Ledaže se spletu
Michael Třeštík
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389482/bmid_ledaze-se-spletu-wiG-389482.jpg
4
108
108
Sebeironické postřehy série
< 2. díl
Sbírka sebeironických postřehů od nejpopulárnějšího seniora, který baví český internet svým pověstným ostrovtipem České zdravotnictví a lázeňství by mělo opustit doktrínu, že zdraví vzniká brzkým vstáváním. Ono je vždycky víc možností. Teď třeba jsem si říkal, že bych si měl zacvičit. Ale pak mě napadlo, že bych si taky mohl dát cigáro, nebo uvařit kávu. A z toho už se vybrat dá… Úskalí manželství, politika i každodenní život v podobě hravých statusů nacházejících vtip v paradoxech všedního dne.... celý text
Přidat komentář
Nezaujalo. Několik dobrých postřehů, to ano, ale ve spodním prádle se po přečtení stejně nevyznám:)
Moc často se mi to nestává, že bych se u knížky smála nahlas, ale tyhle Facebookové posty a krátké fejetony jsou prostě skvělé! Pan Třeštík má dar pozorování, ironie, dokáže rozesmát i dojmout, pobavit i dát podnět k zamyšlení. Ví, že nejdůležitější je nebrat se vážně, a že umění zasmát se sám sobě, je uměním nejvyšším. Nadšená jsem byla už z předchozí knihy Jen aby, řekla moje žena. Doufám, že panu Třeštíkovi nevyschne inspirace a bude psát dál.
Stejně skvělé, jako "Jen aby, řekla moje žena". I tentokrát jsem se královsky bavil (a i tentokrát běhal za svojí manželkou a neustále jí předčítal vybrané pasáže).
Jako bych četl sám o sobě.
A že autor přihodil více statusů k zamyšlení (Holan atd.), bylo jen ku prospěchu věci.
Jestliže moje předřečnice uzavřela svůj komentář zvoláním "Krása!", já ji trumfnu podobně obdivným "Paráda!"
Díky "Jen aby, řekla moje žena", kterou považuji za nejvtipnější knížku celého svého dospělého čtenářského života, vím, že poslední dvě až tři desetiletí žití jdou brát s moudrostí, nadhledem, sebeironií a smyslem pro humor a ve všem se dá najít něco vtipného.
Díky "Ledaže se spletu" vím, že tohle všechno platí a že se to vůbec netluče s tím, že občas člověk zesmutní, zvážní, dojme se, a dokonce si i posteskne.
Tak to mi spad kámen ze srdce.
Krása.
krátké a ještě kratší glosy z vlastního života ... není to egoistické, je to milé, upřímné a zábavné
Facebookové šlehy moudrého starce, který měl v životě tolik štěstí! Krásnou, chytrou a světoznámou ženu, dokonalé děti a vůbec uměleckou rodinu, spoustu zajímavých projektů, zaměstnání a také vtipné kaše jistě pojedl dostatek. Hm, některé moudrosti možná mohly i na FB už zůstat, v knize jaksi nevyniknou. Kniha rovněž svádí k většímu dumání, nemá v sobě tolik hravosti a čtenář se těžko soustřeďuje mezi tolika myšlenkovými skoky. Naštěstí je zde humoru,ironie a osvíceností více než dost, jen u těch podprsenek a kalhotek se ne a ne chytit, mám pouze nějaké nejasné tušení stínu - že by už dlouhé vedení?
Skoro stejná kvalita jako předchozí díl. Tentokrát jsou kapitoly s jednotlivými statusy proloženy 2-3 stránkovými příhodami. Ty mi ale místy připadaly slabší a více mě bavily statusy, které opět nezklamaly.
To není knížka do MHD, nebo do vlaku. Lidé by se na vás koukali jako na blázna. Neudržíte se a kolikrát nečekaně vyprsknete smíchy.
Ke knížce se budu vracet. Ať otevřete na kterékoliv stránce, humor pana Třeštíka vás pohladí, přidá dobrou náladu. A řeknete si, " ten chlap má úplnou pravdu, vždyť jsem to zažila i já."
Vtipné, čtivé. Pan Třeštík mě velice baví, určitě nekončím se čtením jeho dalších knih. :)
Tak jsem konečně objevila nejvtipnějšího seniora na Facebooku, Michaela Třeštíka. Netušila jsem, do čeho v případě téhle knihy jdu, těšila se na román, ale nakonec jsem byla docela příjemně překvapená. Vtipné, sebeironické a vypointované facebookové statusy prokládané fejetony. Už jsem si ho na tom FB taky přidala:-)
Tentokrát pan Třeštík přidal i delší texty ze svého života, vždy s pointou nebo k zamyšlení. Je to příjemné čtení, nejen pro ty vtipné postřehy (jen toho spodního prádla bylo až moc :) Děkuji za str. 215-217, krásné přiznání-vyznání.
Sleduji páně Třeštíkovo noticky na FB už nějaký ten čas, protože mě prostě baví a vždycky mi zvednou náladu. Takže obsah téhle knížky jsem už zčásti vlastně četla podruhé. Ale vůbec mi to nevadilo. I přesto jsem se několikrát rozesmála nahlas. A to je přesně to, proč si myslím, že takové knížky mají smysl. Ve světě, kde si okolo mě pořád jen někdo na něco stěžuje, něco řeší a je s něčím nespokojený, vnímám knížku, která je chytrá, vtipná a nic neřeší, jako osvěžující doušek živé vody. :-)
„Obleč se víc, bude tam zima,“ říkal jsem včera Tomášovi.
„Tyvole, neraď mi, je mi čtyřicet.“
No jo no, jenže oblečenej byl na šestnáct.
Bais se flegmaticky válí v trávě, drbu ji na břiše: „Jak to, že je ta mistička pořád plná? Jak to? Jak to, když i šunčičku jsem do ní dal? Copak je to za nepapacího pejska!?“ A takový jsem býval uměřený a racionální člověk.
Štítky knihy
eseje humor stáří fejetony manželství Facebook společnost
Autorovy další knížky
| 2014 |  Komu zvoní mobil |
| 2013 |  Chceš-li rozesmát pánaboha |
| 2017 | Jen aby, řekla moje žena |
| 2020 | Katka |
| 2011 | Umění vnímat umění: Guerilla writing about art |
Jednoduché, vtipné, úsměvné , humorně podané přímo ze života.