Sedmý kříž

27.04.2021

Přečetl jsem si to, jen abych mohl posoudit. Pár zajímavých informací, ale jinak bych v tom až takovej šlágr neviděl. Samozřejmě má co nabídnout, ale...

25.02.2020

Vynikající kniha dříve našim národem podceňovaných autorů z NDR, jmenovitě autorky této knihy a Harry Thürka (Hodina mrtvých očí). Snažil jsem se, i když pozdě o nápravu. Podařilo se a měl jsem stejné potěšení při vzrušující četbě, popisující útěk sedmi vězňů z koncentráku. První vydání z roku 1953 bylo mohutně režimem propagováno a právě asi proto nezabralo. Jde o úžasný námět .
Autorce se březnu roku 1941 s celou rodinou podařilo přes Martinik a New York emigrovat do Mexika, usadila se v Mexico City a v roce 1942 zde napsala svůj nejslavnější román tuto knihu, která byla dokonce v roce 1944 Fredem Zinnemannem zfilmována .

06.02.2020

Tuto knihu, původně snad z antikvariátu, jsem si dala do výzvy k tématu o holokaustu. Až když jsem začala číst, zjistila jsem, že v knize se nepíše o koncentračním táboře určeném pro židovské obyvatele Německa, ale pro politické vězně bez rozdílu národnosti. Tedy že kniha nepojednává o holocaustu. Přečtení ale rozhodně nelituji.

Ač jsem už dříve v beletrii narazila na zmínky o koncentračních táborech, které v Německu vznikaly již v 1. polovině 30. let 20. století, aby potlačily jakýkoli odpor proti rostoucí moci Hitlera, byly to opravdu jen útržky. V této knize autorka obšírně popisuje zločiny, které členové SA a SS na rozkaz "vyšší moci" páchali na vlastním obyvatelstvu již dávno před 2. světovou válkou. A to nejen na těch, kdo byli zavřeni v táborech a nelidsky týráni, ale na celé společnosti, kde si člověk nemůže být jist, zda ho za nějakou nevinnou drobnost neudá příslušník vlastní rodiny. Světové mocnosti situace v Německu patrně nezajímala, dokud jim samotným nezačalo téct do bot – nevěřím totiž, že by o tom všem nevěděly!

S hlavním hrdinou příběhu, uprchlým vězněm Georgem, poznáváme, jak se lidé mohou změnit, když mají strach – anebo jim naopak někdo nabídne zdánlivě pohodlnější a lepší život, než jaký vedli dříve. Ale i to, že někdy člověk, v něhož nevkládáme přílišné naděje, dokáže pro druhé udělat nejvíc. A také, že někdy nezáleží ani tak na schopnostech, ale na obyčejném štěstí, na zlomcích sekund, kdy se rozhodneme jít jednou cestou, nikoli nějakou jinou...

Román je nabitý postavami a i přesto, že v úvodu je přehled těch nejdůležitějších, trochu se mi jednotlivá jména občas pletla. Líčení myšlenek Georga i jeho přátel či bývalých přátel je velmi sugestivní a nemůže vás nenapadnout, jak byste asi na jeho místě či na místě jeho okolí reagovali vy...

PS: Nakonec se mi kniha do výzvy přece jen hodí – nesplňuje totiž žádné jiné téma výzvy. Pokud tedy téma č. 1 – kniha autora, který letos oslaví/oslavil kulatiny – vztáhneme jen na žijící autory. Letos je to 120 let od narození autorky této knížky.

Edit: Hm, tak nakonec jsem si uvědomila, že jsem od této autorky ještě nic nečetla, tedy na poslední téma to není, beru zpět. Mohla bych tvrdit, že se mi nelíbí obálka, ale zdvižená pěst jako symbol vzdoru proti bezpráví se ke knize hodí. Zkrátka, budu muset pátrat dál po knize na poslední téma :-).

03.11.2019

Sedmý kříž je antifašistický román dějově zasazený do třicátých let minulého století. V doslovu vydání z roku 1949 je označen jako vzorná ukázka socialistického realismu.
Po útěku sedmi vězňů z koncentračního tábora v Porýní nechá velitel tábora upravit sedm platanů v areálu tábora do tvaru křížů a pochytané vězně na ně věší. Na pozadí dramatické cesty posledního vězně na útěku vypráví Seghersová několik dílčích příběhů. O lidech, kteří nějakým způsobem souvisí s prchajícím vězněm – jeho pronásledovatelích, včetně velitele tábora, jeho přátelích z odboje i mimo něj z doby před zatčením a dalších – bývalé manželky, spoluvězňů. Jsou to příběhy o lásce i nenávisti, prosté touze po štěstí, o obyčejném lidském strachu, ale i odvaze. Ale také, a to především, o zhoubném a zrůdném systému předválečného Německa.
Název Sedmý kříž je velmi symbolický, autorka jednak využívá symboliky magického čísla sedm (sedm dní stvoření světa, sedm vězňů, sedm dní útěku, sedm kapitol románu), jednak sedmý čekající kříž je pro vězně v táboře symbolem možné svobody, zdařilého útěku.
Nový velitel tábora nechal hned všech sedm křížů porazit.
„Avšak toho večera, kdy po prvé zatopili v baráku vězňů a hořelo dříví, které, jak jsme věřili, pocházelo z těch sedmi stromů, byli jsme životu blíže než kdykoli později...
...V kamnech uhasla poslední jiskřička. Tušili jsme jaké noci na nás teď čekají. Cítili jsme jak hluboko a strašně mohou vnější mocnosti zasáhnout lidské nitro, ale také jsme cítili, že v nitru je cosi, co je nezasažitelné a nezranitelné.“

08.10.2017

Zajímají mne knihy vztahující se ke druhé světové válce a tato se mi moc líbila. Myslím si, že autorka dala podnět ke vzniku podobmých knih o uprchlých vězních z koncentračních táborů.