Sedm ryb
Argonantus
Napínavý román ze středověké Evropy, v němž se pátrá nejen po pachateli bestiálních rituálních vražd, ale i po tom, kam zmizely lebky dvou z největších českých svatých: Ludmily a Vojtěcha... Již podruhé se dostávají ke čtenářům strhující příběhy tajemného Argonanta, zapomenutého kronikáře z 12. století, časů, kdy lidé nejen věřili, ale viděli, potkávali a obávali se mnoha bytostí, ve které pozdější věky už věřit odmítaly. Bohové a nestvůry byli pro Argonanta, kterého mnoho jeho vrstevníků považovalo za kouzelníka, často krutou skutečností… Napínavá kniha z dob, kdy vše staré, pohanské a magické ještě prosvítalo v hlubokých lesích všude kolem, kdy mnozí lidé ještě tajně obětovali pohanským bohům staré doby a křesťanství bylo čímsi zcela čerstvým a ne úplně jistým, něčím, co je ještě třeba bránit a ochraňovat. Argonantův pohled na toto starobylé období našich dějin ukazuje, že i když se svět podstatně změnil, zásadní hodnoty zůstávají stejné; čest, odvaha, sny, soucit, láska… Argonantova zvěst o dávné minulosti je proto i zprávou o nás samotných a to, co viděl v dávných dobách, najdeme kolem nás i dnes. Stačí se pozorně dívat…... celý text
Přidat komentář
Srovnávání se Jménem růže jsem se občas nevyhnula, ale s radostí jsem zjistila, že Argonantus mi je sympatičtější, než Eco.
Čekala jsem spíš nenáročnou oddechovku, ale kniha mě mile překvapila znalostí reálií, svižným, neukecaným dějem i zajímavým nápadem "souboje" starého a nového boha. Nebýt značného počtu překlepů a jiných tiskových chyb, dala bych asi i 5 hvězd.
Zvláštna kniha. Z časti historický román, historický cestopis a z časti thriller. Autor svoj príbeh zasadzuje do historických a geografických reálií, pridáva súvislosti s Bibliou a možno i niečím ďalším. Našiel som tam viacero miest, kde sa mu podarilo vytvoriť skutočne tajomnú, temnú a napínavú atmosféru. Až strach. Ku koncu to však na môj vkus trocha presolil...
Začiatok knihy sa mi veľmi páčil, Argonantove putovanie bolo tiež zaujímavé, ale ako postupne začalo pribúdať nadprirodzených motívov, dej ma oslovoval stále menej. Pre iného to však môže byť práve naopak.
"A věru je to krásný věk, když se mladí podivují nad tím, že by měli být na světe kromě Hospodina ještě jiní bohové. V dobách, které nejsou tak dávné, bylo plno těch jiných bohů i kolem nás, v Čechách. My, rytíři ducha, jsme každý den s nimi svádeli boj a naše víra byla co chvíli zkoušena, právě jako u těch starých Izraelitů... Kdybys někdy vstal od svých knih a vyšel jen kousek dál od hradu, někam, kde je ještě neporušený les, moc tech bohů poznáš na vlastní kůži."
Sedm ryb
Argonantus mi opravdu přirostl k srdci. První polovina jeho dobrodružství pro mě byla o něco lepší, druhá polovina chvílemi ztrácela tempo, ale přesto musím udělit plné hodnocení. Myslím, že autor dokázal skvěle popsat 12. století, které okořenil nadpřirozenem. Dnes jsem se navíc dozvěděl, že Michael Bronec ze Strak na Vrbě dostal k pročtení další Argonantovo dobrodružství, tak věřím, že to s jeho vydáním dobře dopadne.