Sedm strašidelných příběhů
Brian Jacques
Sedm strašidelných příběhů rozhodně nepatří k těm, v nichž si autor s hrůzou pouze pohrává a nakonec vše stejně dovede k dobrému konci. Tvrdý závěr je zde zákonitým a z morálního hlediska spravedlivým vyústěním děje a jednání jeho hrdinů. Jak asi může dopadnout navenek milá a ochotná dívenka, která při dobrovolné pečovatelské službě okrádá staré dámy o drobné cennosti? Dokáže se zakřiknutý nováček postavit bandě starších spolužáků, kteří šikanují celou školu a s nimiž si nevědí rady ani učitelé? Musí si malí upíři čistit zuby a na slovo poslouchat maminku stejně jako jejich lidské oběti? Časový záběr příběhů je široký, sahá od středověku až po současnost a kromě klasických strašidelných bytostí se v nich objevují i postavy jako egyptský bůh Anubis či duch kačeřího jezírka.... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Albatros (ČR)Originální název:
Seven Strange and Ghostly Tales, 1991
více info...
Přidat komentář
Přečtena před dvaceti lety a teď znovu, a líbila se mi stejně jako tehdy. Inteligentní, promyšlené příběhy s nádechem strašidelnosti a tajemna, odehrávající se v různých časových obdobích (nejvíc se mi asi líbil "Smutný příběh Gillyho Bodkina" a také "Bridgey"). Bonusem jsou moc pěkné ilustrace Luďka Bárty. Určitě se poohlédnu po dalších autorových knihách. :-)
knizka, kterou jsem cetla v mem detstvi, je napinava a ma promysleny dej. je to malinko hororove, ale ja jsem od malinka fanynka hororu a proto se mi to hezky cetlo. sice to nebylo strasidelne, ale libilo se mi, ze to je takove odpocinkove a nadprirozene. zaroven je kniha moc hezky graficky zparcovana, ilustrace jsou nadherne (pan barta si na nich dal opravdu zalezet).
hodnotim 5/5
Na to že je dětská, tak se najde i opravdu dost hrůzostrašná povídka. Je čtivá a pro děti má úžasnou "výchovnou" pointu. ;-)
Když jsem tuhle knížku jako dítě dostala, jen tak jsem jí nepustila z ruky, rozhodně tedy ne hned po prvním přečtení.
Tak na tuhle knihu jsem narazila náhodou v jednom výprodeji a mile mě překvapila, příběhy jsou zajímavé. Nejvíc se mi líbil první příběh, ale všechny mají něco do sebe.
Kniha Sedm strašidelných příběhů se mi moc líbila kvůli tomu že i přesto, že je trošku strašidelná je i pro děti co se právě naučili číst, protože to nakonec skončí dobře například u kapitoly Bridgey kdy jí její strýc Sully McConville chtěl ublížit, ale spadl do jezírka a utopil se. Nebo když zlodějka Alma sama zjistila že se krást nemá a poté starým lidem místo okrádání pomáhala. U některých kapitol, jako je Jamie a upíři se zase děti mohou dozvědět že se nemá chodit pozdě večer ven protože Jamiemu se stalo, že ho kousl upír. Mohou se tady děti i přiučit o tom, že se nemá lhát. Prolhanýmu Hendrymu to zatím nikdo neřekl, a tak se jeho lživost i sním propadla do pekel.
Velmi pěkná kniha strašidelných příběhů zejména pro děti, která na mě v dětství silně zapůsobila a dodnes mi zůstala v knihovně i v paměti.
Zatímco některé příběhy jsou vysloveně dětské (o tom, jak i malí upírci musí poslouchat maminky či o prolhaném záškolákovi, kteří přelstil ďábla), jiné byly až překvapivě mrazivé (o dívce, kterou bije otec alkoholik a které duch kačeřího jezírka dopomůže k pomstě či o malém sprejerovi, který zůstane přes noc zavřený v muzeu, kde ho pronásleduje staroegyptský bůh mrtvých převtělený do hlídače).
Autorovy další knížky
1996 | Červená pevnost |
2012 | Sedm strašidelných příběhů |
2023 | Rudoval: Válečníkův meč |
Knížečku jsem přečetla, abych věděla, co to vlastně dceři dávám do ruky.. :-) chyběla mi tam ta strašidelnost... Nejlepší příběh z knihy - za mě TOP: " Smutný příběh Gillyho Bodkina"