Sekerezáda alebo zima lesných ľudí
Edward Stachura
Sekereziáda alebo zima lesných ľudí. Hrdina, nepokojný Janek Pradera, prichádza robiť ako brigádnik na výrub polomov. V jeho vnútri bojujú a striedavo víťazia dva mocné živly: hmla ako nejasný symbol zániku života s jasavým pocitom radosti z vykonanej práce a z úprimného kontaktu s ľuďmi a s prírodou. Svoju subjektívno-reflexívnu prózu autor znásobil realistickými scénami a bohatým ľudovým jazykom.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1977 , SmenaOriginální název:
Siekierezada albo Zima leśnych ludzi, 1971
více info...
Přidat komentář
koľko poézie a múdrosti v tomto skromnom dielku...
sekerezáda alebo muž, ktorý rúbal stromy
a lúbil a videl pravdivo
Zatiaľ môj objav tohto roka!
Úžasné! Nemám slov, abych popsala zážitek z knihy. Každé slovo, věta, odstavec jsou na svém místě a přede mnou dokonalý obraz všecho, co chtěl autor říct. Stachurovy prózy bych mohla číst pořád dokola.
Než jsem přečetla Sekerezádu, neměla jsem ráda mlhu. Teď se to asi změní. O téhle lyrické, meditativní knížce nelze moc vyprávět, na knížku a jejího hrdinu Janka ovšem nelze ani zapomenout. Vzpomněla jsem si na Šrámkův Stříbrný vítr, který však skvěle přeloženému polskému textu nesahá ani po kotníky...
Doporučuji - 200%
Autorovy další knížky
1980 | Sekerezáda aneb Zima lesních lidí |
1996 | Smířit se se světem |
2014 | Člověk-Nikdo |
1996 | Cestou na Yucatán |
O tom, že autor byl básník a slovem vládl bravurně, není pochyb. Avšak.. To, že se autor otiskl do hlavní postavy, jsem pochopil záhy. Deprese, kterými trpěl na sklonku života sám Stachura ( Já osobně myslím že nejen na sklonku...), z knihy vyvstávají tak očividně, až mi to nebylo milé. Mlha, kouř, opakující se dokola jako mantra. Do toho hromada chlastu. Není lepší lék na smutek..
Zase se dostavil ten pocit. Chci tohle číst? Možná špatné načasování, snad bylo té mlhy, kouře a BZUKOTU až příliš.