Selské povídky
Bjørnstjerne Bjørnson
Dvanáct ze známých "selských povídek" zakladatele moderní norské prózy (1832-1910), především ústřední příběh Synnöve ze Slunečného návrší, Arne, Veselý hoch, Trond atd., nese základní znaky autorovy vrcholné tvorby: originální styl, svěží jazykové prvky, jadrný dialog, úsporný výraz, prostotu a přirozenost. V duchu staroseverských ság líčí život dětí v drsném prostředí velebné přírody, v přísném řádu tradice, dávných obyčejů a spravedlivé moudrosti, sleduje jejich dospívání a lásky, které je vedou k nápravě vlastních chyb, k dosažení ušlechtilých cílů, ke štěstí.... celý text
Přidat komentář
Dosť ťažké čítanie, zvláštne reakcie postáv, najdôležitejšie veci zásadne nevypovedané, čitateľ musí odhadovať z väčšinou minimalistického správania osôb.
vela som sa dozvedela o živote ludi a minulosti na norskom vidieku...vztahy medziludske, vztahy sedliakov k bohu...
Sedem popisných, hutných poviedok z nórskeho vidieka v 19. storočí. /Gulbranssen s podobnou tematikou sa mi čítal ľahšie./
Část díla
Absolónove vlasy
1894
Arne
1858
Kapitán Mansana
1879
Magnhild
1877
Matčiny ruce
Autorovy další knížky
1981 | Synnøve ze Slunečného návrší |
1972 | Selské povídky |
1957 | Veselý hoch a jiné povídky |
1877 | Bankrot |
1909 | Vzkříšení / Kreutzerova sonáta / Na božích cestách |
(SPOILER) Národní obrození po norsku. Pro Nory určitě jedno ze základních čtení. Bohužel mě, kromě několika zajímavých reálií, jeho čtení literárně ani jinak nic nedalo. Neslané-nemastné. Co bylo hezké, že většina těch rodičů se přiklonila k přání svých dětí, i když, jak je zmíněno v doslovu, autor zobrazoval obyvatele "v nedělních šatech", takže realita byla doopravdy asi jinde...