Sedmihlas
Rebecca Kauffman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495988/bmid_sedmihlas-eH8-495988.jpg
4
62
62
Jedna rodina, sedm příběhů. Sedm sourozenců a dvě události, které otřesou jejich světem. Nečekaná, záhadná smrt matky a šokující těhotenství jedné z nezletilých sester je budou pronásledovat celý život – jako jednotlivce i jako rodinu. V příbězích vyprávěných v různých časových rovinách od počátku dvacátého století po padesátá léta líčí každý ze sourozenců svou vlastní verzi vzpomínek. Postupem času se jejich osudy rozcházejí – někdo se stará o stárnoucího otce, někdo propadne závislosti či se dá na akademickou dráhu, jiný odchází do války, další ovdoví... Zároveň se sourozenci stávají rodiči další generace dětí. Ve spletenci rodinných vztahů se hrdinové musejí vypořádat s rozvodem, krizí i smrtí – to vše bez matky, která je už dávno opustila. Tím, že se snaží pochopit, jak její smrt formovala jejich životy, se zároveň dostávají k otázkám, které známe všichni: Co je to domov? Co všechno snese láska mezi sourozenci a jaké nečekané léky dokážou zhojit staré rány? Chorus je příběh o rodině, ztrátě a zotavení, složitých vztazích mezi sourozenci i nečekaných silách, které je nutí jít vlastní cestou, aby je nakonec přivedly zpátky domů. Pro čtenáře Elizabeth Stroutové a Alice Munroové. Jedna z nejočekávanějších knih roku 2022 dle kulturního magazínu The Millions.... celý text
Přidat komentář
Sedmihlas je původně neplánovaný, ale o to vítanější nákup do naší knihovny. Líbila se mi obálka a název, hodnocení tady na databázi taky nebylo úplně zamítavé a navíc knihy z nakladatelství Jota už mi mnohokrát udělaly radost, takže jsem neváhala. Teď zpětně sama sebe chválím, kniha je výborná.
Nejenže se krásně čte - velký dík za překlad Tomáše Bíly - ale je krásná i obsahem a hlavně způsobem vyprávění. Jim a Marie; všichni asi tušíme, co se dělo, ale vlastně až ke konci se nám dostane potvrzení. Jack a Wendy, Bette a Henry, Lane a Sam a vždycky lichá Maeve, která si hledala kamarády mezi knihami. Ale i vedlejší postavy jsou skvělé - třeba Liam, to bylo překvápko! Nebo Norma!
Pravda, bylo potřeba sledovat roky uvedené v záhlaví každé kapitoly, jenže i tohle mělo své kouzlo a vůbec to knize neubíralo na zajímavosti a čtivosti, alespoň pro mě to tak bylo. Prostě úžasné čtení - nedokážu vysvětlit, v čem spočívá kouzlo téhle knihy, ale zkuste ho objevit sami, stojí za to.
"Jak odsud všichni snadno pláchli, napadlo Wendy, když si vzpomněla na svoje sourozence. Jak to, že se rozprchli do všech stran, přestali se navzájem vídat a vůbec nic to s nimi neudělalo? Věděla, že život není fér. Život se na vás prostě valí a nikdy se neptá, co si o tom myslíte. Cokoli navíc, cokoli jako naděje, jsou pouhé dohady a zbožná přání."
Ta kniha má v sobě takovou něžnou sílu a moc se mi líbí, jak jsou příběhy napsané (a opět je tu podobnost s mojí oblíbenou Olive Kitteridgeovou, i když zde jsou hrdinové více "milejší"). Jen to zbytečné skákání v čase, to mi při čtení vadilo - nejraději bych knížku rozložila a poskládala podle uvedených roků. Za to hvězda dolů, bohužel.
Úvodem musím pochválit překrásnou obálku románu, ta se tedy povedla ! Musím se na ni pořád dívat a prohlížet si ji, tolik se mi líbí !
SEDMIHLAS je nevšední román. Už jen ten samotný název ! Je to krásný román, který mě zaujal a bavil číst. Je příběhem sedmi sourozenců, je to vlastně taková rodinná sága, ale napsaná zcela jinak než je běžné. Každá kapitola příběhu se odehrává v jiném časovém období života rodiny a každá vypráví příběh jednoho ze sedmi dětí Shawových. Tak se postupně čtenář dozví, jak Shawovi překonávají nepřízeň osudu, jakou mají sílu a naději, která je drží pospolu... Moc pěkné čtení o síle rodinného soužití, ale i o lásce, vině a odpuštění ! Za originalitu dávám 5 * !!!!!!!
Autorka přirozeně vypráví malé zlomky dějství, které rodinu rozdělují. Koloběhem událostí si k sobě najdou cestu. Je to čtivé, citlivé, psychologicky dobře popsané a poutavé. Na čtení knihy jsem se těšila. Dokonce mě některé postavy nenápadně překvapily. Je to neobyčejný román o žití jedné rodiny, v širokém časovém rozsahu. O ztrátách a nálezech. O uvědomění, přiznání a odpuštění.
Pokud máte rádi rodinné ságy, ale zároveň se vám nechce do hutného těžkého textu, Sedmihlas by vám mohl sednout. Je psán s lehkostí, i přes tíživou rodinnou atmosféru do které jsme ponořeni.
Text je to smutný, místy až depresivní. Přesto po přečtení kapitol rodičů na mě přestal působit tak tíživě, jako tomu nejprve bylo. Každý je nešťastný svým způsobem, ale to neznamená, že život nebyl alespoň někdy krásný.
Poměrně krátké kapitoly i kniha, nicméně zanechala ve mě hluboký dojem. Což mi ale dochází až pár dní po jejím dočtení.
Velmi zajímavé nevšední povídky od rodiny sedmi sourozenců. Za prvé jsem nesledoval ani tak časovou chronologii a užíval si příběh; za druhé oceňuji autorku, že na mě tyto historky působily tak nějak moudře a jak to v životě chodí, proto přidávám v hodnocení o jednu hvězdu navíc; a za třetí, abych nepsal jen pozitiva, je mi trochu líto, že autorka nenapsala kontinuální příběh nebo román a s více stránkami - moc se mi to líbilo a dávám do doporučených.
Kniha přináší mozaiku výjevů ze života rodičů Shawových a jejich sedmi dětí, žijících na farmě ve Virginii od roku 1903 do Vánoc 1959. Příběh ovšem není vyprávěn chronologicky, ale na přeskáčku. Nejvíc otázek přináší dvě rodinné události: smrt matky (sebevražda či nešťastná náhoda) a těhotenství patnáctileté sestry (znásilnění či dobrovolný akt). Nejvíc mě zaujala kapitola Zjevení, která popisovala rodinné Vánoce v roce 1929.
Úryvky ze života sedmi sourozenců, na přeskáčku časem i vyprávěním jednotlivých postav, což se může zdát chaotické, ale kupodivu to má své kouzlo.
Musela jsem o knize pár dní přemýšlet, protože se slovy dá jen obtížně zachytit hloubka textu. O tom, že každá rodina je nešťastná po svém, věděl své už L. N. Tolstoj. Shawovic neštěstí pozorujeme očima sedmi dětí a rodičů. V krátkých ostře pointovaných kapitolách dostávají průběžně prostor všichni aktéři děje, rekapitulují každý po svém klíčovou událost svých životů, která je každého různou měrou poznamenala do zbytku života. Text je smutný, neradostný, ale přesto ne beznadějný. Pro mě neskutečně svěží vítr a překvapení, o kterém se ale jen těžko píše.
Zvláštně napsaná kniha,chvíli mi trvalo než jsem se začetla,ale ke konci mě dostalo její kouzlo.
" ..v životě je třeba najít způsob, jak vlastnímu srdci odpustit za to, kolikrát nás zradilo, jak si odpustit za všechny ty ošklivé věci, co jsme si pomysleli, řekli, udělali nebo cítili, a jak jít dál.
Protože srdce je jako raněný voják, kterému prostě musíme dát, cokoli potřebuje, aby mohl pochodovat dál."
Sedmihlas
Na knihu jsem narazila v knihovně a líbila se mi obálka i anotace. Asi jsem si představovala něco trochu jiného. Nejdřív jsem byla trochu zmatená z preskakovani času, ale brzy jsem si zvykla, ale děj mě tolik nechytl. Čekala jsem na nějaký zajímavější moment, ale moc se nedostavil. Celkově kniha není špatná, ale úplně zajímavá také ne.