Dcera
Kiera Cass
4. díl bestsellerové Selekce slibuje ještě více romantiky a napětí! Princezna Eadlyn od malička stále dokola poslouchala vyprávění o tom, jak se potkali její rodiče. Ona ovšem ani náhodou netouží opakovat jejich romantický příběh! O svém životě však nerozhoduje sama. Její protesty jsou naprosto zbytečné, i ona si musí manžela vybrat v Selekci. Nenechte si ujít příběh další generace princeznovské Selekce!... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
The Heir, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Dlouho jsem přemýšlela, jak bych měla knihu zhodnotit. Na jednu stranu se mi líbila, ale na druhou stranu tam byly i věci, co mě štvaly.
Začala bych tedy tím negativním. Rozhodně si myslím, že Selekce, kde jsme mohli sledovat, jak se America postupně zamiluje do Maxona, byla lepší. Tedy zatím. Možná uškodilo i to, že jsme si 3 knihy zvykali na Americu a najednou se postava změnila na její dceru.
Dále mi v knize přišlo, že právě America s Maxonem neměli v knize příliš velký prostor.
Chvílemi už mě opravdu vytáčela Eadlyn, jak byla rozmazlená a paličatá (samozřejmě po matce). V knize mi hlavně dělaly velké problémy jména a jejich zapamatování. Byla jsem zvyklá na určitá jména a najednou se jich přidalo několik dalších naráz. Měla jsem problém, vyznat se i v účastnících Selekce.
Na druhou stranu, mě ale kniha bavila. Začátek byl horší, skrz vžití se do nové postavy, ale postupně to bylo lepší a lepší, až jsem chvílemi s Eadlyn soucítila a chápala ji. Na knize se mi líbilo, že se zde pořád objevovaly i staré postavy, jako je Aspen, Lucy a Marlee. Bavilo mě sledovat, jak si Eadlyn poradí s určitými situacemi a její loajalita vůči její rodině byla ohromující. Dále se mi líbila i její změna, autorka si podle mě dala opravdu záležet, když z rozmazlené dívky nechala vzniknout silnou ženu, která ví, co musí udělat pro záchranu království i sebe sama. A z poslední věty v knize mi dokonce vyskočila i husí kůže. Líbilo se mi, jak konec gradoval a já se těším, jak dopadne poslední díl této celé série.
Přesto, že má kniha za mě vyrovnané plusy i minusy, jí dávám 4 hvězdičky, protože na mě zapůsobila a líbila se mi. Milovníkům této série knihu samozřejmě doporučuji.
(SPOILER)
"Jsem chytrá, krásná a silná. Nepotřebuju zachránit."
Plnohodnotné pokračování původní trilogie, tentokrát v podání Maxonovy dcery, budoucí královny. Ta si žije celkem spokojeně, i když dost osaměle v palácové ulitě. Politická situace, kdy stále v praxi fungují zrušené kasty, si žádá odlehčit a Eady je do nucena k Selekci. "Zničíte mi život!" Její představy o tom, jak to přežije a zůstane sama, při střetu s mladíky dostávají trhliny. Překvapivě se sbližuje s Kilem, synem matčiny kamarádky, dříve oba se nemuseli a teď je jí oporou. Hezký vztah má k bratrovi, jehož vidění světa a vztahů je reálné a vtipně vše glosuje.
"Vypadáš hezky, sestřičko, hotová nevěsta." "Ještě slovo a ve spánku ti oholim hlavu." "Taky tě mám rád."
Kniha se mi líbila, byla pěkně napsaná, ale pro mě už nebyla tolik čtivá tak jako první 3 díly Selekce. Chvilkama ta kniha byla už i nudná, ale zase jsem to četla ze zvědavosti, jaká je ta Selekce z pohledu toho co vybírá.
Velmi zajímavé pokračování ze série Selekce. Rozhodně se mi první tři knížky z této série líbily více, což možná způsobilo to, že doposud byl čtenář zvyklý na vyprávění příběhu z pohledu Americy (a hltal příběh mezi Americou a Maxonem), zatímco v tomto příběhu je vypravěčem její dcera Eadlyn. Také jsem si nemohla zvyknout, že America s Maxonem tvoří už starší pár a v knize jim není dán příliš velký prostor. Každopádně jsem ráda, že jsem si i takhle mohla přečíst pokračování v hlavní roli s Eadlyn, která mě místy také rozčilovala svým chováním, jak uváděli již někteří čtenáři. Naopak jsem ráda, že jsem se zase mohla ponořit do světa království Illeje a mohla si u toho hezky odpočinout.
Bylo to rozhodně slabší než původní trilogie, ale i tak mě to bavilo. Eadlyn mě teda docela štvala, ale dalo se :D Četlo se to rychle, ale na tu trilogii to nemá :) No, i tak jsem ráda, že jsem si to přečetla.
Tak jsem se po dlouhé době rozhodla, že zase pohnu s jednou sérii, kterou mam už delší dobu rozečtenou. Sáhla jsem po čtvrtém díle série Selekce - Dcera. Příběh vypráví o Eadlyn, což je dcera Americi a Maxona z předchozí trilogie.
Doufala jsem, že stejně jako America bude Eadlyn "normální". Ale ona ne! Celou knihu jsem ji měla chuť pěkně profackovat. Byla nafrněná, rozmazlená a její nos je až nepřirozeně vysoko. Neustále mě vytáčely ty její promluvy typu: Jsem královna, mám a můžu všechno. No děvče, jedna z věcí, kterou postrádáš je zřejmé pokora a trocha rozumu. Naopak další postavy jsem si oblíbila. Například takový Kile, Henri nebo Eric. Ti byli vážně skvělí a nechápu, jak o někoho jako je Eadlyn můžou stát.
Moc ráda jsem se naopak vrátila do Illey a do paláce. Nicméně stále jsem si nemohla zvyknout, že je to vpodstatě moderní svět. Pořád jsem měla před očima nějaký středověk nebo něco podobného.
Knize se samozřejmě nedá upřít čtivost. Autorka má opravdu jednoduchý styl psaní a rozložení knížky je také super. Tempo je svižné a stránky mizí pod rukama.
Takže já určitě doporučuji původní trilogii Selekce, Elita, První. Za mě je tohle takové slabší pokračování s příšernou hlavní hrdinkou. Nicméně další díl zkusím, protože ho mám už doma a navíc nemám ráda nedočtené série.
Kniha v podstatě o ničem. Hlavní hrdinka má náběh na titul nejarogantnější a nejnamyšlenější knižní postavy. Velmi slabé. V podstatě jen to samé dokola. Autorka se veze jen na vlně, která jí přinesla série Selekce.
Pokračování Selekce jsem si chtěla již déle přečíst. Mé potěšení se našlo v osobnosti hlavní hrdinky, jenž konečně není jen milá a přátelská. Lze však zpozorovat, jak se její povaha i názory po celou dobu postupně mění. Autorka si dokázala vyhrát také s charakteristikami vedlejších postav. Naopak samotný děj, na kterém to celé stojí, mě opět nijak neohromil. Kniha se i přes to četla svižně a o zápletky nebyla nouze. Dále mě zaskočila jedna nesrovnalost, že v anotaci se píše, jak princezna neustále poslouchá o prvním setkání jejích rodičů v selekci. V samotném příběhu se však neustále opakuje, že o předcházejících kolech nemá téměř žádné tušení. Plánuji dát ještě šanci následujícímu dílu, abych zjistila, jak skončí osud Eadlyn. Tím nicméně s touto spisovatelkou končím.
„Já jsem šťastná, Ahrene. Jsem princezna. Mám všechno.“
„Mám dojem, že si pleteš pohodlí se štěstím.“
Četlo se velmi dobře, jako předchozí díly. Příběh o Americe mně ale přišel zajímavější, uvěřitelnější.
(SPOILER) Teda musím říct, že jsem nejen z nižšího hodnocení ale i z negativních komentářů, co se hlavní postavy Eadlyn týká, nečekala že mě kniha bude tak moc bavit. Dokonce musím přiznat, že se mi líbila více než předešlé díly! Asi je to i tím, že mi příběh vyprávěný prostřednictvím Eadlyn přijde více uvěřitelný než původní triologie s Americou. Většina komentářů se shodovala na tom, že je jim nesympatická, protože je to rozmazlená princezna. Ovšem jak by mohla být jiná, když nikdy v životě nezažila nic jiného než luxus a pohodlí a od dětství od všech slyšela, že je výjimečná. Přesto, že vyrostla obklopená milující rodinou, je do očí bijící, že se lásky bojí a že se bojí celkově své budoucnosti jako první ženská panovnice v historii. Od malička je pod velkým tlakem, který nikdo jiný nemůže pochopit. A to jak se ze začátku stavěla k celé Selekci a jejím nápadníkům jí nemůžu vyčítat, protože v ní nechtěla od prvního momentu vůbec být a nechtěla si narozdíl od svého otce (Maxona) hledat životního partnera. Přestože působí chladně, uzavřeně a občas až moc pyšně, tak je mi sympatická, protože se najdou momenty, kdy je vidět, že má dobré srdce. Samozřejmě do dokonalosti má daleko, ale v 18ti letech se není čemu divit, a dokonce má podle mě i právo na nějaký občasný pubertální přešlap. Hned začínám číst Korunu, abych zjistila jak to s ní dopadne a zda se některému z nápadníků povede ukrást její srdce. Zatím se nedokážu rozhodnout komu z nich vlastně fandím :D
Princezna Eadlyn je postava vhodná na profackování. Určitě je velmi schopná a pracovitá, ale co se týká povahy, tak má nosánek až nesmyslně vzhůru. Takže její výlevy byly pro mě opravdu náročné, až jsem si občas říkala, jestli už na to nejsem moc stará.
Velké plus v knize dávám za její tempo a čtivost. Děj nám rychle plyne, o zvraty není nouze a o řádku pěkných borců už vůbec ne. Ti naproti Eadlyn jsou o mnoho zajímavější.
Co musím uznat, autorka si opravdu pohrála s charaktery postav a každý je dost jedinečný a jiný. Dostali jsme i nějaký charakterový posun - obzvláště pak u samotné princezny.
Závěr knihy byl dost šokující a já na posledních stránkách dostala pocit, že si k hlavní hrdince možná i najdu cestu. Uvidím, co představí poslední díl, který si nenechám ujít. Dcera se nese na podobné vlně jako trilogie Selekce a rozhodně doporučuji mladým (začínajícím) čtenářkám.
(SPOILER)
Vtipné je, že už jsem tuhle knihu jednou četla hned po jejím vydání.....a byla jsem z ní totálně zklamaná a rozladěná. Kniha, tenkrát ode mně dostala pouhou jednu hvězdičku z nostalgie a taky spoustu nakvašených komentářů, kde jsem spílala autorce, že neměla dostatečnou úctu ke starým postavám a stvořila jednu z nejméně sympatických hlavních postav.
No a nedávno jsem si řekla, že mám zase chut něco zkritizovat a tahle kniha se k tomu úplně nabízela. Jenomže bohužel při čtení této knihy, jsem bůh ví proč k ní už nezaujímala tak drasticky špatný postoj jako poprvé. Ještě víc mě, ale překvapilo, že se mi kniha dokonce.......a ted pozor LÍBILA. Vlastně nevím co přesně změnilo můj názor, ale najednou mi to co jsem předtím na knize kritizovala mi už nepřišlo tak do nebe volající jako předtím. Možná to je tím, že původní Selekci si už moc nepamatuju a taky to může být tím, že jsem už od začátku ke knize přistupovala jako k obrovskýmu propadáku.......
Každopádně pro mě kniha získala docela nový význam.... a ačkoli třeba nedosahuje kvalit původní série neberu jí ale jako nějaké velké neštěstí.
Eadlyn je sice chvílemi naprosto nesnesitelně arogantní, sobecká a tak vůbec.....ale přijde mi, že jí tak autorka napsala schválně.......a vlastně si myslím, že se jí to povedlo a všechny ty duality, které se v téhle budoucí královně střetávají vlastně dávají docela smysl. Navíc nesmíme zapomenout, že půlka jejích genů je taky od někoho tak tvrdohlavého jako je Amerika. Staré postavy se někdy chovali vcelku fajn, někdy jste zůstaly nad jejich myšlenkovými pochody s otevřenou pusou vejrat......ale co 20 let je dost velká doba a hlavně, že jim pořád vydržela ta zamilovanost ne?
Nové postavy.......Některé totálně nezajímavé, samozřejmě chaotické počty nových postav, i tak by mi, ale nevadilo se s některými vidět třeba i v jiné sérii, která by se na ně víc zaměřovala......postavy jako Kaden, Osten - docela ráda bych si přečetla knihu, kde by byl v alternativní realitě někdo jako Osten králem, další jsou třeba Kile, Ean......kupodivu jsem si jich zapamatovala docela dost a hodně z nich mě apon trochu zajímalo.
Romance mezi Erikem a Eadlyn mi při prvním čtení přišla neuvěřitelná, nemastná a neslaná, ale ted mi přišla vcelku roztomilá a dokonce i uvěřitelná. Ano až taková se udála změna. Myslím, že to bylo hlavně tím, že při prvním čtení jsem doufala, že oním vyvoleným bude právě Kile, který je narozdíl od Erika výraznější osobností.......tady jsem ale pochopila, že Kile by se k Eadlyn vlastně moc nehodil.
A ted konečně co se mi i při druhém čtení na knize nelíbilo:
Tak byly to časté narážky na minulost v Selekci Maxona a Ameriky..jako byl to fanouškový servis s velkou pompou, ale mě připadalo, že je to tam občas vložený až jako násilně a skoro až rušivě........ no a pak i další věci, ale hlavní je to, že už knihu neberu tak tragicky a vlastně se mi i líbí.
Můj návrh na další selekci:
Mě by kupříkladu vůbec nevadilo, kdyby se k nám dostal i nějaký prekvel ze světa Selekce. Třeba první Selekce nebo tak....jako jo, nedávno tady byla Balada o ptácích a hadech.......ale autorka psát umí, tak proč ze světa Selekce ještě něco nenapsat.
Podlě mě by nebylo třeba vůbec špatné popsat třeba takovou Dark Selekci z dřívějších let, kdy ještě zemi pustošili rebelové. Dejme tomu, že by rebelové měli nějakého svého vůdce nebo dokonce krále a ten by dal přivést 35 dívek z každého království na svůj opuštěný hrad, a tam by si z těchto dívek vybral nakonec svou budoucí královnu. Rodiče dívek by museli poslechnout a dívky na rebelův hrad přivést, jelikož by se samozřejmě báli, že by je rebelové mohli napadnout. Samozřejmě by to byla, ale taková obrácená selekce, jelikož by ony unesené dívky samozřejmě nechtěly, aby se staly královnami....takže dívka, která by rebela okouzlila by tedy paradoxně na tom tratila nejvíc.....Slogan by zněl asi nějak takhle - ,, 35 princezen, Nová selekce může začít..............královnou nechce být, ale ani jedna z nich. Která nakonec získá nenáviděnou korunu a srdce nechtěného krále?
Možná, že by takový příběh neobstál, ale mě připadá docela zajímavý. Vrátili bychom se několik let možná i víc zpět...kdy ještě zemi sužovali krvežíznivý rebelové, trochu si zapolitikařili, nahlédli do světa před Maxonem a Amerikou, začali u úplně nových postav.....
Po dočtení triologie jsem si nebyla jistá, jestli se chci pouštět do dalších dílů, hlavně díky vcelku negativním recenzím, ale donutily mě dvě věci - společné čtení a fakt, že už jsem si ji kdysi koupila. Ze začátku jsem nevěděla, co si myslet. Četlo se to dobře a rychle, ale jakoby tomu ještě něco chybělo. Eadlyn mi přišla nesympatická a někdy jsem měla chuť jí praštit. Ke konci mi to s ní naštěstí přišlo už lepší. Jelikož mě zajímá, s kým nakonec skončí a jak se vše vyvrbí, budu číst i pokračování.
Akorát ždímání peněz. Děj nulový, stejně tak zápletka, a na nesympatické hlavní hrdin(k)y má autorka snad patent. Chápu, že Eadlyn vyrůstala v paláci, takže vidí svět z trošku jiného úhlu, ale stejně jsem ji měla chuť za její chování proplesknout.
Obrácená selekce už prostě nefunguje a to, jak byli všichni soutěžící v podstatě jedna velká rodina, mi taky nesedělo, nějaká rivalita by byla asi na místě, tohle byla nuda.
Jediné pozitivum bylo vidět postavy z původní trilogie jako dospělé, to mi přišlo celkem zajímavé.
Přijde mi, že se z těhle knih snažila autorka pouze vydělat co nejvíc peněz. Selekce měla úspěch, tak napsala i tohle. Nic moc.
Asi jsem jediná.. ale série Selekce pro mě byla nudná, rozvláčná a neromantická, hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická, zato Dcera mě teprve začala bavit! Eadlyn žila v bublině, kterou jí sami vytvořili, vychovávali ji jako budoucí královnu zajatou v paláci plném pravidel, svou vlastní selekci a její průběh i své zážitky jí z bůhvíjakých důvodů tajili. Strategické sňatky asi nejsou zrovna úžasné, ale mají aspoň nějaký smysl. Jenže mít za úkol během pár týdnů se zamilovat do někoho z vylosovaných! chlapů kvůli show v televizi? To by mě taky nasr...
Aspoň bylo jasné, že postava bude mít nějaký vývoj, prozře a dospěje, což mi v minulých dílech chybělo (to bylo jak v Slunce, seno... se vemete, se nevemete, pořád dokola).
Vytkla bych určitě průběh selekce, čekala jsem "státnické" úkoly pro budoucího prince, ne jen takové to poflakování a randění.
Čtyři hvězdy ne absolutně, ale v rámci žánru pro mě dobré.
Štítky knihy
přátelství láska americká literatura pro dívky romantika reality show pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
2014 | Selekce |
2015 | Elita |
2016 | Dcera |
2016 | Šťastně až navěky |
2020 | Zaslíbená |
Zhruba třičtvrtě roku dozadu jsem knihu četla poprvé a po Selekci mi přišla nic moc. Teď mi to spíš přišlo jako milé pohlazení po duši, které sice mělo pár chyb, ale i tak jsem se do světa Selekce ráda vrátila. Kniha se četla rychle, takže jsem ji měla za pár dní přečtenou. Eadlyn jsem si oblíbila víc, než během minulého čtení, i když ze začátku to bylo horší. Také někteří z kluků mi přirostli k srdci více. Trochu mě mrzí, že jsem si omylem vyspoilerovala, když jsem si pročítala pár recenzí na Korunu, s kým nakonec Eadlyn skončí. I přes to se ale do dalšího dílu pustím a to snad co nejdříve.