Jen aby, řekla moje žena
Michael Třeštík
Sebeironické postřehy série
1. díl >
Občas potkám lidi, kteří říkají, že nejsou na Fejsbuku. Připojí k tomu vždycky zdůvodnění, ze kterého vyplývá, že já jsem debil. Co já už přečetl knih o duševní práci. Jak má být optimistické prostředí, ergonomicky správné sezení, čistý vzduch a kdo ví co ještě, a stejně všechno důležité jsem zatím vymyslel při cigáru zmáčknutý na stoličce mezi zdí a vanou v koupelně. Dřív jsem si kladl spousty otázek, ale jak jsem zrál, tak se jednotlivé dílčí otázky spojovaly do otázek obecnějších, ty pak do ještě obecnějších, až zbyla jen jedna úplně základní: Kde mám brejle?... celý text
Přidat komentář
Příjemné odpočinkové čtení na ukrácení dlouhého času. Pan Třeštík mě prostě baví. A některé texty jsem si vypsala, jak mi přišly geniální.
Facebookové statusy Michaela Třeštíka sleduji už dlouho, ale takto koncentrovaně v knížce byly snad ještě lepší. Krátké úryvky ze života umělce, manžela i dědečka, který je na svůj věk prostě strašně cool a umí si ze sebe udělat srandu za každé situace. Hned několik statusů mi zůstane v hlavě ještě dlouho.
"Když se mužský dostanou do andropauzy,..." - doplňte sami. Já se dočetla, že mimo jiné prý ztrácejí půdu pod nohama a jsou apatičtí. V každém případě je to s nimi se všemi těžké. Ale! Jsou tací, kteří se na sebe dívají se sebeironií, nacházejí humor v běžných situacích (nebo novinových titulcích, to mě obzvlášť bavilo), díky svým vnoučatům získávají nejen další rozměr, ale i nový zdroj laskavého pohledu na svět, zkrátka mají rádi jak svět, tak sami sebe - a hlavně o tom dokážou psát. A za sebe musím poděkovat nejen za tohle všechno, ale i za formát knížky, neboť FB se zatím úspěšně vyhýbám. Bezvadné počtení.
Kniha byla fajn, místy jsem se smála tak nahlas, že mě manžel chodil kontrolovat, jestli jsem se už opravdu nezbláznila. Doporučuji
Už dlouho jsem se nepobavila tak jako při čtení této knížečky. Já, člověk téměř vždy tichý, jsem se smála nahlas!
Rychlé, úsměvné - a plytké čtení. Na FB to bylo určitě zábavné, ale na celou knihu tohle není. Přestože se autor jakoby svěřuje se svým životem, svoje skutečné zážitky a pocity důsledně tají. Nechce se mi věřit, že jeho jediným problémem je rozhodnout se, zda a jaké malířské vybavení si koupit. Ale pokud je tomu skutečně tak, pak se panu Třeštíkovi omlouvám a srdečně gratuluji.
Neskutečně vtipné, sarkastické, sebeironické postřehy, komentáře, statusy. Hned jsem si pana Třeštíka lajkla na FB a jdu pátrat po jeho dalších knížkách.
Statusy pana Třeštíka sleduji na FB. Vždy se náramně bavím a těším se na zveřejnění dalšího. Bohužel takhle zhuštěně ty jeho postřehy ztrácí na kráse, to se přeci musí pomalinku dávkovat.
Dám plné body, pan Třeštík mě potěšil a pobavil. Pro ty, co mají rádi dobrý humor a deníkové zápisky, komentující i současné dění, je to to pravé. Některé postřehy byly opravdu skvostné, některé zase záměrně přitroublé. Jen asi tři jsem nepochopila :) Oceňuji ty "krutě" sebeironické. A ty typicky (zde roztomile) mužské. Díky za všechny s fenkou Bais (a s paní Třeštíkovou.)
Výborně jsem se pobavila, i když jsem myslela, že knihy tohoto tématu jsou již vyčerpány ( např. Muž jménem Ove, Tajný deník Henrika Groena). Autor je svým zpracováním velice originální a jeho pojetí si mne získalo natolik, že se hodlám pustit i do jeho dalších knih. Jsem moc zvědavá, co na mne čeká za překvapení.
Tak tedy..... říká se veselá mysl půl zdraví, smích léčí, no znáte to. Já jsem při čtení knihy málem přišla o život. Smála jsem se tak, že to zcela jistě bylo zdraví škodlivé. Naprosto vysílená a rozbolavělá, napomínaná manželem, ať se proboha uklidním.
To tedy byl zážitek. A přitom taková blbost, knížka plná statusů :)
Humor použitý v knize je kousavý a trefný, ale časem vyprchává, pokud nemáte správnou souvislost. Velkou slabinou knihy je, že neobsahuje nějaké souvislejší celky textu, spíše se pohybujeme na úrovni odstavců. To ji paradoxně setřásá na zem, ale na druhou stranu je kniha výtečná pro nepravidelné čtení, třeba do MHD.
Sledujeme zápisky muže snažícího se vypořádat se se současným světem, kterému částečně nerozumí a vnímá jej zprostředkovaně pomocí své rodiny a svých koníčků. Částečně lze vysledovat i roli "první dámy" tj. situace, kdy je partner v určitých situacích slavnější než on a často ho lidé znají jako toho, co je manželem toho slavnějšího.
Pak se na knihu můžete dívat jako na zápisky důchodce, jakých znáte ve svém okolí určitě dost. Jenže tohle je důchodce nadmíru aktivní, se psem, vnoučaty a nezvyklým koníčkem. Ale zase se z role důchodce vymaní ve chvíli, kdy si "jen tak" pořídí nákup a tablet. To řada důchodců nikdy neudělá.
Je to zábavné sledovat, jak na sebe dokáže člověk "prásknout" spoustu věcí a zároveň si ponechat svou důstojnost.
Jelikož nevlastním účet na žádné sociální síti, byla jsem ze začátku velmi zmatena. Pak jsem si nechala vysvětlit "status na FB" a konečně jsem vše trochu pochopila. Jazyk má pan Třeštík opravdu skvělý, takže jsem se nakonec velmi bavila.
Ještě se nestalo, abych hodnotila knížku, kterou ještě nemám dočtenou. Včera večer jsem ji začala číst a takhle královsky jsem se už dlouho nebavila. Humor pana spisovatele je mi blízký a je často i překvapivý. Jeho vyjadřování je přitom lidské, myslím si, že každý se tam může najít. Já bych dala i 10 hvězdiček kdybych mohla. Opravdu super a těším se, až ji dnes dočtu. Tedy vlastně netěším, protože bude konec.
P.S. Je opravdu nebezpečné číst ji mezi nic netušícími lidmi. Člověk se směje, často i vybuchuje smíchem a má touhu to přečíst dál, aby se smáli i ostatní
Úžasná kniha, jen nedoporučuji číst na veřejnosti, v metru na mě koukají jako na blázna :)
"Vždycky je mi divné, když dostanu skvělý, opravdu výborný nápad, a on mi pak dává výhradně naprosto debilní výsledky." (s. 80) Humor Michala Třeštíka je mi opravdu blízký, jeho nadhled, umění ironizovat sebe sama. Nicméně doma bych ho nechtěla. Snědl by mi všechny moje kešu oříšky :-).
Chcete knížku během které nebudete nic řešit a jen se zasmějete ? Tak takhle knížka je přesně pro Vás :-D Doopravdy pobavilo, určitě si z ní zase ve chvilkách špatných nálad ráda počtu :)
Štítky knihy
eseje muži humor stáří fejetony manželství Facebook společnost závislosti
Autorovy další knížky
2014 | Komu zvoní mobil |
2013 | Chceš-li rozesmát pánaboha |
2017 | Jen aby, řekla moje žena |
2020 | Katka |
2011 | Umění vnímat umění: Guerilla writing about art |
V téhle knížce buď čtenář ten humor vidí a pobaví se - nebo nevidí a kritizuje..... :-) Já patřím do té první skupiny a i když jsem si představovala, že si přečtu jen pár náhodně nalistovaných úryvků, četla jsem od začátku do konce. A bylo to bezva :-)