Sedm bláznů

04.05.2021

jsem v poslední době asi opravdu divná. právě jsem pohanila opěvovaný detektivní román od Petra Høega a v této negativní kritice musím pokračovat i zde. avizuji, že jsem "Blázny" přečetla jako mluvené slovo z úst skvělého Norberta Lichého a přece mi to přišla jako strašná nuda. též to šlo moc na sílu.

12.11.2020

Docela náročné čtení. Byla to výživná cesta do duše chudinské Argentiny a do duše všech šílených revolucionářů. Začátek knihy byl strhující. Autor skvěle popsal pocity hlavní postavy Erdosaina, který ztraceně lítal po celém městě, aby splatil dluh v cukrovaru, kde zpronevěřil šestset pesos. Zbytek asi další dvě třetiny knihy se táhl zoufale pomalu. Celkový dojem z knihy je pozitivní, ale nečetlo se to zrovna snadno

22.07.2020

Existenciální (fajnovej letní) závan se od poloviny protahuje v otravný rachotící ventilátor, co nakonec musím vypnout. 'Sedm bláznů' jsem se během posledních let snažil rozečíst hned několikrát, teprve teď se mi povedlo pokročit dále a četlo se to opravdu (do té poloviny) rychle - jedna báseň. Ale mám dojem, že tahle argentinská předzvěst o pofidérní skupině a jejich tzv. revoluci, vydaná 1929, je tak nějak spíš svědomím doby a svědomím státu, o kterém nevím stejně skoro nic. I tak, ač je kniha silně orientovaná na svoje témata, tak prostě a jednoduše, každé téma jsem četl jinde a bylo udělané lépe. Je to na mě moc lehký, nic mi to nepřináší. Dokážu vidět a chápat, že v originále třeba některým jihoamerickým spisovatelům byl Artl a jeho 'Sedm Bláznů' totéž, čím třeba pro mě byl Kafkův 'Proces'. Ale to jde prostě mimo mě. Lidé žijí na většině místech planety dost podobný život, jako všichni ostatní, ale odlišují je malé detaily, skoro až pouhé nuance, ale nebylo čeho se v knize chytit, příliš moc ospalého žvatlaní, odnikud nikam, ale tím otravným způsobem.

28.08.2019

Každý z charakterů je to nejubožejší hovado nebo sráč. Navíc je celá jejich zhůvěřilost velmi poctivě napsaná. A přestože příběh asi ve třetině ztratí drajv, pořád je to solidní nářez.

21.02.2019

Kafka meets latinskoameričtí revolucionáři. Total psycho.

18.09.2018

Dobry den literarni rodino!

Fantasmagorie potkava Dostojevskeho a Palivo to hodnoti 5 bludistaky z 5. Vubec nechapu, kam dal muj kolega Pecivo hlavu. Komu vic duverovat tu ovsem nemusim rozebirat, vsichni vi, ze Palivo je silnejsi nez Pecivo, coz doklada i stara osmanska hra Kamen, nuzky, palivo, pecivo, papir. Kdyz tak nad tim premyslim, mel bych si spis najit kamarady, kteri se jmenuji Zapalovac nebo Motor, s temi bych si asi vice rozumnel.

Ale tedy zpet ke knize: Hlavni hrdina Erdosain je ubozak presne jako ja. Prijde o praci protoze ukradl prachy a zahy ho necha jeho latinska cmafita, ktera ho nikdy ani nepustila do piskovny, takze musel cely manzelstvi chodit brnkat na kytaru do koupelny. V zoufalstvi a ublizenosti, ktera kolisa na stupnici sympatii nekde mezi Caulifieldem a Raskolnikovem, se rozhodne sejmout jednoho frajera, s cimz mu pomuze Astrolog, ktery planuje revoluci, kterou bude dotovat provozem nekolika bordelu. Zde bych se rad pozastavil nad tim, ze je to skvely napad. Bordely mam rad, je to jedine misto na svete, kde me ma nekdo rad a mrka na me. To vse se samozrejme zamota do sto stranek uvah o svete, statnich zrizenich, vrazde, ubohosti zivota a sile lzi, ktery jsou skvele.

Timto Palivo doporucuje.
Chce se mi kadit. To s knihou samozrejme nijak nesouvisi.

31.01.2017

S knihou som dost bojovala. Dvakrat som ju odlozila, ale do tretice som sa rozhodla, ze ju musim dat.
Zaciatok bol celkom dobry, predznamenaval dobry pribeh. Rozhodne mal velky potencial! Avsak dej sa takmer nijak nerozvijal, alebo len pozvolna, vacsinu knihy zabrali trhle myslienky a filozoficke rozbory hlavnych postav. Obcas som nevedela, ci sa im to vsetko len nesniva.
Druhy diel uz citat nebudem.

29.01.2017

První kapitola připomíná Maléry pana účetního, což mě dost navnadilo, než jsem si vzpomněl, že nemám rád humorné knihy.

Další kapitoly jsou pak diametrálně odlišné, protože v třicátých letech v Argentině nebyli malý účetní. Jak název knihy napovídá, hlavní hrdina je mrdlej. Podobně na tom jsou i další osoby. To taky není žádný překvapení. No a ty se snaží vymyslet jak spáchat revoluci.

Problém příběhu tkví v tom, že nedokázal udržet moji pozornost. Zčásti je to asi i moje chyba, ale spíš je to chyba knihy, protože mám jinak pozornost dobrou. Nedávno jsem v práci na hajzlu četl něco na netu a šlo to dobře. 5/10.

13.01.2017

Kniha není filosofická nebo moudrá. Dává ale podrobně nahlédnou do jedné hlavy, a to nikoli formou laciných úvah, ale naprosto paralelního děje, který zde možná převyšuje děj skutečný. To samo není závadou, naopak to považuji za cenné. Podružnost děje, případně nedostatečná poutavost provázání vnitřního a vnějšího světa však svádí k tomu, ač jsem tak nečinil, přeskočit občas pár stran, neboť nic se nestane. Psychologii postav, natož příběhu to nic neubere. Ke knize již znova neusednu, přesto byla obohacující a času s ní nelituji.