Jen aby, řekla moje žena
Michael Třeštík
Sebeironické postřehy série
1. díl >
Občas potkám lidi, kteří říkají, že nejsou na Fejsbuku. Připojí k tomu vždycky zdůvodnění, ze kterého vyplývá, že já jsem debil. Co já už přečetl knih o duševní práci. Jak má být optimistické prostředí, ergonomicky správné sezení, čistý vzduch a kdo ví co ještě, a stejně všechno důležité jsem zatím vymyslel při cigáru zmáčknutý na stoličce mezi zdí a vanou v koupelně. Dřív jsem si kladl spousty otázek, ale jak jsem zrál, tak se jednotlivé dílčí otázky spojovaly do otázek obecnějších, ty pak do ještě obecnějších, až zbyla jen jedna úplně základní: Kde mám brejle?... celý text
Přidat komentář
Za mě naprosté nadšení, knížku nechávám na nočním stolku vedle Saturnina pro případ, kdyby mi bylo smutno a potřebovala bych si spravit náladu. Musela jsem jich koupit už několik a rozdávám je jako dárky.
Dlouho, hodně dlouho jsem se na knihy pana Třeštíka chystala. Tahle je první na kterou konečně došlo. Teda jak já se pobavila. Nad některými jeho postřehy jsem se smála nahlas. Pár čtenářů zde píše, že tyto statusy měli zůstat na Facebooku. Já teda sobecky přiznávám, že jsem ráda, že nezůstaly. Číst na Facebooku mne nebaví, mám ráda šustění stránek knihy při listování. A ta vůně knížek je úžasná /ovšem čichám jenom k novým/.
Knížku jsem měla půjčenou.Při čtení jsem si začala dělat výpisky. Přestala jsem brzy, vypadalo to, že opíšu většinu knihy. Tak si ji tedy musím koupit. Michael Třeštík totiž stvořil lék na různé "nenálady" jako je splín, vztek,smutek ... ( každý si dosaďte podle svého). A čtení při nemoci vás napůl uzdraví.
Přidávám si pana Třeštíka do oblíbených autorů. Nejen pro jeho umění vyvolat dobrou náladu, také proto, že má rád poezii, fidorky a kešu oříšky. Já taky.
Ještě malá ochutnávka z knihy.
Teď jsem si uvědomil, jak přesné a výstižné je rčení "hnutí mysli". Mysl je nějak normálně nastavená, tiše vrčí, a najednou bum, něco se pohne a během desetiny vteřiny mysl vrčí úplně jinak. Otevírám ledničku, sahám pro jogurt, najednou bum a naleju si panáka.
Sedím, myslím si, že je úterý jedenáct hodin, a najednou slyším, že odbíjejí poledne. Sakra, říkal jsem si, to budu mít švicuňk. A to jsem ještě ani nevěděl, že už je středa.
Svlékám si mikinu, ale nemůžu ruku vytáhnout z rukávu, protože ji mám sevřenou v pěst. Ale nemůžu tu pěst rozevřít, protože ji mám plnou oříšků kešu a nechci, aby to moje žena viděla. Infarktová situace.
Zábavná, příjemná oddychovka. U něčeho se zasmějete, u něčeho pousmějete, většinu zapomenete. Mi to připomínalo Fulghuma, jen o dost ironičtějšího. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že jde o (skutečně vydařené, promyšlené, vtipné) statusy, které měly zůstat na facebooku a nebylo nutné je přepisovat do knížky. Nicméně to bylo velmi hezké a pohodové čtení a proto doporučuji.
Čtu již druhou publikaci tohoto autora, opět jsem se moc pobavil a poučil, jeho vtipná pojetí situací a jejich glosování mi vyhovuje. jsem spokojen
No...tyhle facebookové příspěvky, ačkoli někdy opravdu vtipné, v knížce prostě nevyznějí. Navíc jsou občas vázané na určitou událost, která se stala před lety a člověk už si ani pořádně nevzpomene, co to bylo, takže to ztrácí vtip. Tahle knížka se musí rozhodně dávkovat, ale za mě by to mělo zůstat online.
152 stran krátkých nebo úplně kratičkých komentářů sepsaných tak, jak šel život. Některé jsou moudré, některé vtipné, z některých mrazí, některé jsou trefné a některé jen jsou. Ze všech ale dýchá nadhled, moudrost a lehká ironie intelektuála, který už si lecčím prošel.
---
"Letní čas, no dobře. S jednou hodinou opravdu nebudu mít problém. Moje vnitřní biologické hodiny se v noci občas posunou třeba z úterý na čtvrtek a ani si toho nevšimnu."
---
"Soused přišel vrátit štafle, tak jsme zase trochu popovídali. Nedozvěděl jsem se nic, ale asi dvanáctkrát."
---
"Nevím, ale myslím, že ani Rembrandt, ani Picasso takovou kresbu nenakreslili, abych měl potřebu se s ní do konce života denně konfrontovat. Tolik můj názor na tetování."
---
"Na zemi leží zmuchlaný papírek. Musím ho zvednout, říkám si, furt ale ne a ne. Tak až půjdu kolem, říkal jsem si. Šel jsem kolem několikrát, ale nebylo to nic platné. Teď si říkám, že ho zvednu, až půjdu kolem a budu náhodou zrovna ohnutý."
Vtipné čtení, ideální do MHD nebo, autor promine, na toaletu. Doporučuju číst po malých dávkách. Logicky. Na Facebooku byste si taky v kuse nečetli něčí statusy za posledních pět let.
Zábavná sbírka aforismů, komentářů, postřehů ze života autora. I když asi 20% z nich mi bylo k ničemu, zbytek splnil svůj účel. Na ukázku dva, které mě asi nejvíc pobavili:
"Četl jsem teď informaci, že přestože je štíhlounká, ani jí (XY) se nevyhýbá celulitida. Bojím se, abych si to zbytečně nezapamatoval."
"Moje žena mi přivezla speciální veganský chléb, úplně čistý, dokonce ani droždí v něm prý nebylo. S vepřovou paštikou se dal docela jíst."
Opravdu zábavná a chytrá kniha. Třeštíkův suchý humor je neskutečný.
Ve svých statusech využívá i zajímavou skladbu slov, přehazuje podstatná jména s přídavnými ("...a kolem letí vosa nějáká blbá...") což má překvapivě humorný výsledek.
"Mol. Na zdi. Nechci na ní udělat flek. Vezmu ho ze stran mezi prsty, zmáčknu a otřu o kalhoty. A on odletí. Sakra, jak je tohle konstrukčně možné?"
Zřejmě posbírané statusy pana Třeštíka z facebooku po dobu několika let; volně oddělené číslicemi, v nichž lze tušit jednotlivé měsíce, roky jsem bohužel nerozluštila. Bylo by se ale hodilo, protože mnohé statusy reagují na aktuální dění a pak úplně nejsem v obraze.
Zprvu jsem byla nadšená, příjemný humor, hlavně scénky se psem mi byly blízké. Později už si člověk tak nějak zvykne. Opravdu škoda, že ke knize nejsou přiloženy ukázky autorových malířských počinů, o kterých se tak často zmiňuje; ještě že máme googla. No byla jsem z výsledků hledání velmi překvapena :-))
"Koupil jsem si nový dávkovač léků, takový akorát do ruky. Jsem zvědav, komu prvnímu se z něj budu snažit zavolat."
Pana Třeštíka miluju (a obdivuju za to, jak umí psát), takže jsem tuhle knížku četla všude, abych si zlepšila náladu (nebo klidně celý den)! A upřímně jsem nechtěla, aby skončila. Už hledám další, které by mi do knihovny přibyly, protože jedna nestačí.
Knihu čtu ráno než jdu do práce abych si vylepšila den. Pan Třeštík je pro mne velmi vtipný muž,ale jestli je opravdu takový jak popisuje nevím jestli bych ho chtěla mít doma :D,ale jeho každodenní postřehy nemají chybu. Hned jsem i koukala na jeho obrazy co vytváří a taky jsem se zasmála s čím vším se dá udělat výstava :D
Další milé dostaveníčko s panem Třeštíkem. Doporučuji číst u raní kávy pro hezký začátek dne nebo před usnutím pro lehké usínání s úsměvem na tváři.
Inteligentní humor... Připomíná mi styl Ivo Šmoldase, kromě toho, že se u čtení usmíváte a občas třeba i nahlas zasmějete, takže hned máte lepší náladu, stačí pár řádek k tomu, byste viděli i své problémy z vyšší perspektivy. Aspoň teda u mě to tak fungovalo ;-)
Autorovy další knížky
2014 | Komu zvoní mobil |
2013 | Chceš-li rozesmát pánaboha |
2017 | Jen aby, řekla moje žena |
2020 | Katka |
2011 | Umění vnímat umění: Guerilla writing about art |
Trefné postřehy, skvělé sebehodnocení = humor na úrovni. Doporučuji na zlepšení nálady :D.