Sedem rokov v Tibete
Heinrich Harrer
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119643/bmid_sedem-rokov-v-tibete-xAd-119643.jpg
4
514
514
Utiecť, utiecť, utiecť ... to bolo jediné, na čo dokázal myslieť. Bola to už takmer posadnutosť, keď sa pokúšal znova a znova dostať na slobodu. Až štvrtý pokus bol úspešný a na úteku smeroval Harres spolu s priateľom do neprístupného a tajomného Tibetu.
Přidat komentář
Kniha je rozhodně lepší než film (ten je také dobrý), protože přináší spoustu pohledů do Tibetské kultury, a to takřka celého spektra obyvatelstva. Velmi mne mrzí, že svět neudělal takřka nic pro to, aby se tato jedinečná společnost zachovala. Kdo ví, jak dlouho ještě vydrží tradice, které jsou již tak dlouho potírány, než bude vše zapomenuto a my se budeme moci o těchto lidech a jejich ojedinělé kultuře dočíst pouze od několika cestovatelů, které tam ani sami Tibeťané nechtěli. Ale právě díky nim, je k dispozici náhled doby s řadou fotografií a popisů.
Nejvíce se mi líbila část věnovaná přírodě a horám, které autor při útěku do Tibetu poznával a závěr knihy, který se blíže věnoval setkáními s Dalajlámou. Pokud máte rádi dobrodružství nebo se chcete dozvědět více o životě v Tibetu, tak je kniha pro vás to pravé. Jediné, co bych uvítala v knize a chybělo mi, jsou informace o autorově návratu do vlasti a fotografie, které během pobytu pořizoval a několikrát je zmiňoval.
Moje oblíbená kniha, myslím, že bych si ji měla znovu přečíst. Pokud vás k ní přivede film, tak si vypněte hlavu, kniha se od filmu velmi liší. Pochopíte díky ní Tibeťany, jejich život a pak i vztahy s Čínou.
Popis Tibetu mě okouzlil. Autor dokázal podat příběh zajímavě a když tento žánr normálně nečtu, odcházím spokojená. Trošku mě, ale zaráží, že na to kolik času tam strávil a vedle kterých lidí sedával, mi tak trochu chybí větší přesah. Větší hloubka. Ale chápu, že pro takové myšlenky možná v této knize neviděl místo.
Kniha pro mnohé zajímavá, určitě to bylo dobrodružství, ovšem chybí jí duchovní rozměr, Harrer do duchovního a mystického života Tibeťanů moc nepronikl a ani mu neporozuměl. Jestliže jste o Tibetu četli jiné knihy, budete zklamáni.
Díky knize, jsem poznala hlubší souvislosti s původním fungováním Tibetu. Autor moc hezky popisuje tibetské zvyky, kulturu a přírodní úkazy.
Informace o Tibetu a poznatky z cest jsou super, ale mně se nejvíce líbí ta touha po dobrodružství a poznání Nového. Celé to ze strany působí jako jedna velká dovolená, ale kdybych to měl srovnat s moderní představou cestování (do roku 2020), tak tento neuvěřitelný příběh působí jako nemožný pohyb na hranici se smrtí.
Tato část světa je stále pro Evropany tak trochu záhadou. Pomocí této knihy se čtenář dozví nespočet reálií, velmi zajímavé jsou poznámky pod čarou. Kontrastuje evropské myšlení s tibetskou kastovní společností. Filmové zpracování je zdařené, i když tehdejší štáb včetně Brada Pitta má zákaz do Číny vstoupit dodneška, stálo to za to.
Film jsem ještě neviděla, ale po knize bych ráda! Kniha byla nádherná a dýchala na mě z ni každou chvíli srdečnost a občas i útrapy a strasti, které autor prožíval na své cestě Tibetem.
Super dokument o Tibetu mezi roky 1945 a 1951 pohledem Evropana. Mnohá fakta byla pro mě velmi překvapivá. Věděl jsem, že Tibet byl dlouhodobě uzavřen cizincům a cizímu vlivu, ale takovou hospodářskou a technologickou zaostalost jsem nečekal. Naopak duchovní stránka tibecké spolešnosti byla vysoké úrovni. Autor knihy byl rakouský horolezec a do Himaláje přicestoval ještě před druhou světovou válkou. Po vypuknutí války byl internován Brity v koloniální Indii. Z tábora se mu podařilo uprchnout a stal se z něj běženec. Po velkých obtížich se mu podařilo "zakotvit" ve Lhase, kde se postupně vypracoval až na učitele 14. dalajlámy. Ve Lhase zažil i bouřlivé období anexe Tibetu Čínou, po které musel stejně jako Dalajláma z Tibetu uprchnout. Jejich cesty se rozdělily, ale přátelé zůstali až do Harrerovy smrti.
Vůbec se nedá srovnat s filmem jak to již bývá, ale přiznám se, že jsem se ke knize dostal až 15 let po shlédnutí filmu. I tak musí člověk se zatajeným dechem obdivovat co všechno Harrer s Aufschneiderem museli na tibetské náhorní plošině vytrpět bez absolutního vybavení, peněz či map - je nutné podoknout, že v té době nebyla tato část Světa perfektně zmapována.
Velice mě překvapil kastovní systém i dokonce otroctví ze strany Tibeťanů. A také pohřební rituály jsou pro středoevropana dosti drastické i když je třeba konstatovat, že prach si a v prach...
Knížka mě dost překvapila. Neznaje množství reálií, které se tady dozvíme, měla jsem historický Tibet za víceméně anarchistickou zemi, kde kromě klášterů a civilních obyvatel nic není...ale pánové na svém útěku před nespravedností na každém kroku a v každé vesnici o pár kočovnických stanech naráželi na zástupy úředníků a hodnostářů, jejichž úkolem bylo znepříjemnit jim cestu a nejlépe je poslat zpět za dráty - přitom to vypadalo jako země, kde se dva takoví ztratí jak nic.
Člověk může ze čtení získat dojem, že při té vší byrokracii přišli číňané vlastně k hotovému, dokud nepřečte druhý, poněkud depresivní díl po třiceti letech - Návrat do Tibetu. Který podle mě k této knížce neoddělitelně patří, bez ní bych si úplnější obraz neudělala. Systém který brání lidem v technickém pokroku a říká jim, že nejvyšší ctnost a cesta k osvícení je skoro umřít zimou a hladem, je sám o sobě asi neudržitelný, v druhém díle se dozvíme, že to co jej nahradilo, zrovna lepší nebylo.
Slovy kamaráda, který tam nedávno byl vlakem až do Lhasy: V Tibetu přeskočili tisíc let technického pokroku, a přecházejí rovnou do budoucnosti. V domech kde stále nemají vodu a netopí se (není čím) mají supermoderní bezdrátové technologie, venku jezdí elektromobily...
A slovy autora: Potřebovali změnu, ale ta bývala měla přijít zevnitř, nikoliv násilně zvenčí.
Top koment: Rawen616
Velice příjemný cestopis, který jsem si vychutnal jako audioknihu. Jeho hodnota tkví především v tom, že nás seznámí ještě s původním Tibetem se všemi jeho klady i zápory (autor je, na rozdíl od rudé propagandy, objektivní).
Nezbývá nám než závidět. Zatímco se svět topil v šílenství druhé světové války, měl Harrer ještě s několika přáteli možnost prožít úchvatné dobrodružství ve válkou a téměř i civilizací nedotčeném koutě světa. Kniha vám umožní poznat Tibet tak, jak už ho bohužel nikdy nikdo neuvidí a nezažije.
Spousta lidí se i na základě filmu domnívá, že jde o beletrii či dobrodružný román. Rozhodně nic takového nečekejte. Jde o klasický cestopis/literaturu faktu. Osobně se mi nejvíce líbila první drsnějí část před vstupem do Lhasy. Pak už se totiž měl vypravěč velmi dobře a trochu mi chybělo to cestování a strasti s ním spojené. Ačkoliv podrobný popis života Tibeťanů a jejich zvyků byl také velmi zajímavý. Rozmluv a zážitků s Dalajlámou je v knize poměrně málo a jsou až ke konci. Knihu bych celkově zhodnotil slovy která už několikrát zazněla. Jako zajímavou a velmi příjemnou:-)
Z knihy dýchá nostalgie po časech minulých, které se už nikdy nevrátí. Tibet na rozhraní dvou epoch. Zajímavě podané zvyklosti, tradice, ale i každodenní život v Tibetu, Lhase, zcela výjimečná zkušenost s dospívajícím dalajlámou, divoká nelítostná příroda a život obyvatel v horách.. Určitě si přečtu i Návrat do Tibetu.
Dnes už historický je doslov vydání ke knize v r. 1970. Opatrné a z náznaků i nesouhlasné postoje k zabrání země Číňany. Bohužel přístup mocných k této otázce se nezměnil ani dnes. Politika a peníze vládnou světem.
Napsal to horolezec, do češtiny přeložil jiný horolezec, Sedm let v Tibetu tím pádem pochopitelně není bůhvíjak zajímavou knihou z literárního hlediska. Hodnota informativní to však bohatě vyvažuje. Škoda jen, že ačkoliv byl Harrer dalajlámovým učitelem a přítelem, je vyučováním a setkáním s duchovním vůdcem Tibetu v knize vyhrazen tak malý prostor.
U tohohle příběhu je velká škoda, že ji napsal Harrer sám, a že raději nespolupracoval s nějaký spisovatelem, protože knize chybí určitý spád. Děje se toho tam velmi mnoho, ale při tomto stylu psaní to čtenáře příliš "nevyburcuje", nevtáhne do děje a spíš to celé působí jako slohová práce. Cestopis samozřejmě má být hodně popisný ale dobrodružství a dramata, které zažili, by si, myslím, zasloužilo propracovanější styl psaní.
Skvělá kniha s pravdivým, poutavým, ke konci smutným příběhem o překrásné zemi a úžasných lidech.
popis cesty do Lhasy jsem přečetla jedním dechem, pobyt v Lhasy už mi tak strhující nepřišel
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) buddhismus Tibet Čína náboženství zfilmováno Himálaje autobiografické prvky dalajláma horolezci
Autorovy další knížky
| 1998 |  Sedm let v Tibetu |
| 2002 | Bílý pavouk |
| 1991 |  Návrat do Tibetu |
| 1967 | Přicházím z doby kamenné |
| 1973 | U jezera blaženosti |
Zajímavý příběh. Obdivuhodný výkon, přejít takové kopce! Na kochání by byla ta panoramata super, ale že bych musela takovou túru absolvovat... Radši si o tom jen čtu, a až budu mít chuť podívat se na větší kopec, zajedu si na výlet do Alp.
Velmi zajímavé byly popisy tamních obyvatel, zvyků, obřadů, slavností. I mladý dalajlama musel být fajn člověk. Jen mě trochu zatrnulo při větě, že Čína se chystá osvobodit Tibet. Na východě Evropy se právě teď taky "osvobozuje"...