Sedmilhářky
Marika Šoposká , Berenika Kohoutová
Sedmilhářky jsou dvě a mají jasná pravidla! Marika je systematická, zodpovědná, pracovitá, dochvilná a její život se ubírá správným směrem. Berenika je chaotická, roztěkaná, nedochvilná, líná a její život se každý den změní tak o sto osmdesát stupňů. Přičemž si tyto své vlastnosti mohou kdykoliv vyměnit. Velmi často a rády to také dělají. Sedmilhářky mluví nahlas, zlobí, hodně milují, pijí spoustu kafe a taky docela dost vína. Mají stejné oči, stejné kluky (a to doslova!), stejné krémy, stejnou školu, stejné sny, stejnou tchyni a stejnou chalupu. Vychovávají celkem tři nevlastní a jedno vlastní dítě. Zatím… Deník je plný (ne)skutečných zážitků o tom, jak žijí, co dělají, čím se baví dvě Sedmilhářky, které nedodržují žádná pravidla, rychlost, předpisy, předbíhají ve frontách, zvoní na cizí zvonky a zapomínají dětem vyměňovat pleny… Věříte tomu? Přečtěte si 7lhářčí deník a uvidíte, jak to s nimi prostě je. Nudit se rozhodně nebudete! Ministryně sedmilhářství varují: „Tato kniha způsobuje neposednost, záchvaty smíchu, tvrdošíjnost a bezvýhradní lásku k dobru!“... celý text
Přidat komentář
Popletl to Ježíšek. Je jasné, které Sedmilhářky mi měl donést, ale donesl tyto. Nechtěla jsem Ježíška naštvat, tak jsem je dočetla. Při větším úklidu mi spadly přímo do kyblíku s vodou, takže teď mají nejen ošklivý obsah, ale i ten původně pěkně vyvedený obal.
Totální omyl. Nechápu, k čemu bylo potřeba vydávat blogové žvanění dvou kamarádek jako knihu. Jako aktuální blog o jejich momentálních náladách a zážitcích pro skalní fanoušky dobré, ale číst si v roce 2018 o tom, jak se v roce 2014 vzájemně ujišťují o svém nehynoucím kamaradství a o tom, jestli mají zadek či prsa akorát, je utrpení.
Obě herečky mám ráda, ale jejich blog jsem nikdy nečetla. Jelikož jsem jako většina lidí na tomto portálu milovnice knih, musela jsem si pořídit i tuto. Má moc pěkné tvrdé desky, velmi povedené ilustrace, které jsou holkám opravdu podobné a přitom velmi jednoduché. :) Od zápisků na blog jsem neočekávala žádné literární veledílo, takže jsem ani nemohla být zklamaná. Příjemné oddechové čtení na volné chvilky (poutavé čtení na jeden zátah to není, ale to se očekává).
Nedočetla jsem. V půlce jsem zjistila, že absolutně nechápu smysl této knihy, proč se vlastně něco takového vůbec knihou stalo a co by to čtenáři mělo dát?
Na knize mě nejvíce zaujal vzhled. Grafické zpracování je opravdu hezké. S obsahem je to už horší...
Nemohla jsem se pořádně začíst. Čekala jsem víc, a proto jsem byla zklamaná.
Já snad "odpad" ještě nikdy nedala ...
Ale tohle nešlo. Knihu jsem si zamluvila v knihovně ... ale samozřejmě jsem to spletla, chtěla jsem Sedmilhářky od Liane Moriarty ... no co, tak jsem se začetla do téhle. Začetla se vlastně ani nedá říci ...
Nedočetla ...
Chcete knizku z knihovny, rychle nahodite par titulu a omylem se vam do rukou dostanou Sedmilharky, ktere Liane Moriarty rozhodne nenapsala. Pak zjistite, ze vlastne ani nemate v ruce "plnohodnotnou" knihu - damy prominte - ale omylem ctete blog. Do tretice omylu rano ve spechu sahnete v 5:53 po knize na nocnim stolku a letite na salinu. Co uz. Precteno. Ale jak hodnotit knihu, ktera knihou neni, obsah, ktery temer chybi, hlavni postavy, ktere jsou hereckami, a proc to cele srovnavat a vyzdvihovat na uroven literarnich del?
Kdyz si sahnu do svedomi, musim udelit alespon hvezdu za snahu publikovat, ale jinak je to blog kazdym coulem a z toho proste kvalitni literatura asi nevzejde.
Mě Sedmilhářky moc bavily :-) četly se lehce a oddechově. Každému kniha sednout nemusí, ale za mě ano,super počteníčko :-)
Když se člověk naladí na vlnu Mariky a Bereniky, tak se mu tato kniha líbí :-) Vzhledem k tomu, že jsou to původně příspěvky z blogu, tak to není žádná hluboká literatura. Ale i tak se člověk musí zahloubat a zamyslet. Můj oblíbený příspěvek je od Bereniky o její první lásce, to bylo až dojemné.
Musím se přiznat, že knížku jsem nedočetla úplně až do poslední strany. Jako blog super, ale číst všechny příspěvky takhle najednou po sobě.... Samozřejmě se to čte svižně, ale nijak mě kniha neoslovila ani moc nepobavila.... Ze začátku jsem myslela, že to odložím hned, po zhruba polovině knihy začal být text alespoň trochu hustší, ale ani tak mě to moc nebavilo. A to mám obě herečky moc ráda a jsou mi sympatické.
Ale jednu hvězdu navíc si určitě zaslouží ilustrace, ty se povedly!!!
Četla jsem kvůli doporučení a díky zápůjčce od kolegyně. Dvě postpubertální holky si píší maily o ničem. Ok, že si na to založili blog, ale vydat to i knižně a myslet si, že to bude mít úspěch? Smutné
Já jí prostě nedám žádnou hvězdu. Třikrát jsem jí dala šanci, ale ani jedinkrát se mi nepodařilo přečíst víc než jen pár stránek.
Pripadalo mi ze ctu spise smsky, nez knihu.Nic horsiho jsem necetla.Knihu bych nevyhodila, ale tohle je pro me.opravdu odpad.
Mě by jenom zajímalo, kde všechny ty herečky z Ordinací, Ulic atd. přišly na to, že mají talent na psaní...?
A už vůbec nechápu vyhňástaného mamlase, který to vydá. Je mi líto, ale jemnější výraz pro někoho, kdo uráží skutečně talentované lidi vydáváním podobných exkrementů, neexistuje! Kde je nějaká soudnost? Kde je úcta k literatuře? Kde je aspoň špetka vkusu, kterou by takový člověk měl mít?
Málokdy označuji knihy jako odpad, ale tohle naštěstí není kniha, to je skutečně odpad, který měl zůstat někde na webu pro skalní fanynky autorek. Kdybych se měla rozhodnout mezi oslepnutim a čtením jen této knihy do konce života, zvolím raději společnost černých brýlí a bílé hůlky!