Bílý pavouk přehled
Heinrich Harrer
Podtitul: Dobývání stěny smrti Autor vypráví fascinující příběh o dobývání severní stěny Eigeru, která je považována za nezdolatelnou. Henrich Harrer, rakouský horolezec a cestovatel, vypráví příběh o svém úspěšném prvovýstupu na Eiger v r. 1938 s dalšími třemi horolezci. Dále připomíná úspěchy a tragédie, které se udály na této vyjímečné hoře, a zdokumentoval všechny významné výstupy na Eiger až do r.1999.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2002 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
Die Weisse Spinne, 1999
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bílý pavouk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (23)
Každý obor lidského konání má stůj strop, svoje TOP. Horolezectví má severní stěnu Eigeru nad švýcarským horským městečkem Grindenwald. Měl jsem to štěstí stát pod touto stěnou, a už to mi stačilo k tomu, aby mě sevřela úzkost. Cítím obdiv ke každému, kdo měl tu odvahu začít stoupat stup po stupu k nedohlédnutelnému hornímu okraji. Přečetl jsem o této stěně více knih, dobrých i slabších, ale kniha Heinricha Harrera je opravdu vynikající. Velmi podrobně zpracovaná historie výstupů v příjemné a čtivé formě. Žádný milovník horolezectví by se s touto knihou neměl minout.
Nic není vzdálenějšího než horolezectví pro člověka jako jsem já, který chytá závratě a paniku i v kabinkové lanovce na Sněžku. Přesto jsem knihu přečetl celou, protože co si budeme nalhávat, člověk si rád v bezpečí a teple domova čte o tragédiích, které nejsou vymyšlené, skutečně se staly. Autor je fascinující a inspirující i tím, že jeho mysl neničil požehnaný věk a nesnaží si o své zálibě v extrémním horolezectví nic nalhávat, třeba hned v úvodu knihy připouští, že nemá žádný objektivní smysl. Co mě zaujalo: 1. kniha zmiňuje i československé horolezce, jednak v kladném smyslu (působivý prvovýstup v šedesátých letech, nová trasa v sedmdesátých), tak ale i záporném smyslu (první záchranný vrtulník letěl k jisté naší čtveřici, dále se dva zabili a vysloveně negativně autor mluví o jedné z našich nejslavnějších horolezkyň Sylvě Kysilkové). 2. neustálé deště kamenů - to ta hora bude časem menší a menší ne? 3. tragédie horolezců, co se narodili později, kdy už je všechno zlezené - tak snaží vymýšlet nové trasy, které vedou třeba jen pár metrů od těch původních. Tím už ovšem žádnou slávu nezískají.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bílý pavouk v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 118x |
| ve Čtenářské výzvě | 15x |
| v Doporučených | 10x |
| v Knihotéce | 51x |
| v Chystám se číst | 44x |
| v Chci si koupit | 20x |
| v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
| 1998 |  Sedm let v Tibetu |
| 2002 | Bílý pavouk |
| 1991 |  Návrat do Tibetu |
| 1967 | Přicházím z doby kamenné |
| 1973 | U jezera blaženosti |
pěkná monografie. a kdo jiný by ji měl napsat, než jeden z účastníků velkolepého prvovýstupu.
pro tuzemského čtenáře zabývajícího se horolezectvím a znalého popisů výstupů od našich krajanů (knižních i časopiseckých, Kuchařem počínaje, Pavúk, Novoborská parta, Prachtelovi, Ostraváci...) je velice zábavné srovnání obšírných popisů českých a lakonické shrnutí na půlstránce nebo v několika větách Harrerových.