Sejf
Ryan Gattis
I kasaři a mafiáni někdy zatouží konat dobro. Ricky Mendoza alias Duch je kasař na straně zákona — pracuje v zámečnictví svého přítele a občas pomáhá policii otevírat trezory drogových gangů. Když člověku procházejí pod rukama tisíce neoznačených dolarů, občas si říká, jaký dobrý skutek by s nimi mohl vykonat. Zvlášť když dospíval na ulici jako feťák, je vážně nemocný, čas se mu krátí a on má nutkavou potřebu dát svému životu smysl. Rudy Reyes alias Brejloun je mafián. Ani jeho dospívání nebylo procházka růžovým sadem, ale vypracoval se a teď ukládá do dobře střežených sejfů tisíce ne zcela čistých dolarů. Rád by svůj život změnil, jenže vystoupit z kolotoče, v němž uvízl, není vůbec snadné. Zvlášť když se z jednoho sejfu, na kterém Rudyho šéfovi velmi záleží, záhadně vypaří pořádný balík peněz… Skutečně podmanivé. Tento drsňácky laděný román s neuvěřitelným spádem těží mimo jiné z Gattisovy znalosti gangsterské scény Los Angeles — právě díky ní je zápletka tak vzrušující. - The Time Sejf uspokojí všechny milovníky kriminálních thrillerů, ale zároveň je to jímavý příběh o pokusu jednoho obyčejného člověka vykonat ve zkaženém světě alespoň trochu dobra. Ryan Gattis skvěle odposlouchal jazyk ulice a připomíná nám, že ti největší predátoři Ameriky jednadvacátého století většinou nosí obleky a pracují v kancelářích. - Ron Rash, spisovatel Ryan Gattis patří k čerstvým posilám takzvaného žánru noir. Román Sejf možná zapadá do ctihodné a vážené literární tradice, ale je to především zábavné čtení: rychlé, pochmurné, originální a plné zvratů. - Jon Foro, Amazon Book Review... celý text
Přidat komentář
Na začátku knihy jsem byla velmi mile překvapena, žádné zdlouhavé popisy, rovnou nás autor hází do příběhu, kde se musíme sami rozkoukat. Čtu si, všechno je v jedné přímce, žádné špatné, ani dobré věci se nedějí, takže se mi přestává chtít číst dál. Když se konečně odhodlám pokračovat, zase se nic pořádného nestane, takže začínám být dost znuděná. Takhle, autor umí psát hezky, ale na to, že tohle má být thriller, tak se tady opravdu nic moc neděje, a proto si říkáte, proč to vlastně čtete. Bohužel, ani konec knihy se mi nelíbil, snad nikdy jsem nečetla příběh, který by byl až takhle přímočaře nudný. Za mě tahle kniha opravdu ne.
"...bolest je to, co nutí lidi jednat tak, jak jednaj. Bojíme se, že jí bude víc, že přijde další. Nebo se snažíme na chvilku zapomenout na tu, kterou prožíváme. Každopádně bolest je hnací motor. Nemá žádný brzdy. Jenom občas se na malou chvilku povede ubrat plyn." (s. 135-6)
Příběh o tom, že i mezi těmi, jež nazýváme zločinci, se najde jeden, nebo snad i dva tací, kteří se navzdory světu kolem snaží konat dobro. Příběh o lásce, která je věčná. O lásce, která je silnější, než smrt.
"Ve smrti je síla. A o smrti, co má přijít brzo, to platí tuplem. Úplně mění pravidla. Vytváří zkratky a průlezy tam, kde předtím žádný nebyly. Je jako nůž, kterej můžete použít na svět kolem. Proříznout si průchod. Prosmýknout se skrz. Zkrátit si cestu, když nemáte čas jít oklikou. Zvlášť když na vás každej vidí, že je to pravda." (s.62)
Měla jsem strach, že v knize bude hodně násilí, krve, zbraní... Ale místo toho se mi dostalo vhledu do myšlenek i vzpomínek Ducha i Brejlouna. Přenést jejich osobnost, temperament, silné i slabé stránky na papír se autorovi z mého pohledu povedlo dokonale.
Zvláštní ale přesto zajímavě poutavě napsaná. Na mě by to sice chtělo ještě o kapitolu navic, nebo spíš neco jako dovětek, jak to bylo s ostatními, ale i přesto hezká kniha. Čtenář se nesmí nechat odradit španělskými slovíčky, ale dokreslují atmosféru příběh. Prostě jsou tam, ale neruší. Za mě velmi zajímavá a zvláštní kniha. Je to příjemné zpestření ani detektivka ani roman ani žádná zamilovaná, tahle kniha má od každého žánru špetku a to jí dodává zvláštní punc. Mě se líbila.
Nebyla to knížka, která se čte na jeden zátah. Ale je skvěle napsaná, lidský příběh bez ohledu na to, jestli jste mafián, kasař nebo nemocný člověk. Každý má svědomí a každý se nakonec snaží o vykoupení. Určitě jsem jí nečetla naposledy.
Rad jsem si ji precetl. Zajimavy pribeh, ale celou dobu mi vadil hovorovy zpusob, jakym byla kniha napsana (prelozena) - neustale -ej -ejch apod. Samo prostredi ve kterem se odehrava dej jasne deklaruje, ze se zde nemluvi zcela spisovne...
Knihu sem vzal podle přebalu a když sem to začal číst, tak sem si říkal, že tenhle styl odněkud znám... a pak sem zjistil, že už sem četl 6 dní.... samozřejmě, že tenhle styl mám rád.... je to čtivý... podle mě jde autor nahoru i když není tak dobrá jako předchozí kniha...
Původně jsem od knihy čekal něco jiného, ale to, čeho jsem se dočkal je stokrát lepší. V životě jsem si nemyslel, že budu u "gangsterky" tolik přemýšlet o životě... Nádherný, silný příběh o lásce i smrti, naději, změně a sebereflexi. Obrovský přesah.... Doporučuji.