Sedm pádů smrti
Antonín Šlechta
V příbězích prvotiny Antonína Šlechty 7 pádů smrti vstupujeme do osudů a prožitků obyčejných lidí v Úpici, malém městě v předhůří Krkonoš a Jestřebích hor, v době pouťových oslav. Hlavní postavy povídek jsou konfrontovány se smrtí z různých úhlů pohledu. Život a smrt zde nestojí proti sobě jako protiklady dobra a zla, nýbrž vedle sebe, jako samozřejmý a přirozený projev skutečnosti. Ze střetů života a smrti v sedmi pádech vyvstávají otázky, které si autor knihy, postavy příběhů i čtenáři zodpovídají sami v sobě v podobě niterných prožitků.... celý text
Přidat komentář
Od této knihy jsem se nemohl odtrhnout- je skvělá, taková, jak jsem znal svět já, neboť jsme s autorem skoro stejný ročník narození. Povídka pojednává i o duchovních věcech člověka, jenom je třeba porozumět. Ten, kdo se prakticky zabývá Budhismem zcela jistě pochopí, o čem se v knize píše. Ale i kdyby nepochopil, nevadí, stejně se krásně čte.
Vřele doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Pod zemí |
| 2013 | Sedm pádů smrti |
| 2018 | Ptala se mne na štěstí |
| 2015 |  S krumpáčem přes rameno |
Autor píše hodně poetickým jazykem, kterým líčí nejen pocity člověka, který se setká se smrtí, ale opěvuje i krásu podkrkonošské přírody a vzájemné vztahy lidiček, kteří se zde setkávají. Využití různých synonym, především sloves, jakoby umocňující prožitky hlavních postav, vzdáleně připomene Karla Čapka, který byl mistrem tohoto stylu. Ten vršením sloves ovšem posunoval děj, což se v této knize není zřejmé. Při čtení jsem měl pocit, že se autor touto knihou vyrovnává s ateistickými Čechy, kteří nejsou smířeni s nutností smrti, nedokáží se čas od času vyrovnat se svým svědomím tak, jak se to děje u věřících při zpovědi, kde rozhřešení slouží k jakési vnitřní očistě. Ano, každý z nás se v životě setká s mezními okamžiky, kdy přemýšlíme, jak dál. A jednou nás čeká i ta úplně poslední cesta. A o tom tato kniha chce být.