechutilo knihu číst. Ale špatné to nebylo, až na ten zabitý konec.
Kdysi jsem viděl film, nyní četl. Místy zbytečně protahované, ale jinak se mi kniha jako oddechovka líbila
. Už od začátku se čtenář těší na strhující rozluštění záhady, ale minimálně já jsem byl ke konci opravdu hodně zklamán. Autorova představa o náboženství a stejně tak jeho "ohromná záhada" jsou opravdu dost slabé.
Ale abych nebyl jenom kritický, musím přiznat, že v určitých místech jsem se opravdu nenudil, příběh mě vtáhnul a nepustil, dokud jsem kapitolu nedočetl. A jelikož mě vše co souvisí s historií vždy lákalo, moc mě v knize bavily 'dějepisné vsuvky', kterými autor děj zase o něco oživil. Jakmile pan Khoury napíše knihu, ve které
Zbytek recenze: http://annox.blog.cz/1312/posledni-templar-recenze
Po Da Vinciho kódu se objevila spousta podobně zaměřených knih, ale stejně se mi kniha libila a někdy se k ní vrátím.
Ráda čtu knížky tohoto druhy :) historie prolínající se do současnosti. Super čtení. U mě je to za pět hvězd :)
Tohle dílo mě zaujalo (jak jinak,než v naší knihovně) nejdříve hlavně svojí obálkou. Navíc podobná tématika jako u Šifry. No,konec konců,ono to se šifrou bylo víc než podobné,jak schéma,téma,tak čtivost a spád děje. Akorát mi to přišlo ke konci trochu nedotažené. Ale jako kniha,která je Šifrou určitě inspirovaná,dobré. Takže,jak říkám,pokud vás baví tyhle témata,doporučuju.
Knížka se mi moc líbila. Příběh byl velice poutavý a napínavý, téměř nenechal odpočinout. Hltala jsem stránku za stránkou. Líbilo se mi jak se to prolínalo s vyprávěním z minulosti a jak to do sebe celé nakonec zapadlo. A hlavní hrdinové byli bezvadní.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno záhady archeologové FBI krádeže a loupeže dobrodružné romány templáři
Autorovy další knížky
2006 | Poslední templář |
2010 | Znamení / Steve a já / Krasojezdkyně / Zatvrzelci |
2007 | Svatyně |
2012 | Ďáblův elixír |
2011 | Spása templářů |
velmi čtivá kniha, ráda se k ní někdy opět vrátím:)