Sedmiramenný svícen / Legenda Emöke
Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318231/mid_sedmiramenny-svicen-legenda-emoke-Jjn-318231.jpg
4
15
15
Sedmiramenný svícen: Na malém městečku K. žijí drobní lidé jako všude jinde. Nejsou ani zvlášť dobří, ani zvlášť špatní, jsou jenom různí - a pak je najednou patologická horečka dějin zažene pod společný jmenovatel, který je zároveň vizitkou násilné smrti: židé. Fašismus, ona nejhlubší „noc lidskosti", zalije v krvi prostou poezii a drobná dramata obyčejných lidských životů ... A právě o těchto obyčejných lidských životech, na které se zákeřně snáší stín fašismu, vypráví Škvorecký v „Sedmiramenném svícnu". Je to vzpomínková kniha, říká o ní autor. Napůl skutečnost, a napůl — snad sen, snad symbol. Proto také nejsou všechny příběhy knihy realistické. Ale, píše autor v jedné z povídek, v téhle historii nejde o realismus. Což není válka spíše fantasmagorie než skutečnost, a je-li to skutečnost, jsme my skutečně lidé? Odpověď na tuto otázku ovšem v knize není. Tu vůbec nelze nalézt v knihách, ale jenom na dně vlastního svědomí každého z nás. Legenda Emöke: Milostný příběh, ve kterém se vypráví, jak byla promarněna příležitost k veliké lásce, k opravdovému, čistému citu. Pražský redaktor se na rekreaci seznámí s mladou Maďarkou Emöke z Košic, která prožila neradostný život s hrubým statkářem, kterého zastřelili při pokusu o překročení hranic. Emöke hledá útěchu u Boha, v náboženském fanatismu. Redaktor ji pozvolna přesvědčuje o smyslu života v reálném světě, rodí se mezi nimi vzájemný cit.... celý text
Přidat komentář
Škvorecký patří k nadčasovým autorům. Z této dvojknihy mně lépe "sedla" Rebekka. Emoke byla pro mne stylisticky příliš komplikovaná. Nicméně obě díla zasluhují naši pozornost a připomínání. Legenda se stane mýtem a na všechno se zapomene, kruté, velice kruté, ale lidstvo obecně asi nic neumí líp než zapomínat.
Krasa strida nadheru. Pan Skvorecky je pro mne sazka na jistotu. I kdyz ty sahodlouhe vety v Legende Emoke me trosku unavovaly. Ale vynahradila to podstata, ta zvitezila nad formou.
Škvoreckého mám rád již od šedesátých let. Když jsem viděl v knihovně tuto knihu, půjčil jsem si a samozžejmě nezklamala (i když mnohé z ní znám).
Zkrátka "Pan spisovatel"
Musím říct, že styl vyprávění tohoto autora se mi líbí. Umí opravdu lidsky všechno podat a přitom je to velmi čtivé. Pro mě je tohle jeden z těch velkých spisovatelů.
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Před JŠ nelze než smeknout. Jeho přehled, schopnost pozorovat a sdělit, jeho vyjadřovací prostředky... dokonalé.
Sedmiramenný svícen zachycuje velice realisticky válečná léta a život dětskému vypravěči důvěrně známých lidí označených náhle jako Židé. Jejich omezování, vytlačování, útlak a nakonec i odchod na transport. Po válce vzácně navrátivší se (Rebeka) nemá kam se vrátit - byt je již zabrán a ukrytý majetek u přátel zapřen.
Legenda Emoke je psána v dlouuuhatááánských souvětích, jako nepřetržité vyprávění. Zakoukaný mladík na dovolené na Slovensku touží po lásce Emoke. Snaží se ji chránit před spáry chlípného ženatého učitele. Slibuje jí lásku, dopisování, návštěvu... Po příjezdu do Prahy ho čeká žena a dítě a na dané sliby již ani nepomyslí.